ČKD Praha (ČKD Praha)

Popis: o transformátorech 1
Klasický transformátor slouží pro přeměnu (transformaci) střídavého (primárního) napětí na střídavé napětí jiné hodnoty (sekundární napětí).
Primární a sekundární napětí přitom nejsou nijak vodivě propojené. Z technického hlediska se zde hovoří o tzv. galvanickém oddělení mezi primární a sekundární částí transformátoru.

Princip jeho funkce vychází z Faradayova zákona elektromagnetické indukce
"napětí indukované v cívce je přímo úměrné změně magnetického toku"
Napětí se na cívce začne indukovat změnou magnetického pole - nikoliv samotným faktem - že je cívka umístěna v magnetickém poli. Změny magnetického pole lze dosáhnou několikerým způsobem - například u transformátorů prostřednictvím primární cívky - ze které se přivádí napájecí proud a indukuje se výstupní proud na sekundární cívce.

Změnou magnetického pole v okolí cívky se v cívce indukuje el. napětí a v uzavřeném obvodu prochází indukovaný proud.
V případě transformátoru dochází k indukci napětí v sekundárním vinutí vlivem působení proměnlivého magnetického toku, jenž je vyvoláván proudem procházejícím primárním vinutím.
Vynález transformátoru byl klíčovým pro rozvoj elektroenergetiky, jelikož nahradil dříve používané točivé měniče napětí, a tím umožnil snadnou přeměnu velikosti střídavého napětí.

Zvyšování elektrického napětí se využívá zejména pro účely přenosu a distribuce elektrické energie, protože zvýšení napětí vyvolá, při zachování stejného výkonu, snížení proudu a pokles Joulových ztrát.

Snižování napětí bývá využíváno pro potřeby rozvodu a napájení elektrických přístrojů.


Datum:

Autor: JT (koláž)
Přispěl: Jan Tomášek



Vloženo: 6.10.2020