Ivanova poustevna u Tetína - Jeskyně nad Kačákem (Ivanova poustevna u Tetína - Jeskyně nad Kačákem) - Bájná hradiště Tetín, Kazín, Libušín a celé Čechy a Morava v 8. a 9. století

Přispěl: Jan Tomášek


Bájná hradiště Tetín, Kazín, Libušín a celé Čechy a Morava v 8. a 9. století – první Přemyslovci v Čechách a Mojmírovci na Moravě

Podle dostupných pramenů tato hradiště - v tehdejším jazyce Grady byla postavena nejpravděpodobněji za knížete Spytihněva. Kníže Spytihněv je tedy pravděpodobně také zakladatelem skupiny hradišť, jistou vojenskou roli však sehrály již v dobách kdy Čechům měl vládnout jeho předchůdce - kníže Bořivoj. ,

Právě díky kronikáři Kosmovi měl kmen Čechů, a zejména vládnoucí rod Přemyslovců v Čechách (nebo možná spíše latinsky Bohemii poněkud výsadní postavení) - byla zaznamenána jména - a některé příběhy - byť s nemalým zkreslením. Možná právě systém gradů - hradišť ve středních Čechách předznamenal sjednocování celých Čech - Bohemie s Prahou jako hlavním městem v desátém století - i když pojem sjednocování je problematický - neboť při četných vojenských vpádech České kmeny - či národy vystupovaly sjednoceně již dříve - a lze předpokládat, že řeč kterou se tehdy dorozumívalo v Čechách byl jeden jazyk.

Pokud by se středočeská hradiště měla nějak srovnávat s údaje zaznamenávaných v pověstech od Kosmových časů - tak určitě by neuspělo srovnání prvního doloženého českého knížete Bořivoje a knížete Přemysla Oráče. Podle antropologických výzkumů Bořivoj nese značné podobnosti s knížecím rodem Mojmírovců z Moravy - což by naznačovalo - že Bořivoj byl do Čech dosazen až za knížete Svatopluka - někdy po roce 872 - kdy si zřejmě Moravané poprvé Čechy přímo podmanily - a moravský kníže Svatopluk se měl stát přímo i knížetem (nebo spíš regentem) Čechů v době nezletilosti Bořivojových synů.

Historická realita se asi nepodaří ozřejmit - následně alespoň výpis fakt z různých pramenů - a sledovány jsou hlavně dvě linie - jednak linie nesčetných bitev - a dále liniche .christianizace, neboť vývoj se v Čechách a na Moravě ubíral poněkud odlišně.
Co se týče prvních doložených knížat Bořivoje, Spytihněva a Vratislava - patrně je na místě připomenout různé dějinné milníky - tedy zejména mílníky bitev - nebo milníky zakladatelské
(následně tedy souhrnné výpisky z různých - především internetových zdrojů)

Čechy 805– bitva u Canburgu

V roce 788 franský král Karel Veliký v severním Bavorsku zřídil Českou marku, tedy vojenskou hraniční oblast. Po vyvrácení říše Avarů mezi lety 791 až 803 se expanze nedávno korunovaného císaře Karla Velikého zaměřila na území současných Čech. V roce 805 podnikly tři franské sbory výpravu od Čech v celkovém počtu nejméně 30 000 mužů, Frankové tehdy zvítězily na Slovany v bitvě u Canburgu. Cílem bylo vynucení tributární či lénní závislosti závislosti českých kmenů. Tento druh nepřímého přisvojení probíhal zejména formou odvodu poplatků – v případě vyšší závislosti, nebo přímého přisvojení území na místě zůstávala vojenská posádka – což pravděpodobně nebylo v Čechách a na Moravě příliš obvyklé

Morava – christianizace roku 829

Pro šíření křesťanství na Moravě převedl bavorský král Ludvík II. v roce 829 země Moravanů pod jurisdikci pasovského biskupství. Kníže Mojmír podporoval křesťanské misionáře a přispíval k šíření křesťanství. V roce 831 biskup Reginar z Pasova pokřtil Mojmíra I. a "všechny Moravany".

