Brno - nádraží Společnosti státní dráhy (StEG) (Brno - nádraží Společnosti státní dráhy (StEG) ) - Jedno nádraží - dvě železniční společnosti

Přispěl: Jan Tomášek

Pionýrské budování prvních železnic soukromými společnosti vystřídalo období státních drah - na které vzápětí navázala zlatá éra budování železnic soukromými společnostmi a privatizace státní dráhy. Následný vývoj přinesl druhé období státních drah (tentokrát většinou již místních) - toto období bylo rovněž obdobím zestátňování velkých společností.

A tak se přihodilo - že nádraží Brno ve zlatém období železnic vlastnily dvě soukromé železniční společnosti. Z jihozápadu ve směru od Vídně nádraží vlastnila Severní dráha císaře Ferdinanda a ze severovýchodu od České Třebové Společnost státní dráhy (Steg). Osobní nádraží bylo sice provozováno společně, ale každá z obou soukromých společností, jako by více inklinovala ke svému dílu nádraží.

Společnosti StEG se podařilo zakoupit Rosickou (uhelnou) dráhu - i spolu s Rosickým (neboli Dolním) nádraží. Tato trať se stala základem pro druhé železniční spojení Brna s Vídní - které bylo trasováno například přes Moravský Krumlov, Hrušovany nad Jevišovko, nebo Hevlín. Tato nově budovaná dráha měla pro Společnost státní dráhy vícerý význam - mimo jiné propojila dosud oddělenou rakouskou a uheskou síť StEGu.

Pro společnost StEG nastala situace, že její vlaky nemusely končit v Brně - kde setující buď přestupovali na vlaky Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB), nebo byly alespoň přepřahávány lokomotivy. S vybudováním odbočné spojky na Rosické nádraží nově směr Vídeň začaly jezdit i vlaky StEGu - byť delší tratí.

Vloženo: 14.2.2025