Brünner Seifenfabrik Mira (MIRA brněnská továrna na mýdlo) - Historie výroby mýdla

Beigetragen: Jan Tomášek

Po celá staletí se pralo směsí popela a sody. K odstraňování nečistoty se používaly také různé druhy hlíny. V řadě zemí používali kořeny, kůru a plody mydlice (Saponariavulgaris). Tato rostlina rostla podél řek a potoků a obsahovala šťávu, která ve vodě pěnila. Uvádí se, že mýdlo vynalezli Galové. Vyráběli ho z kozího oleje a popela. Sloužilo však jen jako pomáda na vlasy. Teprve v Řecku se přišlo na čistící schopnost mýdla a mydlářství se stalo řemeslem. V té době byli na výrobu mýdla specialisté Arabové. Vyráběli ho z olivového oleje a aromatických olejů. Začali do něj přidávat hydroxid sodný. Od 7. století se začala mýdla přibarvovat a parfémovat. Vyráběla se mýdla tekutá i tuhá. Ve 14. století se mýdlo začalo vyrábět ve Španělsku z olivového oleje a popela z mořských rostlin. Centry tohoto řemesla se mimo španělské Sevilly staly také italské Benátky a francouzská Marseille.

V praxi potom mýdlo působí jako smáčedlo, které dopomáhá vodě k tomu, aby se pouze neshlukovala v podobě kapiček na povrchu pokožky. Mýdlo kapičky efektivně narušuje a voda se tak dostane i do hlubokých pórů. Mýdlo se nabalí kolem zrnek špíny, uzavře je v sobě a umožní vodu spláchnout.

Na hliněných tabulkách byl objeven návod, kde bylo uvedeno, že se musí smíchat voda, louh a kassiový olej, který se získává z nevyvinutých plodů skořicovníků (květy se sbírají těsně po odkvětu a mají skořicovou vůni).

Za dob Přemyslovců se o výrobu mýdla staraly pouze hospodyňky. Ty jej musely podomácku vyrobit, protože na českém trhu žádné mýdlo nebylo k dostání. Doposud neznámé řemeslo „mydlářství“ vzniklo až za vlády Lucemburků. V Praze roku 1464 byl založen cech mydlářů. O velkovýrobu mýdla v 19. století se postarali otec a syn Schichtovi. Georg Schicht zahájil výrobu mýdla ve svém malém domku v roce 1848 a již v roce 1867 mýdlem zásoboval celé severní Čechy. V roce 1882 se jeden z jeho synů, Johann Schicht, rozhodl, že vybuduje továrnu na výrobu mýdla. Tato novosedlická „mýdlová výrobna“ se ještě před 1. světovou válkou stala největší továrnou na zpracování tuků v kontinentální Evropě. Po druhé světové válce byla rodina Schichtů odsunuta a celé jejich "mýdlové bohatství" bylo zestátněno. Dnes je tehdejší továrna známá jako společnost na zpracování olejnin, Setuza.

Při průmyslové výrobě mýdla se často z mýdla odstraňují všechny složky, které nejsou samotným mýdlem. Jako vedlejší produkt výroby mýdla však vzniká cenný glycerin, který je velmi prospěšný pro lidskou pokožku – hydratuje ji a vyživuje. Při průmyslové výrobě se ale přidáním solí extrahuje a následně se využívá v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Glycerin se uvolňuje ve větší míře při výrobě mýdla za studena.Tato metoda je šetrnější než metoda za tepla a navíc ponechává mýdlu nesrovnatelně více výživných látek a vitamínů přirozeně obsažených v olejích. Metoda za studena je metoda, která se nejčastěji používá v ručních manufakturách či při výrobě mýdla ”podomácku”. Principem této metody je využití tepla vznikajícího přirozenou chemickou reakcí, nikoliv tedy tepla uměle dodávaného. Pokud si ale mýdlo vyrobíte sami, zůstane vám v mýdle nejen vzácný glycerin, ale i množství vitaminů a dalších prospěšných látek, které jsou do běžně prodávaného mýdla uměle přidávány nebo v něm zcela chybí.

Mycí a prací prostředky jsou podmíněny stavbou molekuly detergentů. Molekula je tvořena skupinou hydrofobní (vodu odpuzující) a skupinou hydrofilní (lnoucí k vodě), která se váže na mastnou špínu. Základem detergentů jsou povrchově aktivní látky – tenzidy (všechny látky snižující povrchové napětí - synteticky připravené tenzidy se také nazývají saponáty). Mezi nejpoužívanější tenzidy patří mýdla a saponáty. Mýdla se vyznačují vysokou sočivostí (vlastnost kapaliny přilnout k povrchu pevných látek), emulgační schopností, velmi dobře brání návratu špíny na vyprané vlákno. Jsou vhodná pro praní buničitých vláken a bavlny, méně korodují pračky. Nevýhodou je nestálost proti kyselinám a solím, alkalická reakce a srážlivost působením tvrdé vody.

Výrobny mýdla – mydlovary bývaly prakticky v každém městě – postupem doby se výroba centralizuje a koncentruje.

/zdroj – internet/


Eingegeben: 24.5.2019