Elefantenmühle (Elefantenmühle) - O mlýnu a mlynářích

Přispěl: pašerák

Mlýn stál o samotě v nadmořské výšce 576 metrů na levém břehu Sloního potoka (nyní Radešovský potok) přibližně 1200 metrů nad soutokem s Otavou. K obytnému mlýnskému stavení a vedlejší hospodářské budově přicházela cesta od Vatětic (nyní již zaniklá). Oba objekty jsou zakresleny i v 1.vojenském mapování z let 1764-1768. Nejstarší mnou nalezená zmínka o existenci mlýna, již s názvem Sloní, pochází z roku 1694. V minulosti byl Elefantenmühle označován také kratším názvem Elefant. V roce 1771 obdržel číslo popisné 2, které se někdy kolem roku 1800 změnilo na č.p. 9. Samotný objekt mlýna (mlýnice + obytná část) se rozléhal na prostoru 14 * 11,80 m. Obytná část, oddělená od mlýnice dlouhou předsíní, měla stěny při svém východním rohu dřevěné a zahrnovala kuchyni, komoru a pokoj. Nad vchodovýmí dveřmi byl připevněný obrázek se slonem. Mlýnský náhon na levém břehu potoka vedl rovným úsekem dlouhým zhruba 130 metrů až k prudkému ohybu nad mlýnem, kde začínaly vantroky s přepadem, jež po dalších 24 metrech dosáhly lednice o rozměrech 9 * 3,75 m. Vantroky podpíraly tři kamenné pilíře (dodnes je zachovaný pouze ten nejvýše položený - viz novodobé foto č.10). Ve východní části zahrady, která obklopovala mlýnské objekty, byl sad. Ke gruntu také náležely tři louky na obou březích potoka, tři pole nad mlýnem při cestě do Vatětic a pastvina navazující na sad. Jiná cesta ke mlýnu (spíše pěšina, pro povozy zřejmě nevhodná) odbočovala z cesty vedoucí kolem Jungova mlýna.

Nejstarším mnou vyhledaným mlynářem ve Sloním mlýně ještě před rokem 1715 byl Johann Melchet.

Jedním z dalších zdejších mlynářů byl Nikolas Wrhel, jehož dcera Katharina se provdala v roce 1746 (již po jeho smrti) na Mouřenci za Antona Schwarze (syna Josefa Schwarze z malého mlýna u Bohdašic).

Prokazatelně ve druhé polovině 18.století zde působili mlynáři otec a syn Mathias a Michael Prexlovi.
Mathias Prexl,narozený ještě před rokem 1700, měl s manželkou Annou Marií syny Michaela, Thomase a Mathiase.
- Michael, po otci mlynář ve Sloním mlýně, se oženil v roce 1770 na Mouřenci s Katharinou roz.Engel - zemřelou roku 1796 ve Sloním mlýně (dcerou Georga Engela z Radešova). Ve Sloním mlýně se jim narodilo v letech 1770 - 1792 devět dětí. Jako druhá v pořadí to byla Anna Maria, která se provdala v roce 1796 na Mouřenci Johanna Georga Pennera, chalupníka z Mirkova čp.13 (později nové čp.19 "Honsirglbauer"). Po ní následovala Eva Maria, jež byla oddána v roce 1805 na Mouřenci za mlynářského tovaryše Sebastiana Robla.
-Thomas, pojal za svou choť v roce 1775 v Rejštejně Rozalii Puxkandl roz.Gerhart 1731 v Rejštejně (vdovu po Josefu Georgu Puxkandlovi, mlynáři ve Svojšském mlýně čp.2, dceru Magdaleny a Sebastina Gerharta z Rejštejna).
-Mathias, si vzal v roce 1770 ve Zhůří u Javorné Theresii roz.Stelzl (dceru Kathariny a Thomase Stelzla bydlících v Kriegseisenhofu/ Busilu).
Mlynář Mathias Prexl, zemřel ve Sloním mlýně koncem roku 1772. Jeho žena Anna Maria tamtéž o 21 let později.

Počátkem 19.století je zde uveden mistr mlynářský Franz Seraf Puxkandl (syn výše uvedených rodičů Rosalie a Josefa Georga Puxkandla
ze Svojšského mlýna).
Franz S. Puxkandl,narozený v roce 1763 patrně ve Svojšském mlýně (kde byl mlynářem kromě jeho otce také Franzův mladší bratr a synovec), zemřelý roku 1822 ve Sloním mlýně (ve kterém působil prokaz. již v r. 1808), bydlící v Cechu u Kundratic čp.20, se oženil v roce 1786
na Mouřenci s Annou Marií roz. Ausprung. Po její smrti si Franz S. vzal v roce 1792 ve Kvildě Eufrosinu Müller roz.Paukner 1753 v Srní, se kterou měl čtyři děti narozené v Hor.Kvildě (dceru Martina Pauknera,svobod. sedláka ze Srní čp.118 "Florianhof" nebo také "Florianwenzl" /později nové čp.111/ a Margarethy roz.Schuster z téže obce, vdovu po Johannu Georgu Müllerovi, mlynáři v horskokvildském mlýně čp.19). Po úmrtí druhé manželky Eufrosiny na jaře 1804 byl Franz oddán jako mistr mlynářský v horskokvildském mlýně ještě v polovině téhož roku v Rejštejně s Eleonorou roz.Florian 1774 v Rejštejně (dcerou Ferdinanda Floriana, rejštejnského měšťana z čp.56 /svého času i tamního rychtáře/
a Kathariny roz.Mirwald). Z Franzova třetího manželství vzešlo šest dcer. Jen nejstarší z nich, Mechtilde, jež se provdala počátkem roku 1826 na Mouřenci za mistra tesařského z Palvínova Josefa Landauera, přišla na svět ještě v Horské Kvildě, ostatní již ve Sloním mlýně. Druhá
v pořadí, Theresia, se provdala koncem roku 1826 na Mouřenci za mlynáře Mathiase Prinze, mistra mlynářského v Nickelmühle / Nyklově mlýně. Tímto sňatkem přešlo vlastnictví Sloního mlýna na mlynářský rod Prinz, který jej měl v držení až do roku 1945.

