zahrady Prémonstránského kláštera Zábrdovice (zahrady Prémonstránského kláštera Zábrdovice)

Beschreibung: Premonstrátský klášter v Zábrdovicích

Na poèátku 13.století byl nedaleko Brna, ve výrazném meandru øeky Svitavy, oddìleném pozdìji svitavským náhonem, založen premonstrátský klášter.

První písemnou zmínkou vztahující se k jeho existenci je listina papeže Inocence III. ze 3. dubna 1209 (Fundátorem - zakladatelem nové kanonie byl komorník brnìnské provincie Lev z Klobouk.)

Na jaøe 1235 vydal markrabì Pøemysl pro klášter imunní privilegium podle velehradského vzoru.

Nejprve, do vystavìní klášterního kostela, funkci konventní svatynì plnil kostel sv. Kunhuty, který bývá považován za vlastnický kostel fundátora, pozdìji farní kostel pro Zábrdovice.

Až kolem poloviny 13.století byla vystavìna trojlodní bazilika s dvouvìžím v západním prùèelí, soudì podle zobrazení na peèeti Budovy konventu nebo jejich èást jistì stály již vletech 1237 – 1240, kdy vnich je nìkolikrát doložen pobyt olomouckého biskupa Roberta.

Pro následná období støedovìku prameny ke stavebním dìjinám kláštera chybí, pravdìpodobnì se jednalo o období urèité stability. Urèité náznaky pøináší až 15.století, kdy prošel klášter martyriem zpùsobeným váleènými událostmi. Poprvé mìlo dojít ke zpustošení kláštera za husitských válek (snad 1428), po roce 1441 pak došlo k jeho obnovì. Klášter byl však znovu poplenìn již v roce 1448, kdy byl pøepaden, vyloupen a poté zapálen družinou kolem Jiøího z Kravaø.

Další pohroma následovala za èesko-uherských válek (kolem roku 1469), kterou dokládá listina z roku 1483. V ní se uvádí, že je klášter úplnì rozboøen. Z tìchto škod se opatství vzpamatovávalo takøka po celé následující století, opravy konventu dokonèil v poslední ètvrtinì 16.století Pietro Gabri. Následnì do života kláštera zasáhla tøicetiletá válka.

V roce 1619 byl vypálen stavovským vojskem. Pøedpokládá se, že klášter byl takøka znièen za druhého švédského obléhání Brna roku 1645. Barokní konvent a opatství byl stavìn vletech 1654 až 1658. Od roku 1660 probíhala demolice konventního kostela, z nìhož mìly být zachovány obvodové zdi a pilíøe.

Souèasná dispozice kostela tak zøejmì navazuje na pùvodní stavbu. Obdobnì byly zbourány a dle zcela nového projektu vystavìny konventní budovy. Za josefínských reforem byl klášter 27. èervence 1784 zrušen. Budovy konventu a prelatury byly urèeny vojenské nemocnici.

Klášterní kostel nahradil ve farní funkci kostel sv.Kunhuty, který byl v záøí 1785 odsvìcen, a následnì stavebnì upraven na skladištì.

(upraveno pøedevším dle internetu)


Datum:

Beigetragen: Jan Tomášek



Eingegeben: 5.1.2022