Čechy

Křest čtrnácti českých knížat roku 845

To by tedy znamenalo, že v Čechách tenkrát vládlo 15 knížat a křest tak přijala drtivá většina.knížat Českých kmenů, kterými měly být - Hbané (Chebané), Sedličané na Loketsku, Lučané na Žatecku, Děčané, Litoměřici, Lemúzi, Pšované na Mělnicku, Charvátci, Charváti na Hradecku, Zličané na Kouřimsku, Čechové ze střediskem v Levém Hradci, Doudlebi - poměrně neznámý kmen v málo osídlené oblastech na jihu a dvě kmenová knížectví - Tuhošť a Záhvozd ...Teorii o účasti knížat jako zástupců jednotlivých kmenů odmítla polská historička Joanna Aleksandra Sobiesiak, jelikož podle ní v Čechách tehdy existovala nejméně tři mocenská centra kolem hradišť Levý Hradec, Drahúš a Kouřim a ta spolu nemohla politicky spolupracovat.
Podle určitých názorů se křtu v Řezně účastnili především zástupci kmene Čechů třeba otcové knížat Svatoslava, Herimana a možná i Spytimíra, pozdějších bojovníků v bitvě u Vltavy V Řezně se snad vyskytl i otec či děd (někdy nazývaný bájným Hostivítem) prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje vzhledem k tomu, že dorazili téměř všichni předáci kmene Čechů, soudí Michal Lutovský.

Naopak Pavel Šebesta zdůrazňuje že se nechal pokřtít kníže Hbanů – či Chebanů sídlící v Chebu. Po návratu z Řezna měl vládce zahájit stavbu kostela na chebském hradišti.

Čechy 849 Bitva u záseků

Potyčky mezi Franky a Čechy pokračovaly dále, v srpnu roku 848 Čechové vpadli na franské území, ale posléze byli nuceni vyjednávat. Celý konflikt prozatímně vyvrcholil až bitvou u záseků roku 849, kdy došlo k drtivé porážce franského vojska na česko-franské hranici. Franské ofenzívy proti Čechům touto bitvou však zcela neskončily a pokračovaly dále až do roku 857, kdy franská výprava vypudila z „Vistrachova města“ knížete Slavitaha, který se bránil placení tributu. Tento výpad měl tak završit obnovení poplatnosti Čechů. Vistrachova město je pravděpodobně sídlo některého jiného kmene z Čech – ale místo není určeno.

Morava Rostislavova

1850 Kvůli roztržce vztahů a oslabení východofranského vlivu vypudil Rostislav ze své země latinské kněze
V roce 855 se Ludvík Němec pokusil napravit Rostislavu vzdorovitost a zorganizoval výpravu proti Moravě. Jeho armáda dosáhla až k hlavní pevnosti Rościsłav (náze dle polských pramenů) . Velkomoravská armáda provedla vítězný protiútok. Poté Rostislav pronásledoval východofranská vojska až k hraniční řece Dunaji a drancoval východofranské země na druhém břehu.
Čechy 857

857 franská výprava vypudila z „Vistrachova města“ knížete Slavitaha, který se bránil placení tributu (jde o jiný kmen – než kmen Čechů).

Morava – zlaté období Rostislavovo

V roce 861 (nebo 862) poslal Rostislav vyslal poselstvo byzantskému císaři Michaelu III. Požadoval od byzantského panovníka vyslání kněží a nového biskupa, který by založil základy církevního uspořádání na Velké Moravě. Michael III. žádosti vyhověl a v roce 863 poslal Konstantina (sv. Cyrila) a Michaela (sv. Metoděje) na Velkou Moravu. Jejich poslání mělo zásadní vliv na kulturní vývoj nejen moravského státu, ale i celé východní Evropy. Metoděj především sloužil státu tím, že vzdělával studenty a vysvětil slovanské kněze, kteří zahájili svou pastorační činnost na Moravě a sloužili mše ve staroslovanském jazyce, což je učinilo srozumitelnými pro lid. Poslání světců přispělo k vytvoření slovanské abecedy zvané hlaholice.