Mathias Prinz, narozený v roce 1793 v Nickelmühle (syn Josefa Prinze, mistra mlynářského v Nickelmühle čp.3 při Janovicích u Dlouhé Vsi
a Barbary roz.Lang), brzy po svatbě přesídlil do Sloního mlýna, kde poté pokračoval v mlynářském řemesle po svém zemřelém tchánu Franzi S. Puxkandlovi a kde také roku 1864 zemřel. Přestože manželství Mathiase a Theresie trvalo jen něco málo přes třináct let, kdy je přerušilo mlynářčino předčasné úmrtí v nedožitých jedenatřiceti letech, narodilo se v něm šest potomků. Pátým v pořadí byl Josef, který se jako mlynářský tovaryš ze Sloního mlýna (po sňatku sedlák v Radešově čp.8) oženil v roce 1860 na Mouřenci s Rosalií roz.Engl 1832 v Radešově čp.8 - zemřelou roku 1870 tamtéž (dcerou Jakoba Engla, sedláka z Radešova čp.8 a Theresie roz.Weber). Nejmladší Karl, po otci mistr mlynářský ve Sloním mlýně, který převzal v roce 1879 (krátký čas také bydlel v radešovské usedlosti čp.8), se oženil v roce 1865 na Mouřenci
s Katharinou roz.Suchy 1844 v Kundraticích - zemřelou roku 1918 v Rejštejně (dcerou Georga Suchyho, sedláka z Kundratic čp.15 a Marie Anny roz.Hofmann, selské dcery z Bezděkova u Hartmanic čp.4). Karlovi a Katharině se narodilo devět dětí. Jako sedmý to byl Michael, po otci mlynář ve Sloním mlýně, který jej vlastnil od roku 1912, jenž byl oddán v roce 1910 na Mouřenci oblíbeným farářem Franzem Andraschkem s Hedwig roz.Weber 1883 ve Štěpanicích (dcerou Jakoba Webera, drobného zemědělce ze Štěpanic čp.42 a Anny roz.Wastl z Pustiny čp.150). Jejich syn Franz, po svých předcích mlynář ve Sloním mlýně ze čtvrtého (a posledního) pokolení rodu Prinz, měl s manželkou Marií dceru Ellu a Ernu . Tato rodina bydlela ve mlýně až do odsunu.

Pro zajímavost ještě doplňuji, že nejmladší dcera mlynáře Franze S. Puxkandla a Eleonory roz. Florian, Elisabeth, se provdala v roce 1841
na Mouřenci za Franze Beywla, narozeného ve Vatěticích, později mistra zednického bydlícího v Mirkově čp.17, poté v Hartmanicích. Jejich potomek Georg, nar. v Mirkově, později zednický polír bydlící v Hartmanicích, např. vystavěl v roce 1898 mariánskou kapli u Karlova nebo roku 1900 školu
na Mouřenci. Tento Georg měl syna Zephyrina, hartmanického stavitele, jenž v roce 1935 zakoupil dvůr Kriegseisenhof/Busil. Zephyrinovi a jeho manželce Theresii roz.Seidl (dceři Franze Seidla, sedláka ze Žežulkova dvora), se narodil v roce 1923 v Kriegseisenhofu syn Zehpyrin ml., pozdější organizátor setkávání hartmanických rodáků (více o něm a jeho rodišti na webu "kohoutikriz.org"/ heslo Zephyrin G.Beywl).

Poznámka: Zda byl Franz Prinz opravdu posledním mlynářem ve Sloním mlýně se mi zatím nepodařilo prokazatelně zjistit. Informaci o tom, že zde byl mlynářem, jsem použil z knihy "Im Lande...". Je možné, že posledním zdejším mlynářem byl jeho otec Michael, zemřelý před rokem 1918, po jehož úmrtí zde jeho manželka Hedwig a po ní zmíněný Franz již jen vedli hospodářství bez provozu mlýna.

(pro web "zanikleobce.cz" vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: web "portafontium.eu" + web "kohoutikriz.org" + kniha Petra Koppa - Kochánov:Místa a lidé + kniha "Im Lande der künischen Freibauern" + M.Zoubek + J.Vlček)






Vloženo: 21.8.2020