Dobřeň - zemědělská osada z mladší doby kamenné (Dobřeň - zemědělská osada z mladší doby kamenné)

Beschreibung: vesnice z doby kamenné u Kutné hory

Archeologové objevili v obci Dobřeň u Kutné Hory dosud neznámou osadu z mladší doby kamenné. Před více než 7000 lety ji postavily komunity nejstarších zemědělců, které se na české území dostaly z jihovýchodní Evropy. Nález je unikátní, protože v následujících tisíciletích tam nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo, a to včetně půdorysů čtyř dlouhých domů.


Samotné domy jako takové se sice do dnešní doby nezachovaly, výzkumníci však odhalili jámy po jejich sloupech. Podobu domů tak lze z jejich půdorysů rekonstruovat.

Novou osadu z období neolitu, tj. mladší doby kamenné, objevili badatelé z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze, kteří o tom informovali v pondělní tiskové zprávě.

Pravěcí lidé se usídlili v Dobřeni u Kutné Hory na samém okraji oblasti s dostatečně úrodnou půdou a vhodným klimatem pro pravěké zemědělství.

„Ve vyšších nadmořských výškách, tedy zhruba nad 400 metrů nad mořem, se sídliště tohoto období objevují jen zřídka. Zřejmě i díky tomu se osada zachovala a nebyla převrstvena mladšími stavbami,“ uvedl Daniel Pilař z Archeologického ústavu AV ČR. Tento archeolog patřil k těm, kteří lokalitu zkoumali.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.
S dětmi na cestách hravě a v pohodě. Vyzkoušejte audio hry od Učitelek ze školky

V domech žilo asi 10-20 lidí
Domy se skládaly až ze tří částí. Zatímco ty nejmenší měly jen jednu část, ve větších trojdílných domech mohl jeden segment sloužit ke sladování či jako centrální místo ke shromažďování.

„Domy bývaly široké mezi čtyřmi až šesti metry a dlouhé od deseti do 40 metrů. Sloupy jsou stavěny nejhustěji ve vnějších řadách, které tvořily stěny domu. Sloupy v nich občas stály i těsně vedle sebe. Jejich vnitřní řady mají mezi sebou ale větší rozestupy – většinou více než metr – takže se mezi nimi dalo bez problému pohybovat,“ popsal Pilař.

V domě mohlo žít až kolem 40 osob, většinou jsou ale odhady podstatně nižší, podle velikosti domu kolem deseti až 20 lidí.

Život prvních neolitických obyvatel nebyl jednoduchý a byl pevně spjat s přírodou. Jídlo si zajišťovali pěstováním, chovem dobytka, ale i sběrem nebo lovem. Přestože z dnešního pohledu vypadá práce na poli bez pluhu a pouze pomocí dřevěných nástrojů téměř nepředstavitelně, byly tyto komunity úspěšné – během několika staletí se rozšířily po většině Evropy a převrstvily původní lovce a sběrače.
K využívání domů je podle Pilaře nutné poznamenat, že vlastně ještě donedávna se většina denních činností odehrávala mimo dům a dovnitř se lidé přesouvali kvůli zimě anebo dešti.

„V létě se tak většina činností odehrávala venku, od přípravy jídla po řemesla. Rovněž proto, že v domech bylo prostě šero. V zimě naopak domy nabízely dobré útočiště před chladem a deštěm,“ poznamenal.

Dva obrovské kmeny stromů nalezené stavbaři v Hradci Králové jsou polotovary lodí z doby Keltů
Věda a školy

Odborníci nadále debatují o tom, zda měly neolitické dlouhé domy patro. Některé budovy mají totiž část sloupů zdvojenou, což mohlo podle archeologů sloužit jako jednoduchý způsob k postavení druhého patra.

Kromě domů jsou důležitým nálezem i okolní jámy, které sloužily k těžbě hlíny a následně byly zaplněny odpadem. Archeologové v nich nejčastěji našli keramiku, která se používala k vaření, servírování, ale i skladování.

Občas v jámách končily i používané nástroje: pazourkové čepele, broušené sekery a kamenné mlýnky a předměty ilustrující každodenní život, např. ohořelá hliněná zeď, která byla „uklizena“ do jámy, případně hliněné pece k vaření jídla. Právě odpad tak podle expertů tvoří „okno do každodenního života“ neolitických lidí.

„Pomocí moderních analýz mohou archeologové v současnosti zkoumat, co tehdejší lidé jedli, jak přesně používali své nástroje, a v neposlední řadě, jak před 7000 lety vypadalo životní prostředí,“ podotkl Pilař.


Zpracování nashromážděných dat se v následujících měsících a letech bude věnovat tým vědců z různých oborů.

Prozkoumanou plochu nyní archeologové předají stavbě. Pravěkou osadu překryje kravín a automatická dojička.

„S nadsázkou lze říci, že Dobřeň tak drží zemědělskou kontinuitu už 7000 let,“ konstatovali archeologové.

Takto velkoplošně zkoumaných sídlišť jako Dobřeň jsou v Česku desítky. Lokalit, kde zjevně neolitická sídliště jsou, ale nebyla zatím zásadně archeologicky zkoumána, jsou ale stovky. Čechy byly ve starším neolitu jedním z center střední Evropy, místem s jednou z největších koncentrací památek z tohoto období. Společně s dlouhou tradicí je tak ČR významnou zemí ohledně celoevropského výzkumu staršího neolitu.
Evropsky významnou lokalitou jsou např. Bylany, především díky svému rozsahu (nalezeno asi 150 dlouhých domů), ale zároveň byly jednou z prvních lokalit, kde bylo takto rozsáhlé neolitické sídliště ve střední Evropě nalezeno.


původní příspěvek: Archeologický ústav AV ČR, Praha


zkráceno, upraveno






Datum:

Autor: internet
Beigetragen: Jan Tomášek



Eingegeben: 28.9.2024