Augustenmühle (Kornmühle - mlýn) - O mlýnu a mlynářích
Beigetragen:
paerákMlýn stál v nadmořské výce 610 metrů. Název obdrel patrně po jeho zakladateli z rodu Kornmüller. Dle jeho pozdějích vlastníků nesl název Kordikenmühle
(po mistru mlynářském Ignáci Kordíkovi) nebo později Augustenmühle (po Auguste von Spaun). Mlýnské budovy byly pravděpodobně jetě před rokem 1900 přestavěny a přibyl také hospodářský objekt se stájemi a opodál pila. Náhon začínal o zhruba 170 metrů jiněji hrází v korytě Losenice a stavidly na pravém břehu. V roce 1949 vechny objekty v areálu mlýna i k němu patřící hostinec čp.3 (vzdál.80 m.sev.) jetě stály celé, ale dům čp.5 (vzd.270 m.jině) ji neexistoval. O deset let později zůstávala jen mlýnice a pila. Roku 1964 zde nebyla ji ádná budova. Nejvíce zachovalou památkou na mlýn je náhon - viz novodobé foto č.7, 8
a 9. Ve starích matrikách byl mlýn zapisován také jako "mlýn u města" nebo "Kornmil".
Prokazatelně ji koncem 16. století byl mlýn v drení Kornmüllerů. Zástupci tohoto mlynářského rodu se zde vystřídali minimálně v sedmi pokoleních. Jmenovitě to byli: Jakob, Lukas, Lukas ml., Heinrich, Andreas, Blasius Johann, Josef. Tento Josef, poslední mistr mlynářský z rodu v Kornmühle, někdy v letech 1840-42 prodal mlýn *Ignáci Kordíkovi a přesídlil do vedlejího Scherlmühle, kde pokračoval v mlynářské ivnosti. V Scherlmühle jej následovali dalí generace jeho potomků. Následující vlastníci Kornmühle po Kordíkovi jsou uvedeni v komentáři p. Vlčka. Kromě posledních původních majitelů Franze a Marie Kelnhofer, kteří měli syny Reinera a Franze, mlýn obývali jetě Pius Hofmann se enou a dvěma dětmi.
* Ignác Kordík se narodil v roce 1813 ve tvrzi v malé obci Březí u Čachrova majiteli tvrze Janu Kordíkovi (rovně vlastníkovi čachrovské tvrze a při ní vystavěném zámku - ji neexistujícího) a Monice roz.Adler (dceři Tobiase Rafaela Adlera z Dobříe, skláři, zakladateli Antonínovy Hutě u Kvildy /název dostala
po Tobiasovo prvorozeném synu Antonu Josefu, také nazývané Tafelbergská - dle vedlejího vrchu nebo Tobiáova/ a Josefy roz.Pavlíčkové z Příbrami). Ignác se oenil ji jako majitel Kornmühle v roce 1842 v Čachrově s Marií roz.Geisinger (dcerou Wenzela Geisingera, městského mistra zbojířského v Hammerschmiede čp.182 u Kap.Hor ((jeho otec Franz, té místní mistr kovář/zbrojíř, měl manelku Marii Katharinu, dceru Andrease Kornmüllera, mlynáře z Kornmühle)) a Marie roz.Majdlové 1787 v Jindřichovicích, dcery mlynáře z Häuselmühle čp.180 u Kap. Hor, dříve mlynáře v Jindřichovicích u Kolince). V letech 1843-54 se jim
v Kornmühle narodilo pět dětí. Nejmladí z nich, Josefa, se provdala v roce 1877 na Mouřenci za Johanna Nep. Aussprunga, mistra mlynářského v novoměstečském mlýně - viz lokalita "Nové Městečko-mlýn". Ignác Kordík skonal v Kornmühle roku 1874 a o dva dny později byl pochován na kaperskohorském hřbitově za účasti jeho starího bratra Jana Václava Kordíka, toho času mouřeneckého faráře. Jeho manelka Maria zemřela ve mlýně o rok dříve.
Za drení Kornmühle "svobodnou paní" Auguste von Spaun byl od roku 1914 zdejím afářem Johann Thurner a od r. 1919 měl správu hospodářství na starosti Johann Zettl, rodák ze Stodůlek (syn Jakoba Zettla, majitele stodůleckého čp.73 "Zettlhof" a Cäcilie Rosalie roz.Schmidt, selské dcery z tée obce čp.54 "Balthashof"). Johann se jetě jako bydlící v Kláterském mlýně čp.3 oenil v roce 1909 v Kap.Horách s Marií roz.Schmid 1889 v Práilech tč. bydlící v Opolenci čp.22 (dcerou Ferdinanda Schmida, bydlícího v Práilech čp.29 a Anny roz.Oberhohner ze Starého Srní). O dva roky déle po Johannu Zettlovi se do mlýna přistěhovala
a pomáhala v domácnosti jeho mladí svobodná sestra Anna Rozalia Cäcilia.
(hlavní zdroje: portafontium.cz + A.Anderle)
Eingegeben: 15.9.2020