Železnièní areál Holešovice-Bubny (Železnièní areál Holešovice-Bubny) - Støípky z Bubenského nádraží

Beigetragen: Jan Tomášek

Bubenské nádraží neslouží, èi nesloužilo jen cestujícím ve veøejné dopravì – ale jeho provoz zaujal i nejednoho pøímo nezúèastnìného pozorovatele. Jedním z takových byl napøíklad spisovatel Vojtìch Steklaè – mimo jiné autor proslulých Boøíkových lapálií. Domovem Boøíkovy party byly Právì Bubny – Holešovice a o nádraží je v Steklaèových knihách nejedna zmínka. Kluci z party napøíklad aby zvítìzili ve sbìru vybrali v kùlnì zrezivìlé šrouby. Chlapci sice soutìž vyhrály – zároveò však øeditel v školním rozhlase vyhlásil zákaz vstupu na nádraží – protože prý zde došlo ke ztrátám materiálu.

Na dìtství poblíž Bubenského nádraží vzpomíná i napøíklad spisovatelka Petra Èernocká (dále citát)...

„Na veškerou zábavu jsem mìla k dispozici Stromovku, protože jsem se narodila kousek od Strossmayerova námìstí. Nedaleko byla také Letná. A samozøejmì nejblíž, kde jsme si hráli, leè jsme nesmìli, se nacházelo Bubenské nádraží, kde bylo šílenì kolejí a odstavené vagony. Málokdo by asi chtìl bydlet pøímo u vlakové stanice, ale pro mne to jsou moc hezké vzpomínky na dìtství, protože jsme byli s nádražím hroznì srostlí. Mìli jsme svoje schovávaèky a díru v døevìném plotì, kudy se tam lezlo. Byla jsem prostì nádražní dítì.

Ani dneska, když mì ubytují v nìjakém mìstì, kde hrajeme, blízko nádraží, na rozdíl od jiných umìlcù mi to vùbec nevadí a spím klidným spánkem, protože už jako dítì jsem usínala za posunování vagonù, což dìlalo hrozný kravál a chlapi na sebe volali z amplionù: Ty, Karle, šoupni to na tøetí kolej. Mnì to absolutnì vyhovovalo a dokonce potom, když jsem se odstìhovala a bydlela na kraji Prahy v Radlicích, kde byl hned za domem lesopark, mìla jsem problémy, protože mi tam chybìl randál, na který jsem si ohromnì zvykla. Bylo to prostì nìco, co ke mnì patøilo.“


Eingegeben: 6.4.2019