Zaječí mlýn (Hasenmühle) - O mlýnu a mlynářích

Přispěl: pašerák

Haasenmühle, jenž byl zbudován zřejmě již před rokem 1757 potomky mlynářského rodu Haas ze Stodůlek na pravém břehu říčky Křemelné
v nadmořské výšce 681 metrů, měl (dle skici stab.kat. z r.1837) tvar písmene L se vchodem do mlýna ze "dvora". Dle porovnání zákresu
v orig.mapě stab.kat., leteckých snímků a průzkumu místa, byl mlýn časem přestavěn a rozdělen na dva samostatné, při sobě rovnoběžně stojící objekty (obytný mlýn a hospod.stavení), mezi kterými vedla cesta. Průčelí mlýna bylo po přestavbě (dle zákresu v orig.map.stab.kat.) směrem ke Křemelné. Jestli tomu tak bylo již napořád není úplně jisté. Pozice vodního kola se rovněž změnila. V uvedených mapách stab.kat. je zakresleno v.kolo odděleně od mlýna při malé stavbě. Není jisté, zda touto malou stavbou byla pouze lednice s v.kolem nebo samotná mlýnice - tudíž oddělená od obytné části. Za poslední podoby mlýna bylo v.kolo situované už při jeho jz štítu. V roce 1886 obdržel mlýn nové číslo popisné. Před odsunem pův.obyvatel k hospodářství patřilo 13 ha pozemků. V matričních zápisech je mlýn označen buď jako Sattelberg čp.22 (resp.novým čp.35) nebo Haasenmühle i Hasenmühle. V mapě 1.vojenského mapování z let 1764-1768 mlýn sice zakreslen není (asi se chybička vloudila),ale dle matričního zápisu z roku 1759 již stál. Ve druhém (1836-1852) a třetím (1877-1880) voj.map. již zakreslený je
pod názvem Bauermühle. Roku 1951 ještě mlýn stál. Stav mlýna v roce 1959 ukazuje následující foto. Zhruba 180 metrů dlouhý náhon začínal asi 80 metrů pod skluzem Vchynicko-tetovského plavebního kanálu do Křemelné. Do koryt vodních toků byly vestavovány jezy, které zvyšovaly hladinu vody pro dostatečný průtok v náhonu a větší spád pro vodní provozy. Dle starých map byl šikmý jez i nad Haasenmühle. Při průzkumu terénu jsem nenalezl žádný jeho pozůstatek. V knize Josefa Haase "Rund um den Keisleiten" (Kolem Křemelné) je zmínka o lávce
přes Křemelnou. Lávka protínala říčku kousek pod začátkem náhonu a dále cesta pokačovala stoupáním k Zadním Paštím. V kronice obce Srní, která zahrnuje i historii Sedla, je zmínka o třech místních mlýnech, kde u všech byl i přidružený pilařský provoz. Jedním z oněch třech mlýnů
s pilou byl tento Haasův mlýn. Přibližně 100 metrů severovýchodním směrem vpravo při cestě od mlýna stál dům čp.34 (dle pís.záznamu byl postaven v místě shořelého objektu). V roce 1837 v tomto místě ještě žádná stavba nebyla. O pár metrů blíže ke mlýnu na druhé straně cesty byl objekt na st.p.272, zrušený nejspíše ještě před rokem 1885. V roce 1951 Haasenmühle ještě stál. Stav mlýna v roce 1959 ukazuje následující fotografie. V roce 1964 ze mlýna zbývaly již jen části obvodového zdiva. Dům čp.34 už také nexistoval. Obytný objekt bez čp.
na st.p.274 zbouraný roku 1903 (viz komentář p.Vlčka), stál přibližně 120 metrů jz od mlýna vlevo u cesty směrem k sedelskému čp.21.

DODATEK: V rodácké knize "Im Lande der künischen Freibauern" je mlýn pojmenován jako "Haasenmühle" nebo také "Haasmühle" - vystavěný mlynářským rodem Haas ze Stodůlek. Jelikož tuto informaci potvrzují také matriční zápisy, dovoluji si tvrdit, že je název Zaječí (Hasen) nepřesný.

