Reckerberg (Popelná) - O mlýnu a mlynářích
Beigetragen:
paerákNicovsko-reckerbergský mlýn stál v nadmořské výce 868 m.n.m. Nejstarí mnou nalezený matriční údaj o jeho existenci je z roku 1779. Zakreslen je vak ji v mapě 1. voj.mapování z let 1764-68. Budova mlýna s obytnou částí byla časem přestavěna a vedle ní rovnoběně postavena dalí hospodářská budova spojena bránou v uzavřený dvůr. Přes cestu v mezi naproti bráně je sklep a vedle něj malá kamenná "kana". Nad obytnou částí mlýnské budovy byla protáhlá stření zvonice s dvojramenným kříem na pici, je zanikla patrně a po odstěhování posledních usedlíků při následné přestavbě mlýnského areálu v rekreační zařízení. Vodní kolo (ve skice stab.kat.jsou zakreslena dvě) bylo umístěné při sv títu. Ač byl mlýn zbudován na levém břehu Losenice, jeho zhruba 150 metrů dlouhý otevřený náhon vedl po pravém břehu. Vantrokami s pěti pilíři (třemi na pravém břehu) musel náhon u mlýna překonat potok, aby se dostal k vodnímu kolu Fuchsenmühle, pod kterým se odtok napojoval do náhonu na pilu. Hned nad tímto spojením odtokového kanálu od mlýna a začátku náhonu na pilu stál malý objekt. Fuchsenmühle se vykoupil v roce 1780 u panství Kaperské Hory do emfyteuze (dědičného nájmu). Zachoval si právo pást asi 20 kusů skotu v městském lese a roku 1837 obdrel právo sluebnosti na bezplatné odebírání dříví a podestýlky. Provoz mlýna byl ukončen někdy v letech 1925-30. Poté se zde jen hospodařilo zemědělsky. Zhruba 80 metrů sz stojící pila fungovala asi do roku 1945. Ne byla vystavěna v Reckerbergu samostatná budova německé koly, vyučovalo se střídavě v tamějích selských dvorech, mj i ve Fuchsenmühle. V letech 1935-37 ve mlýně existovala také česká kola - viz článek "koly v Reckerbergu". Jz při mlýnu byly v minulosti tři objekty - nyní ji neexistující. Mlýn v 60.letech 20.století získal národní podnik Zemědělské zásobování a nákup Strakonice, který jej sice úplně nezboural, ale přestavěl na své rekreační středisko. Do současnosti byly opravami zachovány také dva pilíře vantroků a mlecí kámen (viz novodobé foto č.53). Náhon, jen je stále v celé své délce v terénu více či méně znatelný, posiloval malý potok (pův.obyvateli nazýván Černý potok). Ten stále do dolní části náhonu vtéká a ústí zachovaným závěrečným vyzděným skluzem do Losenice.
Prvním mnou zjitěným zdejím mlynářem byl prokazatelně v letech 1779 - 1791 Andreas Foltin z Krousova. Narodil se roku 1749 Veitu Foltinovi, svobod.králov.sedláku z krousovského čp.147 "Honis" a Dorothe roz.Prexl, mlynářské dceři z Weihermühle při Červené u Kap.Hor. Oddán byl ji jako mlynář (není známo, zda ve Fuchsenmühle) v roce 1775 v Kaperských Horách nebo spíe ve Zdíkovci s Magdalenou roz.Gabriel (dcerou Mathiase Gabriela, svobod.králov.sedláka ze ebestova čp.107). Jedním ze svatebních svědků byl Anton Prexl, mlynář v řetenickém Planskermühle.
Dalími mistry mlynářskými ve Fuchsenmühle byli Josef Bayerl a po něm syn Jakob.
Josef Bayerl, narozený kolem roku 1770, určitě ji v r.1796 zdejí mistr mlynářský, kde také roku 1838 zemřel, se oenil v roce 1795 v Nicově s Katharinou roz.Weber 1772 v Horní Vltavici - zemřelou ve Fuchsenmühle roku 1833 (dcerou Rosiny a Lorenze Webera z Horní Vltavice čp.18). Jedním ze svatebních svědků byl Johann Georg Winter, mlynář ze stasko-reckerbergského Oberemühle (viz lokalita "Popelná - mlýn"). Ve Fuchsenmühle přilo na svět jejich dvanáct dětí (8 chlapců), z nich pět zemřelo v dětském věku. Druhý narozený byl Franz, který se přienil do Předních Patí čp.22 "Hofmannhof", kdy si vzal Elisabeth roz.Schröder, dceru tamějího sedláka, kde se manelům narodilo devět dětí (3 chlapci). estý mlynářův potomek, Jakob, jen po otci převzal řemeslo, se oenil roku 1833 v Nicově s Theresií roz.Pohani, selskou dcerou z řetenické usedlosti čp.11 "Beim Lamlbauern". Jejich jediné dítko, dcerka Maria Theresia, zemřela v dětském věku. Mlynář Jakob zemřel ve mlýně roku 1882. Jeho manelka dva roky poté.
