Praha Vysočany nádraží (Praha Vysočany nádraží) - Další ohrožení bouráním historických staveb na železnici v rámci údajné optimalizace

Přispěl: Jiří Hemmer

Jak přinesly pražské deníky zprávu, nádraží ve Vysočanech má být v rámci optimalizace a modernizace zbouráno a nahrazeno novou budovou včetně podchodu do ulice U vinných sklepů.
Budova původně Rakouské Severozápadní Dráhy a Turnovsko-Kralupské Dráhy má tu smůlu, že je ostrovní budovou tj. stojí mezi kolejišti. Takže dnešním "inženýrům" se do opravy nechce, přestože stávající budova je ve svém umístění optimální.
K hysterii kolem rekonstrukce přispívá i naprosto zpackaná výstavba nové moderní odbavovací budovy v Karlových Varech horním nádraží, která se přes odpor části veřejnosti prosadila a dnes nevyhovuje základním požadavkům. Podobně v Mladé Boleslavi městě po rekonstrukci a redukci staničních kolejí, není kam odstavovat soupravy, aniž by bránili provozu na vlečce automobilky. K dobru této rekonstrukce lze přičíst jen odstranění úrovňových přejezdů na křížení silnice a železnice. Dodnes také máme v paměti naprosto neopodstatnitelné zbourání budovy Těšnovského nádraží a likvidaci tělesa trati, které dnes po úpravách mohlo dále sloužit jako těleso rychlodráhy až na Masarykovo nádraží, čímž by se cestující z východu tedy Milovic, Nymburka, Brandýsa nad Labem dostali rychle do středu města, ale i s návazností na dopravní uzel Palmovka.
Krátkou čtyřkilometrovou spojku z Mstětic do Lázní Toušeň a tudíž Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi schopni vybudovat nejsou spolu se ztrojkolejněním trati do Mstětic z kapacitních důvodů /protože jakmile by se vybudovala sedmikilometrová spojka z Milovic do stanice Čachovice-Vlkava, některé vlaky na Turnov a Českou Lípu by jezdily po nové trati, při revitalizaci letiště Milovice na charterovou dopravu, by pak bylo možné zbudovat zastávku na trati/ a zkrátit trať výstavbou tunelu mezi Kbelskou a odbočkou Skály /dva dvojkolejné tubusy/, ale demolovat nádraží na to jsou experti. Lze tedy konstatovat, že rekonstrukce provádějí roztomilí amatéři, kteří o provozu a železnici nemají ani ponětí. Nová budova nádraží ve Vysočanech by nepřinesla vůbec nic a nádraží by nebylo přístupné z ulice Pod vinnými mlýny. Vybudovat krytá nástupiště po obou stranách budovy je technicky možné i za stávajícího stavu. Snahou tohoto článku je ukázat jiný pohled na možnou modernizaci z hlediska rozvoje železniční sítě, protože neustálé bourání objektů a zbytečná stavba nových nepřispívá k rozvoji a není v zájmu cestující veřejnosti. Prostředky jsou pak promrhány aniž by cestující něco skutečně za ně dostali a železnice se stala konkurenceschopnou individuální dopravě. Nedávno už stačili zničit trať z Pardubic do Liberce, nákladní vlaky po ní nejezdí, protože se kvůli redukci staničních kolejí nemají kde ani křižovat a počet kamionů na silnicích narůstá a modernizace pokračuje na Trutnov. To je skutečně "povedená" modernizace.
Pokud se jim zdá, že stát málo platí, mají se ozvat, stávkovat a ne odvádět tak destruktivní práci. Na počtu zbořených strážních domků, stavědel, vodáren, zastávek, skladišť nebo výtopen či stavbě moderních přijímacích budov traťová rychlost ani dostupnost železnice nestojí. Záleží pouze na spodku, svršku a hustotě a využitelnosti železnice jak v osobní tak nákladní dopravě. Šedesát let zanedbávání železnice komunisty, bordel jako v tanku, zničené přijímací budovy nevhodnými úpravami /například budovy v Libštátě, Semilech a Železném Brodě/ a další stacionář, motorové vozy a lokomotivy nocují venku a není ani kde opravit a prohlédnout, s každou sebemenší závadou musí jezdit do vzdáleného depa, protože výtopny byly nepotřebné a tak se nechaly chátrat, aby se mohly strhnout.
A namísto původně krásných a účelných rakouských budov se bezdůvodně staví sra.ky a betonové budky. Je to naprosto nepochopitelné a nevím co si tito "modernizátoři" představují, jelikož železnice byla vždy podnikatelským subjektem a aby se jako taková zviditelnila, stavěly společnosti na hlavních tratích věžovité stavby přijímacích budov a tak bylo nádraží vidět zdaleka.
Firmy si stavěly skladiště k překládání zboží přímo v obvodech stanice, v některých případech došlo i na vlečky. Pouze na vedlejších tratích doporučoval Zemský výbor Českého království menší stavby a ty jsou právě nyní nejčastěji bourány. V jiných zemích v Evropě je železnice využívána velmi intenzivně a tudíž je momentální český postoj tak trochu vyjímkou. Jedno je ale z takového přístupu jasné-železnice nemá peníze na přínosný rozvoj a chybí ji alespoň rámcová koncepce. SŽDC nepracují pro ČD, nejsou ani v souladu s potřebami ČD či samotnými obcemi a ČD se tak nedaří finančně podnik stabilizovat a obejít se bez dotací, tak na to zareagovali po svém-odprodejem většiny drážních budov včetně těch přijímacích. A nesmyslným demolicím se otevřely dveře.
Stavba vysokorychlostní trati není vzhledem k nákladům v současné době reálná, vlak třikrát zastaví a opustí republiku. Nebude řešit návaznosti, nebude sloužit přepravě zboží. Ani v Německu se dnes nejezdí rychleji než 160km/h a to jenom na některých úsecích, dalšímu zvyšování rychlosti brání technické problémy. A stále tu stojí problém s optimalizací vedlejších tratí a jejich širšího využití.



Vloženo: 13.8.2018