Poldi Kladno (Poldi Kladno) - Poldi Kladno

Přispěl: Jan Tomášek

Název POLDI se vytvořil již v 19.století užším smyslu pro železářskou huť - a v 70tých letech 20.stol. se přenesl na celý tehdejší národní podnik - jehož byla nyní již ocelářská huť součástí.

Ředitel Pražské železářské společnosti Karl Wittgenstein huť reorganizoval speciální ocelárnu. Na počest jeho manželky Leopoldiny dostal podnik jméno Poldina huť a později, v roce 1893, si nechal podnik registrovat ochrannou známku s profilem hlavy paní Leopoldiny (Poldi).

Když roku 1889 Karl Wittgenstein Poldovku založil, neměla konkurenci. Ušlechtilá ocel se musela dovážet z Anglie a Německa. Poldi měla desítky obchodních zastoupení po celém světě. V Jižní Americe se jezdilo po kolejnicích z Poldovky. Most v Sydney je snýtovaný poldovskými nýty a používaly se tam i nýtovací nástroje z oceli Poldi TENAX.

Poldi vyráběla zalomené hřídele pro velké parní stroje a dodávala do Mercedesu i leteckého průmyslu. Nejznámější bylo snad Poldi Anticorro. Byla to kvalita. A samozřejmě díky Poldi se rozrostlo i Kladno. Ovlivnila kulturu i vznik dělnického hnutí. A znamenala peníze pro město i stát.

Spojené ocelárny, národní podnik (SONP) – od roku 1976 se statutární změnou názvu na POLDI-Spojené ocelárny – byly sice obrovskými investicemi značně zadlužené, měly však reálnou šanci se zvolna stát podnikem ziskovým. Výstavba, modernizace a restrukturalizace kladenských hutí, zaměstnávajících před rokem 1989 na 20 000 osob, se výrazně promítla i do změn, jimiž prošlo město Kladno. Prakticky ruku v ruce (jak o tom je řeč v příslušných pasážích této publikace) s budováním Dříně šla výstavba sídlištních panelových komplexů zejména na jihovýchodním okraji Kladna, budování sídliště v prostoru Sítné, zamýšleného původně jako nové městské centrum, a likvidace staré zástavby jádra Kladna, na jehož místě vznikala opět zástavba panelového typu. S tím souvisel i rozvoj infrastruktury, kde nejvýraznější stavby tvořily v rámci sítenského komplexu Dům kultury, hotel Kladno a posléze dominantní Okresní výbor KSČ. Významný ovšem byl vznik komplexu sportovních a rekreačních areálů v jižní části města, v okraji příměstských lesů, které prostorově navázaly na areál Sletiště z meziválečných let a fotbalový stadion i zimní hokejový stadion z let poválečných.

Dne 11. srpna 1993 byla vládou České republiky schválena privatizace akciové společnosti POLDI Kladno. Veřejnou soutěž vyhrál architekt Vladimír Stehlík se svou nabídkou 1,75 miliardy Kč a společnost překřtil na POLDI ocel. Příštího roku byla podepsána smlouva. Společnost však měla velké dluhy a v červenci 1995 byla zastavena výroba údajně pro nedostatek zakázek. Roku 1996 podal Fond národního majetku na Stehlíka žalobu a ten byl 27. listopadu 1996 vzat do vazby. Stehlík veškerá obvinění vždy popíral a soud se táhl mnoho let. Problematický byl i postoj tehdejší vlády Václava Klause i ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého. Podle Stehlíka svědčí mnoho důkazů o cílené likvidaci a korupci při prodeji, což soud opakovaně zamítl i přes jím předložené údajné důkazy. Poldi měla povolenou reorganizaci, proti které se odvolal jeden z věřitelů.

Zaměstnání ztratilo více než 6 tisíc lidí, většina z nich využila blízkosti Prahy a novou práci našla právě v hlavním městě. Dne 18. ledna 2019 byla Huť Poldi v elektronické dražbě vydražena za vyvolávací cenu společností Opimo Trade z Velké Polomi, která se o podnik zajímala už v minulosti.



Vloženo: 8.1.2025