Prostějov nádraží (Prostějov nádraží) - Historie a vývoj

Přispěl: Jiří Hemmer

Každý rok jsme trávili dovolenou s rodiči na jiném místě. Jeden rok to bylo na Plumlovské přehradě. Takže jsem se těšil na Prostějov a hlavně jsem
chtěl vidět nádraží a svézt se na Moravské západní. Čekal mě naprostý šok, který jsem nečekal. Staré krásné nádraží bylo zbořeno a na jeho místě
stála nevlídná budova, která už od pohledu byla odpudivá. Výraz hostility nikoliv přívětivosti která zve dál, jenom hrůza srpu a kladiva.
Prostějovské nádraží vyrostlo na spojce Brněnsko - Přerovské dráhy do Olomouce v roce 1870. Spojku provozovala dceřiná společnost KFNB / Severní
dráha císaře Ferdinanda/ Moravsko - Slezská dráha. V roce 1886 byla do nádraží zaústěna trať od Červenky a Litovle, v roce 1889 Moravská západní
dráha z Třebovic v Čechách s odbočkou do Velkých Opatovic. Nynější budova pochází z 50 let kdy bylo staré válkou poškozené nádraží strženo
a nahrazeno z rozhodnutí strany a vlády moderním paskvilem. Podobná koncepce rozšířená o zkopírované budovy v Západním Německu se uplatnila v 70 letech
v Havlíčkově Brodě, kdy Schlimpovy budovy byly nahrazeny novostavbou.
Původní budova v Prostějově vypadala podobně jako nádraží ve Šternberku, které nedávno SŽ opravila a jak mě upozornili někteří místní, tak, že opět
odpadávají kusy omítky a spodek se drolí. Ze schopných řemeslníků se stali za komunistů nádeníci a to je sakra velký rozdíl, nejen v platech.
V souvislosti s Prostějovem se také mluví o zbourání místního nádraží, kde bylo depo pro místní tratě/ dnes ve špatném stavu/ a stálo by za to místo ochránit do budoucna.
Moravská západní ještě neřekla poslední slovo. Starosta tvrdí, že bourání nechce, ale v 50 letech taky říkali, že měnová reforma nebude.
Otázkou je, jestli podlehne tlaku SŽ nebo to ustojí a využití se najde. Bořit a ničit je strategie bez přínosu typická pro komunistický režim, se kterou jsou spojeny jenom náklady a neplyne z ní žádný užitek. Omluvou není ani údajná modernizace, protože nové budovy nic nového nepřinášejí.
Dost mě zaráží, že vláda památkově i jinak chrání stavby, které vznikaly v nesvobodě a jsou její připomínkou a kromě této připomínky žádnou architektonickou
hodnotu nemají a jsou tak postaveny na roveň Chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře či Karlštejnu, zatímco skutečně významné budovy spojené s historií
a vývojem železnice či esteticky vyvážené industriální stavby 19 stol a počátku 20 stol. přehlíží nebo likviduje a přitom tyto stavby by nové uplatnění našly.
To že se takové stavby zbourali / Těšnovské nádraží, nádraží v Kolíně apod. / beru jako symbol omylu a nepochopení jejich významu.
Velkou otázkou zůstává, kdy se SŽ stane skutečným správcem, naučí se pracovat a využívat majetek který spravují ve prospěch cestující veřejnosti a firem,
které mají zájem podnikat na železnici a přinést prostředky na další rozvoj. Bezmyšlenkovité bourání a ničení je znakem nekulturnosti a obrovskou škodou
pro železnici.



Vloženo: 8.12.2020