860 až 864 - stříbrné období Rostislavovo

V srpnu roku 864 Ludvík Němec překročil Dunaj a napadl Velkomoravskou říši. Obklíčil Rostislava na hradišti Dowina (pravděpodobně Devín)]. Rostislav byl přinucen uznat své vazalství vůči východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím. Cyrilometodějská misie však pokračovala souběžně s franckou.

Čechy – Bořivojova christianizace
Bořivoj I. (mezi 852/853? – 888/890?)

Jsou celkem známa Bořivojova data – ale není známo, kdy Bořivoj v Čechách vládl ani kdy se dal pokřtít – čímž započala i pravá christianizace v Čechách – odhadem o půl století než na Moravě. Nakonec je poměrně pravděpodobné – že Bořivoj nepocházel z Čech – ale z Moravy – a v Čechách mohl působit dejme tomu jako Svatoplukův místodržící.

Důležitými milníky jsou Bitva u Vltavy – která se udála po vzbouření Moravy proti franckému područí roku 872 kdy se na Moravě dostal k moci Svatopluk – a dalším přelomem Bořivojovy doby je Strojmírova vzpora – kdy měl Bořivoje sesadit jiný Přemyslovec – a teprve po dvou letech měl Bořivoj znovu dosednout na stolec – a započít tak zlaté období Bořivojovy – kdy v Čechách byly zakládané první kostely – v Levém Hradci a Panny Marie na pozdějším Pražském hradě. Nicméně je skutečností – že tyto první moravské kostely se stavebně podobaly moravským rotundám – což vlastně dokládá i tehdejší příslušnost Čech ke Moravě za Svatopluka.

Nicméně nelze vyloučit – že Bořivoj byl knížetem v Čechách ještě před Bitvou u Vltavy – kdy na Moravě panoval Rostislav – a Bořivoj byl také pokřěn.

884 Bořivojův křest podrobněji

Co se týče roku, kdy ke křtu došlo, historikové se kloní k několika variantám. Podle Rudolfa Turka přijal Bořivoj křest na přelomu let 869 a 870, jelikož si měl Kosmas splést jméno velkomoravského knížete a Svatopluka zaměnil za Rostislava.. František Palacký soudil, že přijal křest v roce 874, tedy brzy po Metodějově propuštění z franckého vězení, tento názor zastával i Josef Pekař.Podle archeologa Ivana Borkovského ke křtu došlo před rokem 880, kdy na Svatoplukově dvoře začala získávat převahu latinská liturgie.Václav Novotný soudil, že Bořivoj přijal křest mezi lety 882 až 885, neboť právě od roku 882 měl Svatopluk tolik moci, aby mohl Bořivoje pokřtít a tím získat úplnou kontrolu nad Čechy. Henryk Łowmiański se na základě legendy Fuit in provincia Boemorum domníval, že byl Bořivoj společně se synem Spytihněvem pokřtěn mezi lety 882 a 884.Podle Dušana Třeštíka byl Bořivoj pokřtěn na jaře roku 883, vycházel z toho, že Bořivojův křest by byl záminkou pro vojenskou akci východofranckého krále, ale po určitou dobu i západofranckého krále Karla III. Mezi Svatoplukem a Karlem od roku 874 do roku 882 trval mír. Bořivojově křtu podle Třeštíka přecházela intervence do Čech, uskutečněná na jaře 883, brzy poté byl pokřtěn Bořivoj.