Dodatek: V matrikách bylo příjmení Bayerl mylně zapisováno jako Baydl (Beitl). Podle výnosu státního úřadu v Praze ze dne 20.4.1914 se správně příjmení píe Bayerl a ne Baydl.
Prokazatelně v letech 1871-1895 zde mlynařil Wenzel Pilsner, narozený v roce 1841 (syn Adalberta Pilsnera, pocházejícího z Milova, později svobod.králov.sedláka v "horním" Reckerbergu čp.161 "Wondra" a Frantiky roz.Voldřichové, selské dcery z Recker.čp.150 "Paulus"), který byl oddán v roce 1871 v Horní Vltavici s Marií roz.Michetschläger (dcerou Johanna Michetschlägera, sedláka z Elendbachl/Polky čp.2). Ve Fuchsenmühle se jim narodilo jedenáct potomků (4 chlapci). Druhý v pořadí, Hermann, byl zedníkem a krátce měl pronajatý Oberemühle. Třetí Heinrich se oenil se svou sestřenicí Agnes roz.Pilsner a převzal po otci hospodářství v Reckerbergu čp.151. Čtvrtá Maria a está Anna se provdaly za bratry Heinricha a Kiliana Gabriely pocházející z Reckerbergu čp.1 "Altes Pfeifferhaus".
Ve druhé polovině osmdesátých let 19.stol.byl krátce nájemcem Fuchsenmühle mlynář Josef Müller, kterému se zde narodily tři děti.
Mlynářské ezlo ve Fuchsenmühle po Wenzelu Pilsnerovi převzal jetě před přelomem 19. a 20. století jeho bratranec Rudolf Voldřich. Wenzel Pilsner poté hospodařil v reckerbergském čp.151 "Franzl", kde roku 1906 zemřel. Poslední zdejí mlynář Rudolf Voldřich, narozený v roce 1862 v Reckerbergu čp.150 (viz dobové foto č.13) - zemřelý roku 1946 v reckerbergském výměnku čp.152 v čase poválečného vystěhovávání jeho sousedů (syn Jana Voldřicha, sedláka ze stasko-reckerbergského čp.150 a Růeny roz.touralové, selské dcery z Úbislavi čp.1), se jestě jako sedlák v jeho rodném selském dvoře (později majitel Fuchsenmühle a vedlejí pily) oenil v roce 1884 ve Staích s Antonií roz.Kortusovou 1865 v Jirkalově - zemřelou roku 1922 ve Fuchsenmühle (dcerou Frantika Kortuse, sedláka z Jirkalova čp.53 "íma" a Frantiky roz.Uhlířové z Jarokova čp.4). Narodilo se jim jedenáct dětí (6 chlapců). Prvních pět sourozenců přislo jetě na svět na dvoře Paulus, ostatní ji ve Fuchsenmühle. Druhý v pořadí Rudolf byl mistrem pilařským na pile při Fuchsenmühle. Čtvrtá Růena se provdala za Josefa Fuchse, hajného t.č.bydlícího v ranklovské hájovně čp.31 (dřívě staré čp.4 - co bylo rodné obydlí známého siláka, dobráka a obra Rankla Seppa). Patý byl Josef, jen si vzal Julii roz.Gürtler, dceru hajného z Weissenbachu při Červené u Kap.Hor. está Marie se provdala za Wenzela Pilsnera a hospodařili spolu i po poválečném vystěhování pův.obyvatel v Reckerbergu čp.150. Předposlední narozený Frantiek se oenil v roce 1927 s Annou roz.Seidl, selskou dcerou z Pomezí u Verub a převzal po otci hospodářství s pilou (mlýn ji nebyl v té době v provozu). Tito poslední původní usedlíci ve Fuchsenmühle se později odstěhovali do Řetenic. Nejmladí mlynářova dcera Anastázie se provdala za Antona Selbitschku z Pokových Hutí a bydleli v Reckerbergu čp.152.
Dalí rodiny průběně bydlící ve Fuchsenmühle:
V první polovině 19.století ve mlýně bydlely rodiny Prinz, Mente, Schimek, Knogl, Pohani.
Ve druhé polovině 19.stol. pak rodiny Draxler, Werner, Praschl a také rodina podučitele Emanuela Pozzera.
(zdroje: portafontium.eu + cuzk.cz + kniha "Im Lande der künischen Freibauern"+ pamětníci)
Eingegeben: 12.1.2021 
