Augustenmühle (Kornmühle - mlýn) - Historie mlýna

Beigetragen: pašerák

Již v urbáři z roku 1584 byl u obce Malý Kozí Hřbet uvedený Jakub Zitny Mlynarsch,což v němčině znamená Jakob Kornmüller.V berní rule z roku 1654 byl uveden Lukas Kerenmüller,který provozoval vlastní mlýn se dvěma převody.
Obhospodařoval 8 strychů půdy (1 strych (korec nebo také jitro) = 0,28 ha = 2837 metru čtverečního) z nichž byly 2 strychy se zimním ovocem a 3 strychy s letním ovocem.Choval 2 voly,5 krav a 7 telat.
Kornmühle měl také jako svobodný statek udělenou výsadu.Dne 3.října 1656 mlýn vyhořel.
Usedlost má za sebou velmi proměnlivý osud.Začátkem 19.století jej Kornmüller prodal Kordikovi.Na mapě z roku 1878 se mlýn objevuje pod jménem Kordikenmühle:Pravděpodobně prodávající získal sousední Scherlmühle,ale není známo,jestli koupí nebo sňatkem.Z nivy pojmenované "Die Mälzerin",která ležela vlevo od cesty z Kornmühle do Pilsenhofu,si část ponechal a začlenil ji k Scherlmühle.Kordik poté v 80.letech mlýn prodal baronu Spaunovi z Klášterského Mlýna,který jej nechal zapsat do pozemkové knihy na jméno jeho manželky Auguste.Od té doby byl mlýn nazýván Augustenmühle.
V roce 1891 byl mlýn spolu s hospodářskými budovami opět zničen požárem.Baron Spaun postavil na spáleništi strojní mlýn se třemi převody a dvěmi válcovými stolicemi.Byla zařízena všechna potřebná vybavení jako jsou válce (které byly z tvrzené litiny (byly i porcelánové,pro mletí zvláště jemných mouk),opatřeny rýhováním a poháněny přes převod,který zaručoval,že jeden válec se otáčel 2,5 rychleji než druhý,díky čemuž docházelo mezi válci k drcení produktů...Tzv.české složení,byl jednoduchý mlecí stroj s jedním párem mlecích kamenů-horní se otáčel,spodní ne) a rovinný vysévač (který rozděloval krouživým pohybem rozdrcenou směs na hrubou drť,krupici a mouku přes vodorovně zavěšená síta-hrubá mosazná nebo jemná hedvábná,čímž se produkty třídily).Výkonnost provozu činila dva vozy obilí týdně.Mlýn běžel 10 let a poté byl zastaven,jelikož se jeho provoz stal neziskový.Hlavním důvodem tohoto úpadku byla návratnost zpracovávaného oblilí,protože dovážení a odvážení meliva bylo příliš nákladné.
Poté,co byl mlýn roku 1938 prodán sedláku Franzi Kelnhoferovi,byl provoz více zemědělský.Nový majitel opustil podružní domek čp.2,(cca 400 metrů od Kornmühle,vpravo od cesty na Karlinu Pilu),který se rozpadal a stal se neobyvatelný.Ale ukázal se jako zdatný hospodář a věnoval se hlavně chovu hospodářských zvířat.S rozlohou 53.75 ha pozemků byl dvůr druhý největší v obci Kozí Hřbet.
V roce 1946 byla rodina Kelnhofer odsunuta do Karlsruhe.Po krátkém pobytu zde,se přestěhoval Franz Kelnhofer s manželkou a dvěma syny do vsi v Bavorském lese,kde manželé pracovali v lese.Manželka,rozená Seidl,pocházela ze Žežulkova Dvora.V roce 1955 znovu získali zemědělské hospodářství a opět stavěli a budovali.Kvůli vzniklé finanční zátěži,pracoval Franz Kelnhofer u vrtné společnosti.Manželka a syn Reiner obstarávali statek.Dne 8.ledna 1968 Franz Kelnhofer zemřel kvůli závažnému onemocnění žaludku.Na jeho nekrologu u hrobu je psáno:"Franz Kelnhofer byl původní typ šumavského sedláka-velmi čestný,pracovitý a málomluvný kráčel životem svou upřímnou cestou.Nyní,když jeho srdce přestalo tlouci,myslete na jeho vždy skromnou povahu,oddanost práci a poděkujte za jeho služby,které poskytl nám všem"

(info z knihy "Im Lande der künischen Freibauern"a z článků Viktora Laiky)

Eingegeben: 25.4.2018