Mittermühle (Mittermühle) - O mlýnu a mlynářích
Beigetragen:
paerákMittermühle byl zapisovaný ve starích matrikách také ve variantách Müttelmühl, Müttermühl, Mittelmühl, Mittlmühl, Mittlmühle, Mittelmühle, Mittermiehl, Mittermil nebo Media mola. Podlouhlá mlýnská budova s průčelím severozápadním (směrem ke Zlatému potoku) měla rozměry cca 10 * 30 m a stála v nadmořské výce 625 m. Ve skice stab.kat.1837 jsou zakreslena dvě vodní kola. V císař.povinn.otiscích jen jedno. Při mlýnu stál mení hospodářský objekt (zhruba v místě před jz títem současného objektu) zbouraný zřejmě jetě za působení původních majitelů. Přiblině 120 m dlouhý náhon, který začínal pod mostkem pod Häuselmühle, vedl podél jv strany Mittelmühle, kde bylo umístěné vodní kolo. Náhon poté pokračoval k 180 metrů vzdálenému Hammerschmiede. K hospodářství patřily louky při obou březích náhonu, táhlé pole ve svahu nad Hammerschmiede a dalí mení pole v protějím svahu přes potok, na které navazoval lesní pozemek. Nějaký čas před vystěhováním pův. obyvatel ji patrně mlýn nebyl v provozu a jen se zde zemědělčilo. V roce 1949 stál jetě objekt mlýna celý. O deset let později se zde nacházela pouze ruina se zbytky zdiva. Do současnosti se po mlýnu ani náhonu nedochovaly ádné pozůstatky. Nynějí stojící objekt poblí místa mlýna vznikl a pozdějí době a nepatřil k původnímu areálu mlýna.
Zatím nejstarí mnou nalezený matriční zápis o existenci mlýna (s názvem Mittermühl) pochází z počáku roku 1719 kdy zde mlynařil Johann Adam Haas. V roce 1724 to byl mlynář Thomas Rhob (Raab?). K roku 1729 je zde uvedena mlynářka Anna Katharina Achatz. K r. 1731 opět J. A. Haas. V roce 1732 byl ji v Mittermühle usedlý mlynářský rod Bartosch. Jako první z rodu zde působil mlynář Johann Bartosch (cca *1702 - 1782), který sem přesídlil z Pokovy Hutě. Vystřídal jej jeho syn Johann Mathias (*1747 - 1816), po něm syn Kajetan Karl (*1791 - 1848), po něm syn Wenzel (*1818 - 1895), po něm synové Franz (*1853 - 1938) a Eduard (*1855 - 1938) jako poslední z rodu. Eduardův syn Karl (*1905 - 1941) se věnoval zemědělství a ji nemlynařil. Pro doplnění - roky vlastnictví mlýna: 1849-1892: Wenzl Bartosch, 1892-1897: Eduard Bartosch, 1897-1939: Eduard a Anna Bartosch (manelé), 1939-1941: Karl a Anna Bartosch (syn a matka), 1941-1945: Marie Hoidn. Příjmení Bartosch bylo v listinách zapisováno také v podobě Bartousch.
Různé dodatky: Mlynář Kajetan Karl Bartosch si vzal dceru dlouhoveského mlynáře Josefa Geigera z Braunauermühle. Mlynář Wenzel Bartosch byl oddán s dcerou mistra pekařského a chalupníka v Horní Vltavici. Mlynář Franz Bartosch si vzal dceru kaperskohorského mistra bednářského. Mlynář Eduard Bartosch měl manelku Annu roz. Harant, selskou dceru Dolních Hrádků, její rodiče pocházeli z králováckých rodů - matka Cäcilia ze srnského rodu Raab (viz lokalita "Srní"/dobové foto č.14). Rodinu zemědělce Karla Bartosche postihla velká tragédie, kdy on sám zemřel v pětatřiceti letech na chřipku a zánět pohrudnice, za čtyři dni poté jeho manelka porodila mrtvou dcerku a za dalího půl roku odela dobrovolně z tohoto světa i ona.
Před poválečným vystěhováním původních obyvatel zde ili: Anna Bartosch (vdova po mlynáři Eduardovi B.), hajný Johann a Marie Hoidn s dětma Hildegardou a Ottem (padl ve 2.sv.válce), Angela Gruber se dvěma dcerami, Anton a Marie Wastl.
( pro web "zanikleobce.cz" vyhledal a sepsal "paerák", hlavní zdroje: portafontium.cz + cuzk.cz + kniha "Im Lande der künischen Freibauern" + J. Vlček)
Eingegeben: 11.4.2022 
