Unter-Körnsalz (Dolejší Krušec) - Historie obce a zámku

Beigetragen: pašerák

Díky příznivým klmatickým podmínkám s nadmořskou výškou pod 650 metrů bylo místo brzy vymýceno a kolonizováno německými osadníky,kteří přišli z oblasti Sušicka kolem roku 1200 a byli potomci hraběte z Bogenu.
(info z knihy "Im Lande der künischen Freibauern")

Ves Krušec je v písemných pramenech připomínána již v ve 14.století,první zmínka o ní pochází z roku 1336.Poněvadž ale existovaly dvě vsi stejného jména a později byly rozděleny přívlastky Dolejší (Dolní) a Hořejší (Horní),není vždy jasné,k jaké z nich se historický údaj váže.Také původ názvu obce Krušec (Körnsalz) je zahalen mnoha nejasnostmi.Podle jednoho pramene vzniklo jméno obce podle skladů krušcové soli při Vintířově neboli Březnické stezce.V gruntovní knize dolnokrušecké se nachází opis listiny z roku 1435,v níž jistý Jan Telice z Dlouhé Vsi,tehdejší pán na Dolejším Krušci,prodává dvůr v nedalekých Trpěšicích jakémusi Klícovi.Mezi jiným je v této listině uvedeno,že kupující jménem Klíce a každý budoucí nástupce má povinnost krušeckému statkáři a jeho nástupcům sloup soli (německy doslovně "eine Säule Salz") při změně obapolních držitelů dáti.Uvedený Klíc měl tedy nepochybně mnoho soli,buď ji kupoval,nebo se někde v okolí dobývala (souvislost se jménem Körnsalz).Jinou stopou vedoucí k vysvětlení původu názvu obce je údaj,že ještě v první polovině 18.století se blízko Horního Krušce snad nacházel slaný pramen.
Původně ves Dolejší Krušec patřila k velhartickému panství a samostatný zámek zde vznikl teprve až za Cílů ze Svojšic.Po Bílé Hoře ho získala Johanka Malovcová z Bukovan a v následujícím období dlouhá řada majitelů.Připomínají se zde Račínové z Račína,Eichhornové z Reichenbachu,Šofmanové z Hemrles,Kocové z Dobrše a Běšínové z Běšin.Po určitou dobu byl k Dolejšímu Krušci připojen i sousední statek Kundratice.Běšínové prodali roku 1702 zdejší tvrz,dvůr,pivovar a ves Janu Jiřímu svobodnému pánu ze Šumanů a ten poté roku 1709 Gottfriedu Danielovi z Wunschwitz.Ten patrně nechal přestavět tvrz na barokní zámek.Roku 1741 zdědil zámek Jan Antonín Kajetán baron z Wunschwitz.Mezi dalšími majiteli se pak uvádí Marie Rozina Herbertová z Herbersteinu,po ní v roce 1762 Jan Nepomuk Kryštof Villani a roku 1800 Jan Medlinger a jeho manželka Barbora,která se stala roku 1810 samostatnou držitelkou.Po ní vlastnil statek od roku 1817 Matyáš Kremsr,nevlastní syn Jana Medlingera.Ten je pokládán za pravděpodobného zakladatele zdejší zámecké zahrady.Od něho koupil v roce 1827 Dolejší Krušec Hynek Schreiner,který byl farářem na Dobré Vodě u Hartmanic.Hospodářský úřad velkostatku měl kancelář na zámku.Po smrti Hynka Schreinera v roce 1860 přešel statek na Františka Schreinera.V roce 1869 získal velkostatek Theodor Zvěřina,zeť Františka Schreinera,který na něm hospodařil ještě před první světovou válkou.Dědicové Theodora Zvěřiny prodali Dolejší Krušec v roce 1924 Františku Zlámalovi a ten po dalších třech letech advokátovi dr.Richardu Grunerovi z Rumburka,který ho zřejmě záhy opět prodal.Do roku se 1935 se tak vystřídali ještě dva majitelé a poté přešel statek pod nucenou správu.
(informace o velkostatku pochází z knihy Tomáše Cihláře:Pošumavské pivovary)

V roce 1826 koupil rozlehlý statek Ignaz Schreiner.Nechal zrekonstruovat zámeckou kapli a požádal u biskupa o povolení konání mší,která byla udělena v roce 1833.Kaple byla zasvěcena sv.Janu Nepomuckému.Před první světovou válkou chodili poutníci každoročně 16.května do Dolejšího Krušce v den svátku sv.Jana Nepomuckého.Sto let zůstal zámek ve vlastnictví rodin Schreiner a Zwerzina.Od roku 1926 se majitelé rychle měnili:Zlámal,Dr.Gruner,nucená správa městské spořitelny ve Vimperku a Brosche.Zlámal vymýtil dospělý les na severním svahu nad údolím Otavy a poté prodal Dr.Grunerovi.Teprve správce Weisshäupl (ze Zhůří u Javorné) zavedl pořádek v hospodaření.Spořitelna ve Vimperku prodala statek v roce 1938 Broschovi.
(informace o pochází z knihy "Im Lande der künischen Freibauern")

Eingegeben: 3.3.2018