Elefantenmühle (Elefantenmühle) - O mlýnu a mlynářích

Beigetragen: pašerák

Mlýn stál o samotě v nadmořské výšce 576 metrů na levém břehu Sloního potoka (nyní Radešovský potok) přibližně 1200 metrů nad jeho soutokem s Otavou. K obytného mlýnskému stavení a vedlejší hospodářské budově přicházela cesta od Vatětic (nyní již zaniklá). Dva objekty v tomto místě jsou zakresleny v 1.vojenském mapování z let 1764-1768. Nejstarší mnou nalezená zmínka o existenci mlýna, již s názvem Sloní, pochází z roku 1694. V minulosti byl Elefantenmühle označován také kratším názvem Elefant. V roce 1771 obdržel číslo popisné 2, které se někdy kolem roku 1800 v letech 1796 - 1809 změnilo na č.p. 9. Samotný objekt mlýna (mlýnice + obytná část) se rozléhal na prostoru 14 * 11,80 m. Obytná část, oddělená od mlýnice předsíní, měla stěny částečně dřevěné a zahrnovala kuchyni, komoru a pokoj. Nad vchodovýmí dveřmi byl připevněný obrázek se slonem. Mlýnský náhon na levém břehu potoka vedl rovným úsekem dlouhým zhruba 130 metrů až k prudkému ohybu nad mlýnem, kde začínaly vantroky s přepadem, jež po dalších 24 metrech dosáhly lednice o rozměrech 9 * 3,75 m. Vantroky podpíraly tři kamenné pilíře (dodnes je zachovaný pouze ten nejvýše položený - viz novodobé foto č.10). Jiná cesta ke mlýnu (spíše pěšina, pro povozy zřejmě nevhodná) odbočovala z cesty vedoucí kolem Jungova mlýna.


Nejstarším mnou vyhledaným mlynářem ve Sloním mlýně ještě před rokem 1715 byl Johann Melchet.

Jedním z dalších zdejších mlynářů byl Nikolas Wrhel, jehož dcera Katharina se provdala v roce 1746 (již po jeho smrti) na Mouřenci za Antona Schwarze (syna Josefa Schwarze z malého mlýna z Bohdašic).

Prokazatelně ve druhé polovině 18.století zde působili mlynáři otec a syn Mathias a Michael Prexlovi.
Mathias Prexl,narozený ještě před rokem 1700, měl s manželkou Annou Marií syny Michaela, Thomase a Mathiase.
- Michael, po otci mlynář ve Sloním mlýně, se oženil v roce 1770 na Mouřenci s Katharinou roz.Engel - zemřelou roku 1796 ve Sloním mlýně (dcerou Georga Engela z Radešova). Ve Sloním mlýně se jim narodilo v letech 1770 - 1792 devět dětí. Jako druhá v pořadí to byla Anna Maria, která se provdala v roce 1796 na Mouřenci Johanna Georga Pennera, chalupníka z Mirkova čp.13 (později nové čp.19 "Honsirglbauer"). Po ní následovala Eva Maria, jež byla oddána v roce 1805 na Mouřenci za mlynářského tovaryše Sebastiana Robla.
-Thomas, pojal za svou choť v roce 1775 v Rejštejně Rozalii Puxkandl roz.Gerhart 1731 v Rejštejně (vdovu po Josefu Georgu Puxkandlovi,mlynáři ve Svojšském mlýně čp.2 /viz lokalita "Svojšský mlýn"/ a dceru Magdaleny a Sebastina Gerharta z Rejštejna).
-Mathias, si vzal v roce 1770 ve Zhůří u Javorné Theresii roz.Stelzl (dceru Kathariny a Thomase Stelzla bydlících v Kriegseisenhofu/ Busilu).
Mlynář Mathias Prexl, zemřel ve Sloním mlýně koncem roku 1772. Jeho žena Anna Maria tamtéž o 21 let později.

