Bohov (Bohov) - Dvůr Bohov ( Bohow, Bohowo ) čp.57/st.p.64

Beigetragen: pašerák

Rozlehlý panský dvůr, obklopený loukami, pastvinami a poli ohraničenými lesy se rozprostíral v nadmořské výšce 510 m mezi vrchy Soudný (591 m.n.m.) a Zelenov (550 m.n.m.) 1750 m sz od centra Budětic, pod které patřil. Dle mapového zákresu stabilního katastru z první poloviny 19. století tvořily areál statku tři objekty. Z téže mapy lze zjistit, že ze západu a jihu přiléhal ke dvoru zahradní park, z východu sad, opodál jz směrem při cestě do Budětic byl rybník a poblíž statku, vlevo u cesty do Mířenic, stál kříž. Obytná budova se zdobeným štítem směřujícím k jihu byla situována ze všech objektů nejvíce na západ. Jedna ze dvou hospodářských budov půdorysu L ležící sv směrem byla postupem času přestavěna a další pozdější přístavbou svého západního křídla ve tvar U spojena s obytnou budovou. Příjezdové cesty ke statku vedly od Budětic, Vlkonic a později i od Mířenic. Přes louku u lesa, západně od bývalého panského sídla, byl v 50. letech 20. století založen višňový sad. V roce 2003 zůstávalo zastřešeno ještě západní a východní křídlo hospodářského objektu. Ostatní budovy již byly bez střechy. O dva roky poté neslo střechu jen záp. hosp. křídlo, což k roku 2008 již také neplatilo.

(zdroje: web "portafontium.eu" + web "cuzk.cz")

Kdysi zemský dvůr Bohov stojí v místech dávno zaniklé vesnice Bohov. Jestliže píši, že stojí, tak je to již spíše minulost. Stál. Dnes jsou na jeho místě jen rozvaliny a ruiny. Profous ve svých "Místních jménech v Čechách" (Praha 1947) odvozuje jméno Bohov od staročeského příjmení Bóh (Bohov = dvůr Bohův).
Až dosud regionální historici uvádějí, že až do 17. století byly v Bohově dva dvory. "Zadní Dvůr", který stál v blízkosti cesty Bohov - Vlkonice, vlevo nad někdejším rybníčkem, v místě, které nese pomístní název "Na Chalupech". Pravděpodobně v těchto místech kdysi stála vesnice Bohov. Kdy zanikla, není známo, ale ani na mapě žichovického panství nejsou její ruiny zakresleny. Ještě v roce 1967, když JZD Budětice dvůr Bohov převzalo a začalo na zdejších polích hospodařit, nechalo odstřelit kameny základů starých budov a odvézt je, protože překážely plynulé orbě.
Budovy uváděné jako "Přední dvůr" jsou budovy dnešního dvora Bohov. I dnes, když se díváme již jen na ruiny dvora, ve které JZD Budětice ješte před málo lety hodpodařilo, vidíme, že to musel být výstavný dvůr. Zvlášť uměleckým dojmem na člověka zapůsobí novorenesanční štít obytné budovy, ale i rozlehlá stodola, provozně promyšlená stavba, do které se s obilím nebo pící zajíždělo shora na půdní prostor ("vodr"), což usnadňovalo prázdnění obilí či sena směrem dolů do " peren". Dvůr Bohov měl i svůj vlastní pivovárek, jak o tom svědčí zpráva ve vlkonické kronice. 13. prosince 1943 vypukl v Bohově požár, při kterém shořely předtím nedávno postavené služební byty, kůlna a stáj pro koně. Místnosti služebních bytů byly postaveny na místě, kde kdysi stával pivovar.
Snad prvním známým držitelem deskozemského statku, dvora a vsi Bohov byl Petr Žabka ze Žďáru a z Bohova, uváděný na listině datované k roku 1410 (Sedláček, svazek 5, 2003). V roce 1552 je majitelem Jiří Malešický z Pantova, který jej zakrátko nato roku 1567 prodal Hanušovi z Ryzemberka. Následující držitele si již uveďme chronologicky za sebou:
R. 1573 - 1589 Jan Pezlinovský
1589 - 1608 Jaromír Hrobčický z Hrobčic
1608 - 1614 Ferdinand Burián Hrobčický z Hrobčic
1614 - 1617 Vilém Podmokl z Prostiboru
1617 - 1645 Barbora Hampachová
1645 - 1698 Anna Proolhoferová
1698 - 1746 Mikuláš Sobětický ze Sobětic
1746 - 1750 Jan Maxmilián Sobětický ze Sobětic
1750 - 1771 Antonín Vilém Sobětický ze Sobětic
1771 - 1789 Anna Josefa Bukovanská z Pintova a Bukovan
1789 - 1846 Jan Gabriel ze Sušice
1846 - 1852 *Jan Šebestián Goller, syn předešlého
1852 - 1872 Johan Silvestr
1874 - 1882 bratři Egon a Bohuslav Mensi
1882 - 1916 **Julius Bubna, bývalý profesor a ředitel cukrovaru
1916 - 1924 Emilie Bubnová
1924 - 1950 Karel Černý z Vlkonic čp.9, dvůr mu byl sebrán a znárodněn
1950 - 1952 je na dvůr uvalena národní správa
1952 - 1963 dvůr přebírají Státní statky Horažďovice
1963 - 1990 JZD Budětice převzalo dvůr od Státních statků
1990 - dosud (pozn. - myšleno zřejmě do r.2004) - v restituci dvůr i s pozemky převzali původní vlastníci

Mnozí z uvedených držitelů na Bohově sami nehospodařili, měli zde své šafáře, někteří dvůr i pachtovali. Jedním z nich byl Johan Silvestr, který dvůr koupil již v roce 1852, ale až v roce 1854 se z Ratiböru v Prusku přistěhoval do Bohova, V roce 1872 po prodeji Bohova koupil v Rabí dům, bývalou starou radnici, a byl přijat za měštěnína města Rabí.
Poslední léta družstevního hospodaření se na stavu budov bohovského dvora velmi negativně podepsala. Když zemědělské družstvo Budětice opustilo Bohov, byly téměř všechny budovy ve stavu možné opravitelnosti. Po roce 1990 byl na základě restitučního zákona bohovský dvůr vrácen potomkům původních majitelů, kteří jej pronajali. Nájemce však pro zlepšení stavu budov neudělal nic a došlo k celkové destrukci všech budov. Přijedete-li dnes na Bohov, naskytne se vám smutný pohled. Již z dáli ....

(informace o historii Bohova pochází z publikace badatele J. Smitky: Dějiny Budětic, Vlkonic, Lipové Lhoty a Bohova)

* Janu Šebestiánu Gollerovi, urozenému a statečnému pánu na statku Bohov a jeho manželce urozené paní Marii Klaře Barbaře roz.Eisner (dceři majitele vogelsangské hutě a jeho druhé manželky Marie Anny roz.Graff) se v Bohově narodilo sedm potomků přesto, že tato bohovská paní zemřela krátce po svých jedenatřicátých narozeninách. Z nich třetí v pořadí přišla na svět Anna Johanna, později provdaná za J.Kličku - viz 1. příspěvek komentářích.

** Julius Bubna, narozený v Praze, si ve svých 67 letech vzal o téměř třicet let mladší Josefu Smetanovou, dceru vlkonického domkáře - to však již vychovávali společného třináctiletého syna.

Prokazatelně v roce 1803 byl šafářem v Bohově jistý Tomáš Duda.

Eingegeben: 14.5.2021