Mlynáři v Haasenmühle
JOSEF HAAS,nar.1720,po otci mlynář ve Stodůleckém mlýně čp.77,poté v Haasenmühle,který nejspíše vystavěl - zemřelý roku 1792 v Großhaid/Velkém Boru čp.60 (syn Mathiase Haase,mlynáře v horním Stodůleckém mlýně čp.77 a Margarethy roz.Kopp ze Stodůlek),měl manželku Annu Marii narozenou kolem r.1718 - zemřelou poslední den roku 1792 ve Vel.Boru čp.60. Narodily se jim děti:Franz 1744,Johann 1747,Johanna 1752.Johann Georg 1754,Maria Margaretha 1756 v Sedle (neupřesněno jestli již ve mlýně),Eva Theresia 1759 v "Sedelském mlýně",Josef 1763 ve Velkém Boru.První čtyři sourozenci se narodili ve Stodůleckém mlýně.
-Johann Georg,nar.1754,měl manželku Katharinu roz.Kaintz (dceru Johanna Georga Kaintze z Vel.Koz.Hřbetu,poté podruha bydlícího v Zadních Paštích čp.5 a Anny Marie roz.Schröder z Dol.Zel.Hory čp.80/později čp.145/).V tomto mlýně se jim narodily děti:Maria Anna 1794 v Sedle čp.16,Johann 1795 tamtéž,Josef 1797,Ignaz 1799.Ač se Johannu Georgu narodili v Haasenmühle nejmladší dva synové,není prokázané,jestli zde působil jako mlynář - pravděpodobně ale ne.
-JOSEF HAAS ml.,nar.1763,svobodný královácký sedlák a po otci mlynář ve Stodůleckém mlýně čp.77,poté v Haasenmühle,měl manželku Franzisku roz.Greiner (dceru Filipa Greinera,knížecího mistra tesařského).V Haasenmühle přišla na svět na Nový rok 1806 jejich dcera Maria Katharina.

Dalším zjištěným mistrem mlynářským a svobodným králováckým sedlákem v Haasenmühle byl GEORG STAHL,narozený zřejmě někdy v letech 1772-75 (syn Jakoba Stahla,dřevaře bydlícího v Grubergu a Anny Marie roz.Luderbauer z téže osady),který se jako dvaapadesátiletý vdovec oženil v roce 1828 v Srní s Katharinou roz.Aschenbrenner cca 1804 z Mühlgespreng (dcerou Michaela Aschenbrennera,dřevaře,také podruha bydlícího v Mühlgespreng a Marie Anny roz.Schmid z Großhaid/Vel.Boru).Jejich děti narozené v Haasenmühle:Maria 1830,Josef 1832,Wenzl 1834,Barbara 1836-1839,Johann 1839.
Poté,když mlynářka Katharina v roce 1839 ve mlýně zemřela (ve čtyřiatřiceti letech na následky porodu syna Johanna),se Georg Stahl potřetí oženil počátkem roku 1845 v Srní s dvaačtyřicetiletou Mechtilde roz.Straub (dcerou Mathiase Strauba,svobodného
sedláka ze Stodůlecké Slunečné a Theresie roz.Schmid ze Stodůlek).Mlynář Georg Stahl v Haasenmühle skonal v zimě roku 1854.
-Josef,nar.1832,nájemce stodůleckého Polalmühle čp.76 (poté bydlel v Prostř.Hrádkách čp.140 "Bäckerhaus"/později nové čp.80/),se oženil v roce 1859 v Srní s Leopoldine roz.Harant 1836 (dcerou Johanna Haranta,usedlíka z Prostř.Hrádků čp.141 ((později nové čp.79 "Kainznhaus"-dle příjmení posledních pův.majitelů)) a Marie Anny roz.Neuburger ze Vchynic-Tetova čp.24).V Polalmühle se jim narodil v roce 1860 syn Johann Nepomuk.V Prostř.Hrádkách přišli na svět Theresia 1864 a Franz 1868-1871.

V letech 1860-1864 v Haasenmühle působil mlynář a pilař JAKOB THURNWALD,který měl manželku Elisabeth roz.Größl (dceru Josefa Größla,mistra ševcovského ze Sušice čp.97 a Eleonory roz.Šlechtové,mlynářské dcery z Dobršína).V Haasenmühle se jim narodily děti Anton a Emilie.
Jakob Thurnwald,narozený v roce 1821 ve Světlé,byl synem Wenzela Thurnwalda,mistra mlynářského ve světelském mlýně u Hartmanic čp.8 ((jenž byl synem Johanna Petera Thurnwalda,zpočátku mlynáře v Německém mlýně,později prvního mlynáře ve Sterzmühle z rodu Thurnwald)) a Kathariny roz.Schmid narozené na samotě Filzhäusel čp.140 - viz lokalita "Filzhäusel").

