Wünschendorf (Srbská) - Pobaltští a Polabští Slované a jejich germanizace

Beigetragen: Jan Tomášek

Mizení osídlení Slovanù mezi Labem a Baltským moøem (Obodritové, Veletové, Ragòané a Západní Pomerové; nìmecky die Wenden) dalo vzniknout badatelské vìdì novovìku zvané Vintérémut (Kantzow, Krantz). Ve slovanské národní renesanci v devatenáctém století stál jejich hoøký osud v kontrastu s vizí slavné budoucnosti ostatních Slovanù (Kollár). Z hlediska historické vìdy hraje velkou roli minulost Slovanù mezi Labem a Baltem, protože mìli nejlépe rozvinutý kult a komplikovanou politickou organizaci kmenù.

Poèátky germanizace a zmìny hospodaøení – zejména zemìdìlství

Potírání slovanství na území které je dnes nìmecké (a èásteènì – od roku 1945 – polské) je zahájeno nìmeckou kolonizací (dvanácté – tøinácté století), která nakonec vedla k úplné germanizaci (ètrnácté – sedmnácté století). Pøedstavuje nucenou zmìnu ze starého úzu kolektivního vlastnictví (ius slavicum) do struktury jednotlivých hospodáøství feudálních rolníkù.
Situace Slovanù bìhem kolonizace byla rùzná:
1/ udržování starého statu quo,
2/ jejich aktivní úèast na kolonizaci,
3/ sociální regrese a diskriminace, zejména vypuzení Slovanù z jejich pùvodních vesnic (eiectio Slavorum).

Postup germanizace od støedovìku po novovìk

Éra hlavních diskriminaèních nedorozumìní souvisí s neznalostí a reakcí nìmecké spoleènosti na slovanský svìt v dobì husitského hnutí a polského boje proti køižákùm. Podobnì je germanizace zpùsobena vlivem vyšší spoleènosti. V dobì vzniku støedovìké monarchie, kdy se formoval národ ve støedovìkém smyslu, nebyl na tìchto územích dostatek silného slovanského feudalismu; existovala jen malá šlechta (typu èeský a polský vladyka). Vládnoucí hlavní dynastie byly zcela ponìmèeny. Rozhodujícím faktorem byla stagnace vývoje nezávislé slovanské kultury. Stát a jeho ideologie tvoøí pouze èást národní kultury, ale jejich existence zcela závisí na existenci nezávislé kultury. Místní slovanské duchovenstvo, nejnázornìjší nositel støedovìké národnosti, mezi tìmito Pobaltskými a Polabskými Slovany vùbec nevzniklo. Byla to zejména mìsta - jako kulturní centra ovlivòující širší vrstvy obyvatelstva (vesnice), která se stala mezi Labem a Baltem centrem germanizace. Jako specificky Slované existovaly nìkteré místní právní instituce - zejména v nižších vrstvách spoleènosti (nevolnické právo), stejnì jako nìkteré instituce práva závaznì-obligatoního (kolektivní odpovìdnost obcí a osob pøítomných v pøípadì trestného èinu atd.) a instituce finanèního práva.

Rujána jako ostrov nejen na moøi

Zvláštní právní režim se aplikuje na malou šlechtu ostrova Rujána (knìžici). Znaèný poèet staroslovanských termínù pøežil, ale èasto již kontaminovaných nìmeckými tlaky. V oblasti politické organizace se termín "slovanský" stal historickým pøívlastkem (soss wendeschen stede, oznaèení knížat jako "slovanských" knížat). Obec zùstala slovanská jen do poloviny ètrnáctého století, od data dosvìdèujeme pouze pøítomnost singulárního èasu. Existují informace, zejména od cestovatelù, o omezených oblastech, kde slovanský jazyk stále pøetrvává.
Struènì øeèeno, vedle toponymického názvosloví jsou nìkteré slovanské termíny v nìmeckém jazyce tìchto území posledními svìdky slovanství tìchto zemí.

Omezení Slovanù ve mìstech

Bylo to ve mìstech, kde po relativnì spravedlivém období situace, i když o nìco slabším ekonomicky, došlo k obzvláštì nápadnému útlaku, který byl poznamenán...

1/ omezením jejich pobytu s pøesnì stanovenými odjezdy z mìsta,
2/ povinnost osazení slovanských obchodù zvláštními nápisy (Wendschlechter, Wendschmied),
3/ potøebou osvìdèení o neslovanském pùvodu jako podmínkou pro výkon povolání,
4/ zapovìzení manželství Nìmcù se Slovany,
5/ zákaz svìdèit,
6/ zákaz dìdit,
7/ povinnost odvádìt vyšší danì a
8/ zákaz stát se plnoprávným obèanem

Eingegeben: 24.2.2025