Žitný mlýn (Scherlmühle) - O mlýnu a mlynářích
Přispěl:
pašerákVodní provoz byl vystavěn mezi Losenicí a Zlatým potokem, zhruba 130 metrů nad jejich soutokem, v nadmořské výšce 608 metrů u ostré otáčky cesty z Kašp.Hor do Kozích Hřbetů, Zhůří... Až do roku 1778 zde byl buchar drtící křemen na prášek dodávaný sklářským hutím. V roce 1780 muselo město Kašperské Hory tento provoz na úřední žádost odprodat dosavadnímu uživateli ( sdělení soudní komory ze 14. dubna 1780 ). Tak se stala nemovitost emfyteutickým majetkem a za roční poplatek měl její majitel právo pást několik kusů skotu v městském lese. Tímto majitelem byl mlynář Josef Scherl pocházející z Hartmanic, dle jehož příjmení bylo stavení pojmenováno. Mlýn byl v té době rovněž nazýván jako "Nový mlýn".... V roce 1837 získal Scherlmühle právo služebnosti, kdy směl majitel každoročně odebírat z městských lesů určité množství steliva, trávy a polenového dřeva. Toto právo si "Scherlmüller" zachoval až do poválečného vystěhování... Mlynář Kornmüller ( není upřesněno, zda to byl Josef po prodeji Kornmühle ) převedl z území nazývaného "Mälzerin“ ( ležící na sv svahu pod M.K.Hřbetem ) patřící ke Kornmühle nějaké pozemky k Scherlmühle, jež měly poté rozlohu 16,35 ha. Objekt mlýna i stodola, jež stála odděleně při mlýnu, prošly někdy po roce 1910 výraznou přestavbou. Za posledního zdejšího mlynáře nad vstupními dveřmi visel štít s nápisem "Karl Kornmüller, obilní mlýn, Kornmühle čp.1". Vodní kolo bylo umístěné při západním štítu směřujícím k Losenici. Náhon sem pokračoval od Kornmühle, který rovněž využíval jeho vody - přibližně o 200 metrů dříve. Scherlmühle tudíž nepoháněl náhon ze Zlatého potoka ( pův.něm.Zollerbach ), jak by se mohlo zdát
a jak je také uvedeno v některých článcích, nýbrž pouze z Losenice ( Losnitzbach ). Přepad z náhonu, situovaný bezprostředně před mlýnem, byl v minulosti také využíván pro pohon - možná stoupy.... V roce 1959 ještě mlýn i stodola stály. O pět let později stála již jen samotná budova mlýna. V současnosti je místo bývalého mlýna hodně zarostlé a žádný zbytek zdiva nezůstal zachován.
Prvním mně známým zdejším mlynářem byl Josef Scherl, který byl oddán v roce 1777 v Kašperských Horách s Evou Theresií roz.Strobl (dcerou Adalberta Strobla z Kašp.Hor). Ve mlýně se jim narodili tři potomci.
Dalšími mistry mlynářskými zde byli Franz Treybal a jeho stejnojmenný syn, jenž si vzal v roce 1839 v Kašp.Horách Margarethu roz.Mack (dceru Augustina Macka, mistra truhlářského a domkáře z Kašp.Hor a Rosiny roz.Bayerl z téhož města).
Franze Treybala v Scherlmühle vystřídal mistr mlynářský Josef Kornmüller, jenž předtím působil ve vedlejším Kornmühle ( tam jako zástupce minimálně sedmého pokolení tohoto rodu ), který někdy v letech 1841/42 prodal Ignáci Kordíkovi - viz lokalita "Kornmühle - mlýn" - článek
"O mlýnu a mlynářích". Josef Kornmüller, narozený v roce 1802 v opodál stojícím Kornmühle - zemřelý roku 1877 v Scherlmühle (syn Blasiuse Johanna Kornmüllera, mlynáře v Kornmühle a Rosalie roz.Groß z Kašp.Hor), se jestě jako mistr mlynářský v Kornmühle čp.4 oženil v roce 1833
v Kašp.Horách s Franziskou roz.Blechinger 1805, bydlící v Kašp.Horách čp.152 - zemřelou roku 1855 v Scherlmühle (dcera Jakoba Blechingera, skláře bydlícího ve Weissenbachu a Franzisky roz.Lötz z Nemanic, okr.Domažlice). V roce 1837 se jim v Kornmuhle narodil syn Johann.
