Břeclav - střed města (Lundenburg - stadtmitte)

Popis: Okresní soud Břeclav a soudnictví v Českých zemích

Okresní soud Břeclav
------------------------

Základní soud první stolice řízený samosoudcem - řešil občansko-právní spory a trestní přestupky do 500 K.
Závažnější spory řešil sborový Okresní soud v Hustopečích.

stručně o soudnictví v Rakousku před rokem 1850
--------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------

Soudy první stolice v královských městech
------------------------------------------------

Rychtář (se soudní pravomocí), městská rada (se soudní pravomocí), městský soud. Soudní jednání se řídily rozličnými právními regulemi jako Magneburské nebo Norimberské právo. Proti rozhodnutí rychtáře bylo ovšem možno se i odvolat - ovšem do zahraničí - například až do Německého Magdeburgu - pokud obec spadala do oblasti například Magdeburského práva.


Cechovní soudnictví
----------------------

Svůj vlastní soudní systém včetně odvolání měly řemeslnické dílny.


Soudnictví v poddanských městech a městečkách a na venkově s patrimoniální správou - úřady měst a obcí
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Správu obce řídil rychtář - úřad obdobný starostovi obce. Rychtář ovšem nebyl představitelem samosprávy - ale patrimoniální nebo také vrchnostenské správy. Byl jmenován vrchností - později se jednalo o úřad dědičný - a předpokládala se důvěra ostatních obyvatel v obci.

Rychtář působil také jako vesnický soudce - a podle soudních stupňů ba náležel k úplně nejnižšímu - dnes již zaniklému soudním stupni. Pro podané představoval rychtář pravděpodobně jedinou možnost jak se domoci svých práv.

Odvolání rovněž podle příslušného právního zrcadla - kterým se řídila obec. Podle jiných právních zrcadel - než je Magdeburské právo - byl zřizován i obdobný úřad jako rychtář - ovšem s jinými názvy, třeba fojt nebo šoltys.


Soudnictví prvního stupně v rámci patrimoniální (vrchnostenské) správy pro poddané: panská kancelář
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
hospodářský úřad, soudní úřad (též něco jako soud pro poddané) a hlavní úřad.


Soudnictví vyššího stupně (pro šlechtu):
---------------------------------------------
Český zemský soud (do roku 1 842 měl možnost se odvolávat i poddaný), Moravský zemský soud.

(dříve v rámci Koruny české také soudy slezských knížectví a Lužický zemský soud)

Nejvyšší soudní instancí pak v rámci "Dědičných zemí Habsburského panovnického rodu" byla "Apelační rada nad apelacemi".


Soudnictví po reformě roku 1850
-------------------------------------
-------------------------------------

Soud první stolice
--------------------
Okresní soud

Soud druhé stolice
---------------------
Zemský soud (spíše jen název - v podstatě se jednalo o krajské soudy)

Soud třetí stolice
-------------------
Vrchní zemský soud (v zemském hlavním městě)


Nejvyšší soudy v celém Rakousku
--------------------------------------

Nejvyšší soudní a kasační dvůr

Správní soudní dvůr

Říšský soud (ústavní soud)



Datum:

Autor: JT
Přispěl: Jan Tomášek



Vloženo: 28.10.2019