Bitva u Vltavy v roce 872

Bitva u Vltavy téměř vynahradila porážku franckých vojsk při povstání na Moravě – všem ustupující bojovníků z Čech – mimochodem – při bitevní vřavě jich nemálo utonulo ve vodách Vltavy – jiné pobili a jiné zranili, někteří utonuli též v řece Vltavě, ti však, kdož mohli uniknout, uchýlili se do gradů.
Tedy před úplnou porážkou Čechy tedy spasila bájná hradiště Kazín, Tetín, Libušín a jiná ve středních Čechách – třebaže že vybudování, nebo alespoň dobudování těchto středočeských hradišť je připisováno Spytihněvovi – Bořivojovu nástupci.
Při zprávách o bitvě u Vltavy je zmíněno i pět knížat těchto jmen: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav, (Goriwei), V jednom z nejstarších rukopisůje zmíněný i Goriwei podle Františka Palackého, Dušana Třeštíka a dalších historiků se jedná o prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I. Důvod, proč je jméno Bořivoje v některých rukopisech vynecháno, je dodnes neznámý.

Strojmír kníže český v letech 883 až 885.
Kolem roku 883 došlo v Čechách ke vzpouře proti Borzywojovi a povstalci vyhlásili knížete Stromira. Tato vzpoura byla namířena nejen proti nové víře, ale také proti závislosti na moravském knížeti Svatoplukovi, do kterou zosobňoval právě kníže Bořivoj. Předpokládá se, že Strojmirovo povstání mohlo být inspirováno bavorskými církevně-politickými kruhy, které považovaly Čechy za svou sféru vlivu.
Bořivojovi se podařilo povstání potlačit, pravděpodobně s pomocí Svatopluka v roce 885.

Morava- zlaté období Svatoplukovo

V roce 874 byl uzavřen tzv. Forchheimský mír.(slovinsky) mezi poslanci Svatoplukem a Ludvíkem Němcem. Na základě tohoto míru se Svatopluk zavázal vzdát hold východofranskému králi a formálně uznal franckou privilegovanost. , Nadále pokračovala christianizace Moravy – samozřejmě s přihlédnutím k Svatoplukově charakteru, arcibiskupem na Moravě se opět stal Metoděj – Morava dosáhla maximálního územního rozsahu – s nějakou formou závislosti byly kromě Nitranska a Panonie přičleněny Vislansko, Slezsko, Čechy, Lužice, Potisí.

Svatopluk dosáhl dosažení udělení Moravy jako léna přímo od papeže, v pramenech je dokonce u Svatopluka uváděn titul rex – král, defacto byla takto Morava uznána jako zcela nezávislý stát – stejný statut jaký měla Východofrancká říše.

Nicméně klid zbraní nenastal – pokračovaly potyčky s Franky, schylovalo se k maďarskému vpádu de Evropy.
Období po Bořivojově skonu je uváděno jako přímá vláda moravského knížete Svatopluka v Čechách. Nicméně asi není pravděpodobné, že by zde sídlil. Dva z Bořivojových synů se staly českými knížaty.

Čechy – Spytihněv I a Vratislav I

Spytihněv pokračoval v zakladatelské činnosti Bořivoje. Kostel na Panny Marie – pravděpodobně první kostel v Praze nechal opevnit – a vybudoval své sídlo. Nicméně nastala jistá zásadní změna – skončila závislost Čech na Moravě – a nastala orientace na Německo – tehdy Východofranckou říši – či králoství. Taka skončila doba slovanské liturgie a z budovaných kostelů se začala ozývat latina.

Spytihněvův nástupce Vratislav první je znám především jako otec Václava a Boleslava – ale také manžel Drahomíry – kněžny původem od polabských Stodoranů, jejíž averze ke tchýni – kněžně Ludmile, Bořivojově choti, která po Bořivojově skonu pobývala na gradě Tetíně, tedy tato averze ke tchýni vedla k zosnování úkladné vraždy.

Nicméně kníže Vratislav I pokračoval v zakladatelské činnost a zvelebování gradu v Praze – a je také zakladatelem baziliky Svatého Jiří, pravděpodobně největšího chrámu v Čechách – ovšem v původní – otonské podobě – nicméně románská přestavba Svatého Jiří – o něco po stu létech z původní podoby chrámu pravděpodobně do značné míry vycházela.



Vloženo: 30.1.2025