Poté, když Franziska roz.Blechinger koncem roku 1855 ve mlýně zemřela, se Josef oženil v roce 1856 v Rejštejně s Annou roz.Prantner 1806
v Rejštejně - zemřelou roku 1880 v Scherlmühle (dcerou Josefa Prantnera z Rejštejna čp.15 a Marie Anny roz.Hable z Klášterského Mlýna).
- Johann, nar. 1837, rezervista císařského 35.pěšího pluku a po otci mlynář v Scherlmühle, v r.1921 výměnkář v Scherlmühle, se oženil v roce 1868 v Kašp. Horách s Justinou roz.Häusler 1848 ve Zhůří u Rejštejna - zemřelou roku 1888 v Scherlmühle (dcera Karla Häuslera, revírníka ve Weissenbachu čp.17, předtím ve Zhůří u Rejšt., později ve Schröllenhaidu a Franzisky roz.Alsch z Kašp.Hor). Jejich děti narozené v Scherlmühle: Maria 1869, Anna 1870-1871, Franziska 1872, Emilia 1873, Anna Paulina 1875 (v r.1921 bydlela v Scherlmühle jako neprovdaná), Johann 1877 - zemř.1939 v Rakousku, Karl 1880 - zemř. v Německu, Franz 1885 - zemř.1908 v Scherlmühle (u posledních tří dětí byli kmotry při křtu mlynář
v Kornmühle Joh. Zaunbauer s manželkou Theresií), Theresia 1888-1888.
- - Anně Paulině, nar.1875, se narodila v roce 1902 v Scherlmühle nemanželská dcera Sofia. Obě v r.1921 bydlely v Scherlmühle.
- - - Sofia, nar.1902, se provdala v roce 1921 v Kašp.Horách za Ludwiga Reischla, nar.1898 v Jelenově, kočího bydlícího v Kornmühle čp.5 (syn Josefa Reischla, nádeníka bydlícího v "zadním" Jelenově čp.16, syna chalupníka z Vel.Koz.Hřbetu čp.12 a Cäcilie roz.Hirsch bydlící v Prostředních Hrádkách čp.142/později nové čp.77).
- - Johann, nar.1877, se oženil v roce 1912 s Marií Stich. Podruhé se oženil v roce 1915 s Theresií Sacher.
- - Karl, nar.1880, sedlák a poslední mlynář ze třetího pokolení rodu Kornmüller v Scherlmühle, se oženil v roce 1913 v Kašp.Horách s Marií roz.Hoidn 1883 v Tuškově (dcerou Ambrose Hoidna, sedláka z Tuškova čp.5 a Anny roz.Matschiner, selské dcery z Kaiserhofu čp.1). Jejich děti: Karl 1911, Johann 1914, Heinrich 1916, Marie 1918, Emilie 1920. Karl Kornmüller hospodařil na 16,35 ha pozemků.
- - - Karl, nar.1911, se jako sedlák bydlící v Scherlmühle, oženil v roce 1935 v Nicově s Franziskou roz.Matschiner 1915 v Řetenicích (dcera Josefa Matschinera, chalupníka z Řetenic čp.22 "Großwies" a Filomeny roz.Winter z Nicova čp.12 "Westl"). Karl, který poté žil s Franziskou v "Großwies", padl ve 2.sv.válce. Z jejich manželství děti navzešly.
( pro web "zanikleobce.cz" vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: portafontium.cz + cuzk.cz + A.Anderle )
Vloženo: 26.10.2020