V roce 1870 byl zdejším mlynářem (dříve nájemce Brückmühle - viz lokalita "Mostecký mlýn") MATHIAS WINKELBAUER,nar.1810 ve Ober Schlößelwald/Horních Hrádkách čp.133 "Simandlbauer"/později nové čp.85,nyní č.ev.36/(syn Josefa Winkelbauera,svobod.sedláka nar.v Prostř.Hrádkách čp.142 "Groußn-Karl"/později nové čp.77/a Marie Anny roz.Hofmann,selské dcery ze Srní čp.100),jenž měl manželku Marii Annu roz.Düchtel 1804 v Ogfolderhaid/Jablonci u Čes.Krumlova - zemřelou roku 1863 v Haasenmühle (dcerou Franze Düchtela,sedláka z Jablonce čp.10 a Kathariny roz.Obermüller z téže obce čp.16).Narodily se jim děti:Johann kolem r.1834 - zemřelý roku 1897 v Brandstadt/Spáleništi při Kochánově čp.57 "Schmaler" (jako svobodný),Peter 1840,Isidor 1844.
-PETER WINKELBAUER,nar.1840,po otci mlynář v Haasenmühle,se oženil v roce 1870 v Rejštejně s Petronellou roz.Wastl 1851 ve Waider Holzschlag/Paštěcké Pasece (dcerou Petera Wastla,sedláka v Paštěcké Pasece/čp.36 "Bon Holzschläga" a Petronelly roz.Ketzer ze Schröbersdorfu/Radešova čp.12). V Haasenmühle se jim narodily děti:Ignaz 1870-1871,Bertha 1872,Anna 1874,dvojčata Amalia 1876 a Petronella 1876-1876,Paulina 1878,Rosa 1883,Hermine 1886,Theodor 1888-1889,Barbara 1891,Anton 1894.
--Amalia,nar.1876,se provdala v roce 1901 v Srní za Ludwiga Raaba,nar.1873 v Srní/místní části Kirchenhäuser čp.148 "Gregernbauer" (poté nové čp.63 - viz lokalita Srní,dobové foto č.1),později sedláka v Srní/místní části Thalhäuser čp.17 "Christian"- dle posledního pův.majitele Christiana Tremla,dříve staré čp.228 "Raabhof" (syn Karla Raaba,sedláka ze Srní čp.63 a Anny roz.Maier,dcery dřevaře z Grünbergerhütte/Zelenohorské Hutě čp.48).Narodilo se jim minimálně 7 dětí.První dvě děti v Haasenmühle,ostatní již v srnském čp.17.
--Rosa,nar.1883,se provdala v roce 1904 v Srní za Johanna Pauknera,nar.1878 v Srní čp.99,bydlícího v Srní čp.128,který se stal poté mlynářem v Haasenmühle (syn Wenzla Pauknera,sedláka v Srní čp.128 a Anny roz.Weber ze Srní čp.117).Ve mlýně se jim narodily děti:Rosa 1904-1904,Josefine 1906,Maria 1907,Josef 1910-1911,Bertha ? a Emma 1923.
---Maria,nar.1907,se provdala v roce 1926 srnském kostele Nejsvětější Trojice za Wenzla Häuslera,nar.1899 v Sattelbergu čp.7,hospodáře v srnském čp.172 "Talbauernwenzl"- viz lokalita Srní/Thalhäuser čp.172 " (syna Johanna Häuslera,sedláka v Sattelberg čp.7 "Beernsepp" a Marie roz.Gruber,selské dcery ze Srní čp.126).
--Hermine,nar.1886,se provdala v roce 1914 ve Vídni za Karla Kornbergera.
-Isidor,nar.1844,se jako mlynářský tovaryš v Haasenmühle,oženil v roce 1879 v Rejštejně s Hedwig roz.Wastl 1858,bydlící v Paštěcké Pasece čp.36 (mladší sestrou výše uvedené Petronelly,kterou si vzal Isidorův starší bratr).Jejich děti narozené ve Spáleništi čp.57:dvojčata Josef 1892-1892 a Maria zemř.1893.
JOHANN PAUKNER byl posledním mlynářem v Haasenmühle.V roce 1946 byl vystěhován do Německa.Ke mlýnu patřilo v té době 13 ha pozemků.

(pro web "zanikleobce.cz" vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: web "portafontium.cz"+ kniha Im Lande der künischen Freibauern")

Vloženo: 15.4.2020