Okresní hospodářská záložna Sedlčany (Okresní hospodářská záložna Sedlčany)

Popis: banka a její servery
ČÁST I/ BANKA A JEJÍ SERVERY

centrální počítač ve firmě (nebo vně firmy)
------------------------------------------------
hardvarový a softwarový server na kterém mohou být instalovány www stránky banky a pravděpodobně nějaký provozní program - na nějakém vyčleněném (centráním) počítači s výkonnějším hardwarovým´vybavení

tento systém se nazývá model klient (počítače na přepážkách) a sever (centrání počítač)

není vyjímkou, že server pro www stránky banky se nachází někde jinde - než v budově banky

další počítač
--------------
softwarový server - jakýkoliv počítač může fungovat jako softwarový server - pokud je na něj instalován nějaký specializovaný program (je tedy čisti teoretická možnost, že jeden z počítačů může být vyčleněn na nějaký specializovaný úkon)
---------------------------------------------------------------------

jakákoli informace v číselných kódech se musí v klenském počítači (počínaje jeho připojením například modemem) řekněme "dešifrovat" systémem portů (hartwarový a softwarových) a systémem protokolů - a pak se teprve zobrazí jako konkrétní úkon




ČÁST 2/ CO JE TO SERVER



Co je to server - či servr,,,?

Servr může být například vzdálený počítač - který poskytuje klientovi (což jsem aktuálně například já u tohoto počítače) - tedy znovu - servr je počítač který poskytuje nějakou službu a nebo - poněkud nepřesně - něco jakoby vysílá do různých stran.

Aby si dala tato služba využít v konkrétní aplikaci - nebo přesněji - v aplikačním programu je potřeba ji do tohoto programu převést - a to převést podle předem stanovených předpisů - neboli protokol. Místo - kde se dejme tomu "vyplňuje protokol" - se nazývá port. Je to trochu jako v opravdovém přístavu něco jako kancelář - kde se vyplňují "papíry".

V počítačové terminologii se pojem port vyskytuje ve dvou významech. A to jednak jako "síťový port" - a o ten v tomto případě jde - neboli port z hlediska softwaru - který má přiděleno svoje číslo - a to podle aplikace pro kterou funguje.

Port v druhém významu - tedy z hlediska hardwaru je vlastně konektor kterým se počítač propojuje například přes modem k internetu - nebo k přídavnému hardwaru jako je třeba klávesnice nebo monitor.

Ještě jisté upřesnění... Třeba například z důvodů rozvržení této příjmové procedury a upřesnění lokalizace síťových portů byl vytvořen takzvaný vrstvový referenční model ISO/OSI nebo alternativně sada protokolů TCP/IP. Sada protokolů TCP/IP je vlastně zjednodušený síťový model do čtyř vrstev - aplikační, transportní, síťové neboli internetové a linkově-fyzické vrstvy, která někdy bývá rozdělována do dvou vrstev - takže se vlastně může jednat o pětivrstvový model. Každé ze čtyř prve-zmíněných vrstev bývá přiřazován určitý druh síťových protokolů a jím odpovídajícím portů.

Ještě poznámka k druhům servrů. Základním servrem - který řekněme "vysílá" internetové stránky nebo z něj přichází emaily je DNS sever na vzdáleném poćítači. Pak je zde PROXY server - který je jakousi bránou ke klientskému počítači či lokální síti a ten například může předtřiďovat poštu, že blokuje spamy. Sídlem PROXY servru je obvykle router,kde rovněž může fungovat DHCP server, který má spíše technickou funkci - například konroluje funkčnost lokální sítě. Variantně může DHCP sever být instalován ve vzdáleném počítači a z routeru - či klientského počítače pouze programově řízen. V routeru může být instalován ještě další DNS server - který možno nazvat jako "lokální" DNS server a který je doplňkem "hlavního" servru na vzdáleném počitači.
A nyní alespoň patrně ten nejdůležitější protokol - IP protokol - neboli internetový protokol síťové vrstvy...

Pro správné fungování IP protokolu - je potřeba znát internetovou adresu počítače - respektive mu tuto IP adresu přiřadit podle konkrétní internetové sítě - ve které počítač klienta funguje.

Pro jistou nejednoznačnost pojmu "internetová síť" - zde zvolen příměr k poštovní síti - a danou konkrétní síť například možno přirovnat dejme tomu k jednomu městu. Přičemž pro hledání konkrétní domu (tedy ulice s číslem) je nejprve třeba navštívit konkrétní město - což je v počítačové terminologii příslušná počítačová síť. Tato počítačová síť má svou IP adresu - která se pozná že ze čtyř takzvaných oktetů - neboli čtyř kratších uskupení číslic - je to čtvrté uskupení, neboli čtvrtý oktet vždy nula.

A pak už zbývá doplnit konkrétní dílčí adresu počítače - což je poštovní terminologii "ulice s číslem" - a je známá celá IP adresa počítače ( tedy přesněji zpravidla jeho síťového rozhraní).

Přesněji znázorněno - celkovou IP adresu počítače tvoří čtyři oktety - z nichž první tři oktety představují adresu sítě - a čtvrtý oktet je pak dílčí IP adresou počítače. Jinak - IP adresa počítače (nebo ještě přesněji: celková IP adresa počítače) se od IP sítě pozná, že čtvrtý oktet je nenulový.

A pak je zde ještě záležitost zvaná počítačová podsíť. Z formálního hlediska se rozezná, že za adresou sítě je ještě perex - což je vlastně lomenina za kterou je další číslo. I v případě podsítě je čtvrtý oktet vždy nula.

Počítačovou podsíť při srovnání s poštovní stí lze přirovnat k části města - či městské čtvrti. Pro poštovního doručovatele je sice informace o městské části upřesňující - nikoli však nezbytná.

IP adresu počítače lze tedy zapsat dvojím způsobem - bez perexu nebo s perexem - přičemž všechny uskupení číslic mají nenulovou hodnotu.



Datum:

Autor: JT
Přispěl: Jan Tomášek



Vloženo: 9.8.2021