Popelná - mlýn (Reckerbergmühle) - O mlýnu

Přispěl: pašerák

Nejstarší mnou nalezená matriční zmínka o existenci stašsko-reckerbergského mlýna pochází z roku 1751. Dle informace v rodácké knize, jej vystavěl Mathias Winter, jeden z prvních čtyř usedlíků v této lokalitě, na levém břehu Losenice (Loschnitz Bach) v nadmořské výšce 880 metrů. V reambulované mapě stab.kat. k roku 1876 jsou v lokalitě mlýna zaznamenány výrazné stavební změny. Zda proběhly opravdu ještě do onoho roku nebo byly dokresleny do mapy až později, nemám prokazalelně doložené. Přestavbou mlýnské budovy se její severozápadní štít posunul ještě více k sz. Jelikož při tomto štítu bylo umístěné vodní kolo, byl i náhon mezi pilou a mlýnem trochu odchýlen sz od trasy svého dřívějšího toku. Patrně v letech přestavby mlýna přibyla před jeho sz štítem kolna na nářadí (st.p.231) a rovněž byl zbořen vedlejší objekt půdorysu L (zakreslený ve stab.kat.1837 - viz fotogalerie/sekce "Ostatní") a vystavěn o několik metrů dále sz rovnoběžně s mlýnem obytný objekt čp.256 s hospodářskou částí. Mezi mlýnem a novým stavením procházela cesta přes malý mostek, jenž překonával mlýnský odtok. Za novějším obydlím cesta zatočila vlevo na mostek přes Losenici, za kterým pak pokačovala kolem dvou domů patřícím ke mlýnu a dále stoupala loukami k dalším reckerbergským selským usedlostem. Novější stavení čp.256 mělo svou vyšší a nižší část. Vyšší část zahrnovala maštal, v patře nad ní byl zřízen hostinec "U Obřího hradu" a nad ním obytné prostory. Nižší část sloužila jako stodola. Mlýnský náhon, který je zhruba 400 metrů dlouhý a dosud po celé své délce v terénu znatelný, poháněl i pilu kousek nad mlýnem. Tok náhonu byl specifický tím, že od mlýna (již jako odtokový kanál) protékal klenbou pod vedlejší a novější budovou. Toto místo bylo jedním z klukovských prolézaček. Mlýn rovněž vyráběl el. proud pro potřeby své i vedlejšího domu. Udává se, že ukončil svou mlecí činnost někdy v letech 1910-1915. Poté sloužil jen k výrobě elektřiny. V roce 1959 ještě stála nižší hospodářská část (stodola) objektu čp.256. Jeho vyšší část (s hostincem) i Oberemühle byly již ruinami. Roku 1964 již žádná z budov neexistovala. Nyní lze nalézt jen velmi drobné pozůstatky po někdejším rozlehlém mlýnském stavení - viz novodobá fota č.4,12,13. Mlýnské čp.155 bylo po roce 1960 přeneseno opět na objekt mlýna s pilou - a to na tzv. Pucherský mlýn (v minulosti jen buchar) s pův.čp.71 v osadě Lesní Chalupy při Staších, dříve náležící ke Zdíkovu. Než byla postavena v Reckerbergu škola, vyučovalo se nějaký čas i v Oberemühle (viz lokalita "Popelná"/článek "Školy"). Alternativní název mlýna "Hauptmann", odkazuje na funkci jeho posledního majitele Wilhelma Wintera. V mapě 2.voj.mapování z roku 1843/4 je mlýn popsán názvem "Rekerberger Mühle". V roce 1943 byl mlýn označen číslem popisným 14. Na mapce v knize "Im Lande..." má Oberemühle č.12 se značkou vodního kola - viz fotogalerie Popelná/sekce "Ostatní".

(pro web "zanikleobce.cz" vyhledal a sepsal "pašerák", zdroje:web cuzk.cz + pamětníci)

Vloženo: 16.5.2020