Červené blato - těžba rašeliny u Nových hradů (Červené blato - těžba rašeliny u Nových hradů)

Popis: jak se těží rašelina

Co je to vlastně… rašelina?

Používá se při výrobě whisky nebo ekologických matrací.
Dobře hoří, což z ní po staletí dělalo dobře dostupné palivo.

Někdy hoří i nežádaně - a je takto schopna zapříčinit ekologickou katastrofu. Vznik rašeliny
Rašelinu je asi nejvíc známa ze zahradnictví. Tvoří velkou část různých substrátů pro pěstování rostlin. Zběhlý zahradník se bez ní neobejde. I když jsou tu snahy o nahrazení rašeliny modernějším materiálem (například drcená kůra), některé rostliny ji přímo vyžadují. Rašelinový substrát má vysokou kyselost,
což jde k duhu například azalkám.

Jak vzniká tato zajímavá přírodní hmota?

Ke vzniku rašeliny dochází tam, kde místní podmínky umožňují existenci mělkých jezer. Časem se v takových jezerech z odumřelé flóry a fauny vytvářejí nánosy sedimentů. Hmota v rašelině není zcela rozložená ani zuhelnatělá.
Rašelina je totiž první fází při procesu zuhelnatění sedimentů.
Tvorba rašeliny je velmi pomalá. Průměrná hodnota nárůstu je zhruba 1 mm za rok - i když jsou známá
naleziště, kde přibývá rašelina i desetkrát rychleji.

V praxi to znamená, že rašeliniště může být staré kolem 8 000 - 10 000 roků.

Rašelina jako palivo

Rašelina se v minulosti používala především jako palivo.
Byla dobře dostupná, dala se těžit přímo z povrchového naleziště.
Ve střední Evropě se dnes nové těžební oblasti už neotevírají.
Za zdroje rašeliny tedy dnes musí sloužit naleziště, využívaná už v minulosti, neboť těžba rašeliny je v EU utlumována a nová těžba se nezakládá..

Rašelina jako palivo má v suchém stavu výhřevnost 20–22 MJ/kg.
Pro srovnání - výhřevnost hnědého uhlí odpovídá 10 -17 MJ/kg
a černého uhlí 21- 31 MJ/kg.
Je tedy více méně rovnocenná s běžně používaný uhlím.

Čerstvá rašelina má bohužel jednu nevýhodu. Obsahuje značné množství vody, takže se před využitím coby palivo musí nejprve vysušit, rašelina navíc určité chemické složky, které při spalování způsobují korozi kovů.
Hoření je navíc pomalé, popel obsahuje často hodně nespálené hmoty.
I přes svoje nepříjemné vlastnosti je rašelina dodnes žádaná - coby palivo při výrobě whisky. Kouř z rašeliny je totiž silně aromatický a přispívá ke vzniku specifické chuti.

Rašelinová elektrárna

Země, které mají rašeliny velké množství, ji i dnes využívají jako palivo v elektrárnách. V Evropské unii jsou takovými zeměmi už jen Irsko, Finsko a Švédsko.
Rašelina se spaluje ve speciální peci. Výsledné teplo ohřívá vodu a vytváří páru.
Pára pak pohání turbínu,. podobně jako v parní elektrýrně.

Požáry rašelinišť

Stejné vlastnosti, které dělají z rašeliny dobré palivo, z ní dělají nebezpečí pro
přírodu. A to tehdy, když dojde k jejímu samovznícení. Tady vás nejspíš napadne otázka, jak se může vznítit něco, co je běžně vlhkou houbovitou hmotou. Bohužel to vůbec není nepravděpodobné.
Rašelina se zpravidla vznítí tam, kde je hladina podzemní vody uměle snížena díky melioraci a kde delší dobu nepršelo.


text na podkladě internetu, foto na podkladě časopisu ABC (jedná se pravděpodobně o jinou lokalitu)

Datum:

Autor: JT koláž na podkladě ABC
Přispěl: Jan Tomášek



Vloženo: 6.4.2022