Schlösselwald - Hammermühle (Hrádky - Hamerský mlýn) - O mlýnu a kovárně
Beigetragen:
paerákDne 16.10.1733 bylo podepsáno v horaďovickém zámku kněnou Marií Eleonorou z Mansfeldu několik kupních smluv vztahujících se mj i na oblast Schlößelwaldu v revíru Kaltenbrunn (název dle tzv. "Schlößel"/Schlöß = hrad/ - malebných rozeklaných skal, strmě klesajících k Vydře). Tímto bylo zahájeno osídlení asi deseti nových lokalit, mj i Hrádků. Osadníci sem přili větinou ze stodůlecké rychty. Jednimi z nich byli bratři Johann a Mathias Harant, kteří získali pozemky kolem Hrádeckého potoka (pův.Stillseifenbach) o obvodu 1500 sáhů (1 sáh = 1,8 m.) za 150 rýnských zlatých a dalích 11 zlatých 15 krejcarů kadoročního pozemkového úroku. Tak vzniklo osídlení v místě později pojmenovaném Unterschlößelwald/Dolní Hrádky (té nazývané Müllner Häuser). Mladí Mathias komě toho obdrel povolení ke stavbě mlýna za dalí roční úrok 6 zlatých. Kněna zanedlouho z milosrdečnosti tyto jejich úroky sníila o 3 zlaté za podmínky, e se budou oba bratři kadý den modlit za její blaho. Kdy vak vrchnost v roce 1770 zjistila, e je bez jejího svolení provozován druhý mlýn a pila, zvyila úrok o dva zlaté. Na pozemku Mathiasova podílu vznikla při Hammermühle jetě kovárna, opodál proti proudu "Manimühle" čp.145 a jetě blíe k cestě do Modravy usedlost "Beer" čp.123. Na Johannově pozemku pak usedlost "Ludwig-Weber" čp.125 a dvůr "Andres-Franzen". Zpět k nejstarímu Hammermühle. Byl vystavěn v nadmořské výce 798 metrů při pravém břehu potoka. V jakém roce byl zahájen mlýnský provoz mi není známo, ale jisté je, e Mathias Harant jako královácký svobodník v roce 1737 ji v Hrádkách bydlel. Mlýnský náhon po přiblině 30 metrech pozvolna přecházel v mení akumulační nádr. Od nádre náhon v pravém úhlu měnil směr ke zhruba 20 m. vzdálenému vodnímu kolu Hammermühle, chráněnému v lednici (kamenný přístavek, který je vidět na fotech) při jz títu mlýna. Před lednicí jsou té vidět vantroky s přepadem. Ve svahu na protějím břehu, vlevo u cesty od Srní, asi 40 metrů sz od mlýnské budovy, byl sklep - vchod do něj je stále zachován. Z cesty vedoucí od Srní odbočovala pěina k malé lávce přes potok přímo před mlýnem. Cesta od Srní dále pokračovala svahem dolů k Vydře (mj. z této cesty se odbočovalo také k lesnímu koupaliti vzdálenému 100 m. severovýchodním směrem od Hammerschmiede) a po jejím levém břehu vedla k Brückmühle (viz lokalita "Kramlův mlýn"). V minulosti ke mlýnu vedla cesta pouze po druhém břehu, která odbočovala z hlavní cesty Srní-Modrava po překonání výe poloeného mostu (v místě nynějího silničního mostu) kolem Manimühle. Kovárna při mlýně (pravděpodobně budova níe po po proudu - ale není to zcela jisté - různé údaje se toti rozchází) fungovala prokazatelně ji v roce 1851. Měla svůj vlastní náhon, který začínal před budovou mlýna. První zdejí mně známý hamerník byl Johann Hofmann. Vodní kolo bylo umístěné v lednici při severní straně kovárny směrem k potoku. Jak je zachyceno v orig.mapě stab.kat. (viz obrázek č.1 v sekci "Ostatní"), v čase dolo ke zvětení mlýnské budovy jv směrem od potoka, zániku objektů na st.p.187 a 189 a vzniku nových staveb, čím byla st.parcela 188 postupně rozdělena a na pět dílů - viz příspěvek p.Vlčka v komentářích. Obytný objekt s kovárnou měl čp.66 (pův.mlýnské čp.144) a vedlejí budova zahrnovala obytnou část čp.167 a mlýnici.
Současný stav místa někdejích vodních provozů: V ruině budovy hamru zůstalo do současnosti v poměrně dobře zachované lednici torzo hřídele vodního kola a poblí sklep. Po objektu mlýna zbyly jen rozvalené kameny. V roce 1949 objekty mlýna i kovárny jetě stály celé. Za deset let poté ji neexistovaly. Místo kde stál mlýn je stále vedené jako stavební parcela a její majitel je soukromá osoba.
Eingegeben: 7.3.2021 
