Wünschendorf (Srbská)Beschreibung:
Ves Srbská - příběh z LuiceVES SRBSKÁ - PŘÍBĚH Z LUICE
Místo vzniklo v raném středověku jako Wendish osada. Windischendorf byl poprvé zmíněn písemně v roce 1482. Současný název Srbská je také odvozen od této formy jména a znamená něco jako luickosrbská vesnice. Přestoe byl Windischendorf od 15. století feudální vesnicí pod vládou Friedländerů, obyvatelé zde nevykonávali robotu.
A do roku 1633 byl Windischdorf přifařen k městu Marklissa (nyní polská Lena) v hornoluické oblasti Queiskreis (vyslovitelněji moná jménem polské řeky Kwisa). Vesnicí také vedla obchodní cesta z Frýdlantu do Marklissy.
Ves Windischendorf byla od 1415 ve vlastnictví lechtického rodu Debschitz, se kterým byl poměrně dlouho úzce spojena. V průběhu času se název místa mírně změnil na Wünschendorf . Po vymření rodu po meči zkal léno jejich příbuzný Heinrich Griessel.Z dalích vlastníků je významná drba frýdlantským panstvím. Za zmínku stojí nepříli úspěný pokus o rekatolizaci od dritele Frýdlantu Christoph Strauch von Blumenthal, kdy roku 1651 byli do Wünschendorfu vysláni jezuité , jejich slyení se zůčastnilo 78 usedlíků.
Protireformační komise zřízená za vlády hraběte z Gallas vedla ve větině vesnic k masové emigraci protestantů do Horní Luice. Wünschendorf - pozdějí ves Srbská měla poněkud vyjímečné postavení. Ves byla byl jedním z míst, jeho obyvatelé z velké části zůstali. Dokonce ani exulanti se neusadili daleko - za hranice zaloili vyhnanci osady Petersgemeinde (Baranów) a Murowaniec (po česku Cihlové domy) na saském území.
V roce 1655 obdrel panství bývalý tajemník hraběte Matyáe Gallase, Johann von Püchler. Püchler nesledoval protireformaci na svém panství protireformační linii příli důsledně nedodroval, toleroval zbývající protestanty, kteří se účastnili bohoslueb v saském Marklisse, zatímco katolíci byli farní v Bärnsdorfu neboli Horní Řasnici.
Obyvatelé ili ze zemědělství a tkaní domů, co byla rostoucí vedlejí práce. Za zmínku stojí nepokoje v roce 1706 a zatýkání jejich předáků.
V 18. století byla větina populace stále protestantská a správa se sníit jejich podíl příděly půdy ve Wünschendorfu katolíkům.
kola s učitelem byla protestantská a jak se od roku 1689 zvyoval počet katolických osadníků zvyoval, ádali rodiče pro své děti katolického učitele. Wünschendorfu zřízena samostatná katolická kola. Toto oddělení skončilo v roce 1808, kdy byla otevřena nová kola pro děti obou denominací. V roce 1830 ilo ve vesnických 139 domech 699 lidí. V roce 1832 byl Wünschendorf přifařen do Heinersdorfu - neboli Jindfřichova.
Po zruení dědické vlády byla v roce 1850 ve čtvrti Friedland zaloena politická obec Wünschendorf . Na místě bylo sídlo celního úřadu a daňového úřadu. Někteří obyvatelé pracovali v továrnách na vlněné zboí v Jindřichově, které ve 30. letech zkrachovaly. V roce 1930 ilo ve Wünschendorfu 539 lidí. Ve vesnici ila česká menina asi 20 lidí, sloená z celních a daňových úředníků.
Z tragických okamiků lze zmínit i přepadení celnice z německé strany v roce 1938 - ostatně s tímto obdobím se poměrně sloitě vyrovnávali i Luičtí Srbové v pozdějí NDR. Zde usedlí německy mluvící obyvatelé v roce 1945 ves pochopitelně opoutěli.
Datum:
Autor: JT (kolá)
Beigetragen:
Jan Tomáek
Eingegeben: 22.11.2020 
