PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Dolejší Těšov (Unterteschau) - Z historie obce

Přispěl: pašerák

Každý,kdo znal těžké poměry venkovského života,je pochopitelné,že jen velmi zřídka něco zanesl na papír a z toho mála ještě byla část zničena válkou a odsunem.
Až do konce první světové války tvořily německé obce Mochov a Dolejší Těšov a české obce Gaberle (Javoří) a Schwabeln (Vlastějov) vlastní politickou obec s převládajícím podílem Němců.V roce 1918 byl Mochov z obecního společenství vypuštěn a až do roku 1938 byl samostatnou obcí.Dolejší Těšov ale musel v dosavadním obecním společenství zůstat,protože na jedné straně byl Dolejší Těšov se Zieglerovo panstvím značným daňovým poplatníkem a na druhé straně nyní už Němci nepřevládali, protože sousední Mochov už nepatřil k obecnímu společenství.Teprve po hraničním vymezení (záboru Sudet) na podzim roku 1938 se dostal Dolejší Těšov pod pol.obec Hořejší Těšov.Obecní úřadovna byla v domě právě platného starosty.Jako obecní sekretáři pracovali učitelé ze Žežulkova Dvora a později z Dolejšího Těšova.Posledním německým starostou obce,byl Josef Schafhauser z Dolejšího Těšova čp.5.
Z okresní silnice Hartmanice-Petrovice se v obci Chlum (Chumo) odbočí vlevo k Dolejšímu Těšovu.
Když se dostanete do vesnice,všimnete si velkých hospodářských budov,které patří k panství.Pokud budete pokračovat po cestě,dojdete k zámecké čtverhranné stavbě statku Dolejší Těšov.Cesta dál vede mezi statkem a vlevo stojícím hostincem a jste ve uprostřed vsi.Odtud cesta odbočuje do Oberteschau (Hořejší Těšov),vpravo do české osady Gaberle (Javoří) a rovně vede cesta do Mochau (Mochov).Dolejší Těšov leží 700 až 750 m.n.m. a byl vsí na jazykové hranici.Stojí na konci údolí a je na jihozápadě chráněný hřebenem Černého lesa (Schwarzwald) a na severozápadě zalesněným Vosíkem (Wossek).Zemědělsky využitelná půda v obci patřila převážně k panství Dr.Zieglera.Zbytek vlastnil jeden sedlák o výměře 15 ha a pět malých zemědělců.Ti měli sice částečně německá jména,ale přihlásili se k české národnosti.Kromě těchto pěti českých rodin žili v obci jen Němci.Pokud nebyli samostatně výdělečně činní,vydělávali si na živobytí v zemědělském a lesním hospodářství u statku nebo byli zaměstnaní v Chlumu v Blochovo továrně na stříbrné fólie a v Urbánkovo továrně na hračky.
Ve vesnici až do roku 1938 existovaly dvě školy.Německá škola, kde byly zapsány děti z Hořejšího Těšova,Bošova (Boschau) a Drahthäuser a česká škola,postavena ve dvacátých letech 20.století (1923).Ta byla navštěvována převážně dětmi u českých vsí Javoří a Vlastějov (Schwalben).
Majitel panství udržoval mateřskou školku pod vlastní správou,což byl v tehdejší době pozoruhodný sociální počin zaměstnavatele.Slečna učitelka se po celý den starala o děti,jejichž rodiče pracovali v provozu.Mateřská školka byla umístěna v zahradním domě.
Centrum společenského života byl pronajatý hostinec.Tam chodili kromě obyvatel vesnice,úředníků a zaměstnanců statku,zejména v létě také skupiny pěších turistů z Hartmanic a studenti z Kašperských Hor,kteří se starali svými hudebními vložkami o veselou náladu.Hostinec čp.4 se stal v roce 1938 obětí plamenů a nebyl znovu vybudován.
Od té doby se ves velmi málo měnila.Byly zbořeny domy čp.9,13,14 a 16.Východní část čtyřhranného statku byla v šedesátých letech zvýšena o jedno patro a zároveň odstraněna pro tuto krajinu typická zvonice.Místo polní stodoly byly postaveny nové hospodářské budovy JZD.

Padlí ve 2.světové válce:

Ottomar Baierl nájemník na statku čp.1,Emmerich Beno z čp.20,Josef Forster-syn nájemníka z podružního domu čp.8,Franz Gebert nájemník na statku čp.1,Otto Hasenkopf-syn zaměstnance statku z čp.1,Josef Heininger z čp.14,Otto Hofmann z čp.6,Josef Löffelmann-nájemník podružního domu čp 8,Walter Peschtak z čp.18,Robert Raab-syn zaměstnance statku z čp.1,Oswald Schafhauser-syn sedláka a posledního německého starosty z čp.5,Alfred Scheinost z čp.18 (stará škola),Josef Schürer z čp.13,bratři Johann a Oswald Weber z čp.15,Ferdinand Dachs.

Bez zřejmého důvodu byl Rudolf Veit,který pracoval jako kovář na statku Dolejší Těšov po konci války v roce 1945 zatčen a v českém vězení nalezl smrt.Zanechal po sobě manželku a čtyři děti.Bydlel v Dolejším Těšově čp.16,ale pocházel z usedlosti "Wagnerbauer" z Kochánova-Mokřan čp.54.

(info z knihy "Im Lande der künischen Freibauern")


Vloženo: 12.3.2018



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 18 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist