Hodonín - Redlichova vila (Hodonín - Redlichova vila)

Popis: Relichova vila

Relichova vila

Rodina Redlichů provozovala v Hodoníně cukrovar už od roku 1865. Secesní vilu si v areálu svého cukrovaru nechala postavit v roce 1886. Redlichové v Hodoníně působili ve více oborech, vlastnili mlýn, cihelnu, cukrovar, pekárnu a honosná vila byla odrazem jejich úspěšné podnikatelské činnosti.

Vila byla opatřena štukovou výzdobou, byla podsklepená, v přízemí měla vstupní halu se schodištěm, dva byty a kanceláře. Do patra se vystupovalo po nádherném dřevěném schodišti a sem byly situovány hlavně kancelářské a pomocné místnosti. Zařízení vily, jako domácí telefon či splachovací záchody, byly vymoženosti, ne všude u nás v té době běžné.

Exteriéry i interiéry vily znám z vlastních zážitků. Ve vile se nacházel byt tehdejšího ředitele cukrovaru, jeho syn byl můj spolužák a kamarád. Vila a okolí bylo častým místem našich her, prostředí vily ve mně vzbuzovalo pocity, známé později ze sledování filmů s Vlastou Burianem či radou Vacátkem.

Hodonín neoplývá velkým počtem historických budov a Redlichova vila jistě patřila k těm, které si pozornost zasloužily. Zajímavou se stala i díky pobytu světově významného hudebního skladatele Gustava Mahlera, patřícího do řady velkých světových skladatelů a dirigentů.

V roce 1909 právě ve vile jako rodinný přítel Redlichů dokončil skladbu Píseň o zemi, považovanou za jednu z jeho nejvýznamnějších skladeb. Byl v té době ve složité rodinné i osobní zdravotní situaci, po srdečním kolapsu, o necelé dva roky později, v roce 1911, ve Vídni zemřel.

V souvislosti s vilou je snad vhodné zmínit osobu jejího majitele, Dr. h. c. Fritze Redlicha, který byl v období od 12. 1. 1913 do 30. 10. 1918 i hodonínským starostou. Ve funkci se snažil o skutečný rozvoj města, za jeho vedení ztratilo město svoji venkovskou tvář, zasloužil se třeba o dláždění města nebo zavedení kanalizace. Byl sice považován za jednoho z největších germanizátorů Hodonína své doby, například pro německé děti postavil mateřskou školu, pro české děti už nic podobného zřízeno nebylo, když však měl přenechat na žádost deputace z Národního výboru některá práva při správě obce, odešel z politiky a věnoval se svým firmám. Zemřel po přechozeném zápalu plic v roce 1921 a jeho ostatky jsou uloženy na hodonínském hřbitově blízko hřbitovní kaple.

Záchrana nepřišla
V roce 1944 byla při bombardování Hodonína vila také zasažena, ale nejtěžší zásah dostala asi o šedesát let později. Při likvidaci cukrovaru proběhla řada jednání i o Redlichově vile, zastupitelstvo si bylo vědomo, že vila je památný objekt, ale na rekonstrukci či jiné úpravy nebyly prostředky. Budovu se nepodařilo zařadit mezi architektonické památky, vila nebyla chráněna zákonem, a majitel ji tedy mohl zbourat.

Město se ještě pokusilo o výměnu za jiný objekt, ale z důvodů finančních podmínek k tomu nedošlo. Vila byla v listopadu roku 2005 nenávratně srovnána se zemí a zarostlá plocha už ničím kdysi honosnou budovu nepřipomíná.


Zdroj: hodoninsky.denik.cz

Datum:

Autor: kresba Jan Tomášek
Přispěl: Jan Tomášek



Vloženo: 2.11.2018