Petrovice-Skoupý: Bílkova vápenka (Petrovice-Skoupý: Bílkova vápenka ) - Bílkova vápenka a další zajímavosti ze Sedlèanska

Beigetragen: Jan Tomášek

Petrovicko je pro návštìvníka, který se vydá po jeho cestách èi stezkách zajímavé z mnoha rùzných dùvodù. Na žulovém podloží se vytvoøil sedlèansko-krásnohorský ostrov z vyvøelých rohovcù, bøidlic, slepencù a krystalických vápencù. Na mnoha místech jsou uchovány vzácné a chránìné rostliny. Najdeme zde hoøeèek brvitý, pelynìk metlovitý, vemeník dvoulistý, kokoøík, jalovec obecný a další vzácné rostliny.

Na tomto území se dochovala v podstatì sídlištní struktura z období kolonizace hvozdu (12.-13. století) a celistvá rybnièní soustava z 15.-16. století.
Svým rostlinstvem se krajina øadí do kulturní lesostepí, která vznikla mýcením pùvodních porostù pøi zakládání zemìdìlských osad, které doplnila soustava rybníkù.

Na žulovém území nalezneme dodnes øadu lomù, kde se tìžila a mnohdy i dnes tìží tzv. "povltavská" èi "sedlèanská žula". Ve zdejších kamenolomech byl tìžen štìrk a stavební kámen, ale ze zdejší žula y byl napøíklad zhotoven Husùv pomník na Staromìstském námìstí v Praze. Zmínìn být mùže napøíklad Ludvík Šalda - podnikatel, kamenický mistr a kamenosochaø - který roku 1886 otevøel lom v Brcích. Voda z lomu byla odèerpávána pumpou a otáèecí jeøáb na ruèní pohon s nosností 50 metrických centù vytahoval kámen. Zamìstnáno zde bylo 20 až 25 kameníkù.

Další dobývanou surovinou byl vápenec, dobývaný napøíklad ve Skoupém ve dvou vìtších lomech a v mnoha dalších okolních drobných lùmcích. Sloužil jako stavební kámen i k pálení vápna v takzvaných SELSKÝCH JAMÁCH. V druhé pùlce devatenáctého století se vápno pálilo pøevážnì v milíøových pecích. MILÍØOVÉ PECE byly baòaté, sedm metrù vysoké a nìco pøez metr zapuštìné do zemì. Kanál vedoucí pøi spodku umožòoval pøístup vzduchu a zapálení pece. V peci se støídavì ukládaly vrstvy vápence a uhlí. Po zapálení pece a vyhoøení uhlí byl vápenec vypálen na vápno.

Roku 1891 byly milíøe Jaroslava Bílka, majitele hospodáøství a nájemce knížecího dvora ve Skoupém, nahrazeny KRUHOVOU PECÍ na vápno a cihly s deseti komorami. První kruhová vápenka však byla vystavena v Pøerovì roku 1868. K jejich rozšíøení pak dochází v 80. letech 19. století. Pec vlastnì tvoøí kanál umožòující stálý a nepøetržitý postup ohnì s otvory, které umožòovaly navážet a vyvážet materiál. Pece tohoto typu jsou výraznì úspornìjší a také výraznì pøijatelnìjší pro okolí. Komíny totiž kouø vyhánìjí výraznì výše než milíøe.

Pec vlastnì tvoøí kanál umožòující stálý a nepøetržitý postup ohnì s otvory, které umožòovaly navážet a vyvážet materiál. Pece tohoto typu jsou výraznì úspornìjší a také výraznì pøijatelnìjší pro okolí. Komíny totiž kouø vyhánìjí výraznì výše než milíøe. Kruhová pec umožòovala pálení vápna nepøetržitì po celý rok. V èásti pece se vápenec pálil, v jiných se pøipravoval k pálení a ve zbývajících se již vybíralo hotové vápno. V roce 1893 dostavìl jiný místní podnikatel Jan Štemberk dvì PECE ŠACHTOVÉ. V té dobì mìl lom šíøku asi 70 m a výšku lomové stìny 30 m.

V roce 1934 pøešla vápenka Štemberkova do majetku Jaroslava Bílka a oba lomy byly postupnì spojeny v jeden. V roce 1942 zanikla Štemberkova šachtová pec a vápno bylo nadále páleno v už jen v pùvodnì Bílkovì kruhové peci. V roce 1963 byl dán do provozu kulový mlýn a v r. 1971 mlýn francouzského typu. Z Bílkova rodu pocházel akademický malíø Alois Bílek.

(internet, rùzné zdroje - upraveno)


Eingegeben: 2.4.2020