Mathildenzeche (Důl Matylda) - Hornická kolonie

Beigetragen: Karel Šimána

V roce 1822, po zrušení kláštera v Chotěšově koupil panství s vsí Litice Karel Alexandr Thurn-Taxis. Ten zde otevřel kamenouhelné doly. První důl Matyldin (1857–1887), další důl Maxův (1868–1909) a později i důl Frischdlück (1884–1910). Na panství dolovali také další těžaři. Bylo to hlavně sdružení Litické těžařstvo a dále pan K. Hufnágel, hrabě Waldstein a pan K. Hýra. Správa Thurn-Taxisových dolů v Liticích podléhala ředitelství velkostatku v Chotěšově. Zásadní rozhodnutí vydávala ale knížecí komora v Řezně.

V roce 1861 Thurn-Taxis požádal o povolení stavby hornických kasáren. Kasárna měla mít 10 obytných částí pro rodiny a 8 pro svobodné. Ještě před jejich výstavbou se ale po otevření dolu Max potřeba ubytování zvyšuje – v dolech pracuje dle správy obchodní a živnostenské komory k roku 1870 celkem 324 lidí. Pro správu dolu byla v roce 1871 postavena úřední budova zvaná domácími „Inšpekcí“ (dům č. 31) a nedaleko ní hornická kasárna (dům č. 100). V roce 1873 byla postavena hornická Kolonie. Jednalo se o 14 domů ve třech řadách (č. 106–119). Vedle kolonie stála pekárna, jež však nebyla užívána. Dále tu byl malý rybníček a pumpa. Na druhé straně kolonie byla postavena kaple sv. Prokopa sloužící především jako umrlčí komora. Byly z ní vypravovány pohřby. V jednom domě byla ošetřovna a ve vedlejším bydlel lékař. Kolonie byla dostavěna roku 1873 a postupně osídlována od roku 1874. Stavby navrhl a řídil inženýr Emanuel Seydl (1814–1894), který v letech 1854–1874 zastával místo hlavního dílovedoucího Thurn-Taxisova chotěšovského velkostatku.

Roku 1876 byla zbudována železniční trať Plzeň – Železná Ruda. Místní zastávka Litice-Valcha sloužila pro nakládku uhlí. V říjnu tohoto roku bylo také zahájeno vyučování v německé škole v Kolonii. V říjnu roku 1909 bylo zahájeno české soukromé vyučování v domcích Kolonie. Prosazení českého vyučování a zřízení české školy v Liticích bylo jedním z úspěchů velmi vyhroceného boje mezi německými obyvateli Litic – převážně sedláky, a převážně českými horníky v Kolonii.

Po uzavření dolů byl ze strany německých obyvatel, ale i ze strany správců dolů činěn nátlak na zrušení české hornické Kolonie. Snahy o zrušení Kolonie vyvrcholily v roce 1911. Všichni nájemníci dostali výpověď z bytů a až na zákrok okresního úřadu v Plzni jim byl umožněn pobyt do září 1911. Poslední výplata horníků byla v listopadu téhož roku. Firma Šimona Hoffmana z Plzně byla najata na demoliční práce a k 1. únoru 1912 byla Kolonie definitivně zbourána. Z Kolonie zbyla pouze budova kasáren (č. 100), kde byli ubytováni horničtí penzisté. Úřední budova „Inšpekce“ (č. 99) byla pronajata německé kongregaci oblátů sv. Františka Saleského (O.S.F.S.), která zde měla vychovávat misionáře pro německé kolonie v Africe.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Valcha_(Plzeň)

Eingegeben: 20.2.2018