Moravské Křižánky (výroba pilníků) (Moravské Křižánky (výroba pilníků)) - Moravské Křižánky - historie, řemesla a průmysl, turistika a volný čas

Beigetragen: Jan Tomášek

Moravské Křižánky

Část 1

Historický přehled

Průběh Svratky tvořil historickou hranici mezi Čechami a Moravou; na české straně byla ve 14. století vybudována roztroušená osada Křižánky. Později nechali les vykácet i páni z Pernštejna na protější moravské straně Křižánek a založili stejnojmennou osadu.

První písemná zmínka o moravských Křižánkách pochází z roku 1437, kdy Jan z Pernštejna přenechal své majetky v obci Barbaře Valdštejnské jako věno.

V roce 1500, po rozdělení pernštejnského panství, obec přešla na podíl Neustadtl-Ingrowitzer. Nižší jurisdikci vykonávali od 16. století soudci v Němckách. V roce 1564 se obec stala součástí panství Neustadtl.

Po smrti Vratislava z Pernštejna prodali jeho synové Jan a Maxmilián v roce 1587 zadlužené panství Neustadtl Vilému Dubskému z Třebomyslic. Dubský přišel o své statky po bitvě na Bílé hoře v roce 1624, novým statkářem se stal kardinál František Xaver z Dietrichsteina.

Když František Maxmilián Kratzer von Schönberg v roce 1679 zesnul, zanechal po sobě velké dluhy a panství přešlo do správy jednoho z hlavních věřitelů, Ferdinanda Fürsta z Dietrichsteina.

V roce 1638 přešlo Novoměstské panství na Simona Kratzera von Schönsberg. Přibližně v polovině sedmnáctého století – kdy novoměstské panství vlastnili Kratzerové von Schönsberg v okolí započala těžba železné rudy a v obci se objevilo nové průmyslové odvětví – železářství.

Nejstarší městská pečeť pochází z roku 1743; ukazoval velký tlapkový kříž obklopený čtyřmi malými. Až do poloviny 19. století zůstaly Křižánky příslušenstvím do Novoměstského panství.
Po zrušení patrimoniální vlády od roku 1850 Křižánky s lokalitami Cikánka, Fixův Mlýn a městem Svratka příslušely do soudního okresu Neustadtl, od roku 1862 i do Politického okresu novoměstského.

Okres Svratka se rozdělil v roce 1870 a vytvořil nový okres pod názvem Novoměstská Svratka (?).

Na konci 19. století byly Křižánky přejmenovány na Moravské Křižánky, aby se lépe odlišily od stejnojmenné české vesnice; okres Cikánka byl také přejmenován na Moravskou Cikánku.
Moravská Cikánka byla v roce 1950 přičleněna do Svratky. V průběhu obecní reformy v roce 1960 byly Moravské Křižánky a České Křižánky sloučeny do obce Křižánky a zařazeny do okresu Žďár nad Sázavou. V letech 1980 až 1990 byly Křižánky začleněny do Sázavy. Po sametové revoluci vznikly obce České Křižánky a Moravské Křižánky. V roce 2002 byly České Křižánky (s Českými Milovy) a Moravské Křižánky přeměněny na obec Křižánky.

Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina.

Část 2

Řemesla a průmysl

17 století – sklářství a železářství

V 17. století byla postavena sklárna, která však již kolem roku 1740 zanikla, avšak po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace.

V roce 1638 přešlo panství Neustadtl na Simona Kratzera von Schönsberg. Přibližně v polovině sedmnáctého století – kdy novoměstské panství vlastnili Kratzerové von Schönsberg byla zaznamenána těžba magnetitové železné rudy a vybudován železářský hamr.

19. a 20. století - pilníkářství

Železářský hamr byl uzavřen v roce 1874. Po zániku sklářského a železářského průmyslu se stala novým průmyslovým odvětvím v obci výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou.

Pilníky a rašple jsou vykovány z nástrojové oceli, která se dala snadno kalit ( zušlechtěná surová nebo cementovaná ocel, méně litá ocel, později válcovaná ocel), přičemž se používaly zápustky pro ty s trojúhelníkovým a kulatým průřezem . Kované přířezy pilníku byly žíhány a pomalu ochlazovány, aby byly co nejměkčí. Před vytesáním dostaly tvar a hladké, lesklé povrchy broušením. Tento krok byl proveden ve vlastních brusírnách nebo pecích s vodou poháněnými mlecími kameny .

Část 3

Turistika, lyžování a volný čas

V Moravských Křižánkách byl původ lyžování pravděpodobně na Vysočině; již v roce 1886 používali učitelé Houdek a lesník Resch lyže dovezené z Norska. Ve 20. století se Moravské Křižánky vyvinuly v letovisko.


Eingegeben: 1.3.2025