Okresní hospodářská zálona Sedlčany (Okresní hospodářská zálona Sedlčany)Beschreibung:
banka a její serveryČÁST I/ BANKA A JEJÍ SERVERY
centrální počítač ve firmě (nebo vně firmy)
------------------------------------------------
hardvarový a softwarový server na kterém mohou být instalovány www stránky banky a pravděpodobně nějaký provozní program - na nějakém vyčleněném (centráním) počítači s výkonnějím hardwarovým´vybavení
tento systém se nazývá model klient (počítače na přepákách) a sever (centrání počítač)
není vyjímkou, e server pro www stránky banky se nachází někde jinde - ne v budově banky
dalí počítač
--------------
softwarový server - jakýkoliv počítač můe fungovat jako softwarový server - pokud je na něj instalován nějaký specializovaný program (je tedy čisti teoretická monost, e jeden z počítačů můe být vyčleněn na nějaký specializovaný úkon)
---------------------------------------------------------------------
jakákoli informace v číselných kódech se musí v klenském počítači (počínaje jeho připojením například modemem) řekněme "deifrovat" systémem portů (hartwarový a softwarových) a systémem protokolů - a pak se teprve zobrazí jako konkrétní úkon
ČÁST 2/ CO JE TO SERVER
Co je to server - či servr,,,?
Servr můe být například vzdálený počítač - který poskytuje klientovi (co jsem aktuálně například já u tohoto počítače) - tedy znovu - servr je počítač který poskytuje nějakou slubu a nebo - poněkud nepřesně - něco jakoby vysílá do různých stran.
Aby si dala tato sluba vyuít v konkrétní aplikaci - nebo přesněji - v aplikačním programu je potřeba ji do tohoto programu převést - a to převést podle předem stanovených předpisů - neboli protokol. Místo - kde se dejme tomu "vyplňuje protokol" - se nazývá port. Je to trochu jako v opravdovém přístavu něco jako kancelář - kde se vyplňují "papíry".
V počítačové terminologii se pojem port vyskytuje ve dvou významech. A to jednak jako "síový port" - a o ten v tomto případě jde - neboli port z hlediska softwaru - který má přiděleno svoje číslo - a to podle aplikace pro kterou funguje.
Port v druhém významu - tedy z hlediska hardwaru je vlastně konektor kterým se počítač propojuje například přes modem k internetu - nebo k přídavnému hardwaru jako je třeba klávesnice nebo monitor.
Jetě jisté upřesnění... Třeba například z důvodů rozvrení této příjmové procedury a upřesnění lokalizace síových portů byl vytvořen takzvaný vrstvový referenční model ISO/OSI nebo alternativně sada protokolů TCP/IP. Sada protokolů TCP/IP je vlastně zjednoduený síový model do čtyř vrstev - aplikační, transportní, síové neboli internetové a linkově-fyzické vrstvy, která někdy bývá rozdělována do dvou vrstev - take se vlastně můe jednat o pětivrstvový model. Kadé ze čtyř prve-zmíněných vrstev bývá přiřazován určitý druh síových protokolů a jím odpovídajícím portů.
Jetě poznámka k druhům servrů. Základním servrem - který řekněme "vysílá" internetové stránky nebo z něj přichází emaily je DNS sever na vzdáleném poćítači. Pak je zde PROXY server - který je jakousi bránou ke klientskému počítači či lokální síti a ten například můe předtřiďovat potu, e blokuje spamy. Sídlem PROXY servru je obvykle router,kde rovně můe fungovat DHCP server, který má spíe technickou funkci - například konroluje funkčnost lokální sítě. Variantně můe DHCP sever být instalován ve vzdáleném počítači a z routeru - či klientského počítače pouze programově řízen. V routeru můe být instalován jetě dalí DNS server - který mono nazvat jako "lokální" DNS server a který je doplňkem "hlavního" servru na vzdáleném počitači.
A nyní alespoň patrně ten nejdůleitějí protokol - IP protokol - neboli internetový protokol síové vrstvy...
Pro správné fungování IP protokolu - je potřeba znát internetovou adresu počítače - respektive mu tuto IP adresu přiřadit podle konkrétní internetové sítě - ve které počítač klienta funguje.
Pro jistou nejednoznačnost pojmu "internetová sí" - zde zvolen příměr k potovní síti - a danou konkrétní sí například mono přirovnat dejme tomu k jednomu městu. Přičem pro hledání konkrétní domu (tedy ulice s číslem) je nejprve třeba navtívit konkrétní město - co je v počítačové terminologii přísluná počítačová sí. Tato počítačová sí má svou IP adresu - která se pozná e ze čtyř takzvaných oktetů - neboli čtyř kratích uskupení číslic - je to čtvrté uskupení, neboli čtvrtý oktet vdy nula.
A pak u zbývá doplnit konkrétní dílčí adresu počítače - co je potovní terminologii "ulice s číslem" - a je známá celá IP adresa počítače ( tedy přesněji zpravidla jeho síového rozhraní).
Přesněji znázorněno - celkovou IP adresu počítače tvoří čtyři oktety - z nich první tři oktety představují adresu sítě - a čtvrtý oktet je pak dílčí IP adresou počítače. Jinak - IP adresa počítače (nebo jetě přesněji: celková IP adresa počítače) se od IP sítě pozná, e čtvrtý oktet je nenulový.
A pak je zde jetě záleitost zvaná počítačová podsí. Z formálního hlediska se rozezná, e za adresou sítě je jetě perex - co je vlastně lomenina za kterou je dalí číslo. I v případě podsítě je čtvrtý oktet vdy nula.
Počítačovou podsí při srovnání s potovní stí lze přirovnat k části města - či městské čtvrti. Pro potovního doručovatele je sice informace o městské části upřesňující - nikoli vak nezbytná.
IP adresu počítače lze tedy zapsat dvojím způsobem - bez perexu nebo s perexem - přičem vechny uskupení číslic mají nenulovou hodnotu.
Datum:
Autor: JT
Beigetragen:
Jan Tomáek
Eingegeben: 9.8.2021