Stadln (Stodůlky) - kostelík a hostinec
Beigetragen:
paerákKostelík
Ačkoliv rychta i obec nesla jméno Stodůlky,ves nikdy nedosáhla významu,který jako následek této pozice,by se dal tehdy očekávat.Bohuel Stodůlky nikdy nebyly kostelním centrem svého okolí.Vichni první osadníci kolem Křemelné byli pravděpodobně přifařeni k Mouřenci.Cesta,lidově nazvaná "umrlčí cesta",tam vedla při "Peterlbauernhofu" čp.51 po úbočí Křemelné.
Později byl farnost přemístěna do kostela sv.Bartoloměje v Rejtejně,v jeho kostelních záznamech od roku 1689 existují podrobnějí záznamy obyvatel.Dne 19.10.1735 bylo hodinu a čtvrt cesty od Stodůlek vzdálené poutní místo Dobrá Voda povýeno na farnost a okolní obce a osady přifařeny.Příslunost k tomuto kostelu zůstala a do zbourání vsi.
Snahy rychtáře i sedláků za svolení k vlastní farnosti byly neúspěné,ačkoliv byly opakovaně uváděny stínosti na patné,kamenité cesty a na obtíe,kdy museli lidé při mrazivých zimách překonávat závěje,pokud chtěli jít do kostela.V jedné ádosti rychtáře Johanna Adama Zettla z roku 1792 bylo psáno:
"Děti ve Stodůlkách zemřeli bez pokřtění.Mé dítě bylo přineseno do Dobré Vody na svatý křest a skrze silný mráz dítě zmrzlo tak,e kůe na jeho nohou byla pryč".
Ji brzy měla obec kapli.Byla postavena roku 1725 po tom,co stodůlečtí vykonali slib,kdy v obci řádila morová nákaza a vyhubila polovinu obyvatelstva.Tato kaple byla postavena na počest sv.ebestiána (patrona proti moru) a stála v přední části obce ve směru od Dobré Vody nad "Lenznhofem" čp.57.
Kdy padla a místo se ukázalo jako nevhodné,bylo rozhodnuto po dohodě s farářem z Rejtejna postavit větí kapli.V roce 1784 praská konzistoř udělila stavební povolení.Tak vyrostl na vyvýenině nad cestou ve středu obce kostelík.V jeho malé zvonici zvonil od roku 1791 zvon,zakoupený v Praze.Nyní u mohli slyet vesničané "zdrávas" a poslední vyzvánění zde z jejich kostelíku,protoe mrtvé na jejich poslední cestě na hřbitov do Dobré Vody doprovázelo zvonění umíráčku.Na mi ale zval zvon jen při posvícení nebo velkých svátcích poté,co na ádost sedláků konzistoř v Českých Budějovicích udělila povolení ke konání mí.Dne 25.července 1790 byl tento kostelík,jako tomu bylo u první kaple,slavnostně zasvěcen sv.ebestiánovi.Kadoročně stodůlečtí slavili výroční den vysvěcení jejich kostelíku o Jakubské neděli.Ale nezapomínali na kostelíku zasvěceného svatého a uctívali jej v lednu na svátek sv.ebestiána při zimním posvícení.Z blízka i z daleka sem proudili v tyto oba svátky příbuzní a známí a spěchali s vesničamy do kostelíku,kde farář z Dobré Vody předčítal mi.Více církevních událostí uchoval rychtář Johann Adam Zettl v roce 1783 zaloené kostelní kronice.Nyní je v soukromém vlastnictví potomků z "Toniseppenhofu" čp.56.
"hostinec na Křemelné"-čp.201/st.p.50
Nejprve dřevěná kola z let 1789-1810 a potom obecní hostinec.V roce 1896 vyhořel a byl znovu postaven z kamene.Po roce 1900 byl prodán rodině Wendlberger.Poslední majitel byl podplukovník Josef Wendlberger,který měl enu Hildegardu (roz.Viehweg).Posledními nájemníky byli Viktor a Agnes Hanus.
(info z knihy "Im Lande der künischen Freibauern")
Eingegeben: 7.4.2018 