Počátkem 19.století je zde uveden mistr mlynářský Franz Seraf Puxkandl (syn výše uvedených rodičů Rosalie a Josefa Georga Puxkandla ze Svojšského mlýna).
Franz S. Puxkandl,narozený v roce 1763 patrně ve Svojšském mlýně (kde byl mlynářem kromě jeho otce také Franzův mladší bratr a synovec), zemřelý roku 1822 ve Sloním mlýně (ve kterém působil prokaz. již v r. 1808), bydlící v Cechu u Kundratic čp.20, se oženil v roce 1786 na Mouřenci s Annou Marií roz. Ausprung. Po její smrti si Franz S. vzal v roce 1792 ve Kvildě Eufrosinu Müller roz.Paukner 1753 v Srní, se kterou měl čtyři děti narozené v Hor.Kvildě (dceru Martina Pauknera,svobod. sedláka ze Srní čp.118 "Florianhof" nebo také "Florianwenzl" /později nové čp.111/ a Margarethy roz.Schuster z téže obce, vdovu po Johannu Georgu Müllerovi, mlynáři v horskokvildském mlýně čp.19). Po úmrtí druhé manželky Rosiny na jaře 1804 byl Franz oddán jako mistr mlynářský v horskokvildském mlýně ještě v polovině téhož roku v Rejštejně s Eleonorou roz.Florian 1774 v Rejštejně (dcerou Ferdinanda Floriana, rejštejnského měšťana z čp.56 /svého času i tamního rychtáře/ a Kathariny roz.Mirwald). Z Franzova třetího manželství vzešlo šest dcer. Jen nejstarší z nich, Mechtilde, jež se provdala počátkem roku 1826 na Mouřenci za mistra tesařského z Palvínova Josefa Landauera, přišla na svět ještě v Horské Kvildě, ostatní již ve Sloním mlýně. Druhá v pořadí, Theresia, se provdala koncem roku 1826 na Mouřenci za mlynáře Mathiase Prinze, mistra mlynářského v Nickelmühle / Nyklově mlýně. Tímto sňatkem přešlo vlastnictví Sloního mlýna na mlynářský rod Prinz, který jej měl v držení až do roku 1945.

Mathias Prinz, narozený v roce 1793 v Nickelmühle (syn Josefa Prinze, mistra mlynářského v Nickelmühle čp.3 při Janovicích u Dlouhé Vsi a Barbary roz.Lang), brzy po svatbě přesídlil do Sloního mlýna, kde poté pokračoval v mlynářském řemesle po svém zemřelém tchánu Franzi S. Puxkandlovi a kde také roku 1864 zemřel.
Přestože manželství Mathiase a Theresie trvalo jen něco málo přes třináct let, kdy je přerušilo mlynářčino předčasné úmrtí v nedožitých jedenatřiceti letech, vzešlo z něj šest potomků. Pátým v pořadí byl Josef, který se jako mlynářský tovaryš ze Sloního mlýna (po sňatku sedlák v Radešově čp.8) oženil v roce 1860 na Mouřenci s Rosalií roz.Engl 1832 v Radešově čp.8 - zemřelou roku 1870 tamtéž (dcerou Jakoba Engla,sedláka z Radešova čp.8 a Theresie roz.Weber). Nejmladší Karl, po otci mistr mlynářský ve Sloním mlýně, který převzal v roce 1879 (krátký čas také bydlel v radešovské usedlosti čp.8), se oženil v roce 1865 na Mouřenci s Katharinou roz.Suchy 20.11.1844 v Kundraticích - zemřelou roku 1918 v Rejštejně (dcerou Georga Suchyho, sedláka z Kundratic čp.15 a Marie Anny roz.Hofmann, selské dcery z Bezděkova u Hartmanic čp.4). Karlovi a Katharině se narodilo devět dětí. Jako sedmý to byl Michael, po otci mlynář ve Sloním mlýně, který jej vlastnil od roku 1912, jenž byl oddán v roce 1910 na Mouřenci oblíbeným farářem Franzem Andraschkem s Hedwig roz.Weber 1883 ve Štěpanicích (dcerou Jakoba Webera, drobného zemědělce ze Štěpanic čp.42 a Anny roz.Wastl z Pustiny čp.150). Jejich syn Franz, po svých předcích mlynář ve Sloním mlýně ze čtvrtého (a posledního) pokolení rodu Prinz, měl s manželkou Marií dceru Ellu a Ernu . Tato rodina bydlela ve mlýně až do odsunu.


Pro zajímavost ještě doplňuji, že nejmladší dcera mlynáře Franze S. Puxkandla a Eleonory roz. Florian, Elisabeth, se provdala v roce 1841 na Mouřenci za Franze Beywla, narozeného ve Vatěticích, později mistra zednického bydlícího v Mirkově čp.17, poté v Hartmanicích. Jejich potomek Georg, nar. v Mirkově, později zednický polír bydlící v Hartmanicích, např. vystavěl v roce 1898 mariánskou kapli u Karlova nebo roku 1900 školu na Mouřenci. Tento Georg měl syna Zephyrina, hartmanického stavitele, jenž v roce 1935 zakoupil dvůr Kriegseisenhof/Busil. Zephyrinovi a jeho manželce Theresii roz.Seidl (dceři Franze Seidla, sedláka ze Žežulkova dvora), se narodil v roce 1923 v Kriegseisenhofu syn Zehpyrin ml., pozdější organizátor setkávání hartmanických rodáků (více o něm a jeho rodišti na webu "kohoutikriz.org"/ heslo Zephyrin G.Beywl).

(hlavní zdroje: web "portafontium.cz"- SOA Plzeň + web "kohoutikriz.org" + kniha Petra Koppa - Kochánov:Místa a lidé + kniha "Im Lande der künischen Freibauern" + M.Zoubek + J.Vlček)





Eingegeben: 21.8.2020