Olomouc - Telefonní zesilovací stanice (Olomouc - Telefonní zesilovací stanice)

Beschreibung: vojenská polní telefonní síť a bezdrátová telefonie
POLNÍ TELEFONIE A TELEGRAFIE

Polní telefony
používané pro vojenskou komunikaci
- mohou čerpat energii z vlastní baterie,
z telefonní ústředny
(prostřednictvím centrální baterie známé jako CB)
nebo z externího zdroje energie.
Některé nepotřebují žádnou baterii,
protože jsou to telefony napájené zvukem.

Polní telefony nahradily vlajkové signály a telegraf
jako účinný komunikační prostředek.
První polní telefony
měly baterii pro napájení přenosu hlasu,
ručně ovládaný generátor pro signalizaci jiného polního telefonu
nebo ručně ovládané telefonní ústředny
a elektromagnetické vyzvánění,
které se ozývalo, když dorazil proud
ze vzdáleného generátoru.
Tato technologie byla používána od roku 1910 do roku 1960.
Později byl
vyzváněcí signál elektronicky ovládán tlačítkem,
nebo automaticky jako u domácích telefonù.

Manuální systémy jsou stále široce používány
a jsou často kompatibilní se starším zařízením.
Krátce po vynálezu telefonu byly učiněny pokusy přizpùsobit technologii pro vojenské použití.

polní (drátová) telefonie
-------------------------

Do druhé světové války
byla standartní drátová komunikace preferovanou metodou
například pro americkou armádu,
s rádiovým použitím se počítalo pouze v případě nezbytnosti,
např. pro komunikaci s mobilními jednotkami,
nebo dokud nebylo možné nastavit dráty.

Polní telefony by
mohly pracovat z bodu do bodu
nebo přes rozvadìěč na velitelském stanovišti.
Používají se rùzné typy drátù, od lehkého "útočného drátu",
např. W-130 - 8,5 kilogramu na kilometr (30 liber na míli)
- s dosahem
asi 8,0 km (5 mil) až po těžší kabel s více páry.

Vybavení pro pokládku drátu

sahá
od navijákù přes batohy
po nákladní automobily vybavené pluhy
až po zakopávací linky.

bezdrátová telefonie - "vysílačky"
------------------------------------

na principu rádiového vysílání


Brzy po svém elektrickém telefonu Bell vynalezl "fotofon", který umožňoval bezdrátovou komunikaci pomocí odražených světelných paprsků.

Bezdrátové vysílačky se ovšem vytvořili posléze na principu rádiových vln.

20. léta 20. století: Technologický vývoj již umožnil mobilní komunikaci.



Město Detroit v USA jako první zkoušelo řízení policejních vozů přes rádio.

Zpočátku systém fungoval
pouze zpùsobem přenosu z centralizovaného vysílače do policejních vozů.

Přenos z vozidel byl obtížný: bylo potřeba vyrobit vysííače dostatečně malé s dostatečně malými energetickými nároky, aby byly přenosné.

1935: Armstrong vynalezl frekvenční modulaci.
Prakticky eliminovala statickou elektřinu na pozadí a
a vyžadovala mnohem menší vysílací výkon,
což umožnilo automobilové vysílače a přiijímače s nižším výkonem.

FM má také schopnost "zachycovat" silnější signál ve stejném pásmu
a je tolerantnější k problémům s mobilním šířením,
jako je rychlé slábnutí signálu.


Datum:

Autor: JT koláž
Beigetragen: Jan Tomášek



Eingegeben: 22.1.2022