PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Arnoštova leštírna (Arnoštova leštírna) - Arnoštova leštírna

Přispěl: Jiří Kripner

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.
Kdybyste se v krajině nedaleko obce Stará Knížecí Huť v západních Čechách, těsně u hranic s Německem, ocitli před sto lety, vůbec byste tohle místo nepoznali. Stálo tam totiž přes deset sklářských provozů, které využívali vodu ze zdejších potoků pro výrobu energie. A bylo tu i několik vesnic. Skláře a jejich stavení vzal čas a také železná opona a hustý les. Zapomenutou krajinou se dnes vine naučná stezka věnovaná sklářství. Jejím hlavním lákadlem je teprve nedávno objevená (r. 2013) a odkrytá průmyslová leštírna skla v Čechách.

Arnoštova leštírna stojí dnes uprostřed lesa. Je to jediná leštírna tohoto druhu na světě. Své jméno získala podle majitele Zahájského panství Arnošta Malovce, který tuto leštírnu založil. Do dnešních časů se zachoval pouze leštírenský stroj, který Lesy ČR zastřešily jednoduchou dřevěnou konstrukcí se střechou.

K jeho obnovení došlo téměř náhodou - při své procházce v místech, kde bývaly sklárny, si regionální historik všiml části kovového zařízení, částečně zasypaného, ale i zakrytého popadanými stromy. Při odkrytí pak došlo k objevení celého leštírenského stroje z poloviny 19. století. Až když bylo vše vyčištěno a začalo se s úpravou plochy okolo leštírny, všimli si historikové otvoru, který naznačoval, že pod leštírnou by mohlo být ještě jedno patro. Když se tam dostali, našli tam původní stroje, které umožňovaly pohyb leštírny. Tím, že vrchní patro bylo zasypáno, sem nemohl vzduch a stroje tak zůstaly ve velmi dobrém stavu. Bohužel toto spodní patro nebude z bezpečnostních důvodů běžně přístupné.

A jak stroj fungoval?
Tabule skla, které prošly brusírnami, sice byly hladké, ale zcela neprůhledné. V leštírnách se proto přisádrovaly na spodní kamennou desku a další železnou deskou potaženou filcem se krouživým pohybem postupně leštily. K leštění se používala červená brusná pasta, podle potřeby ředěná vodou, zvaná potte. Ta má na svědomí dodnes rudě zbarvenou hlínu v okolí.

Do roku 1910 poháněl leštírnu tabulového skla klasický vodní náhon, jaký známe třeba od mlýnů na obilí. Pak nastoupily vodní turbíny. Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce pohltilo zdejší oblast včetně deseti sklářských provozů a vesnic hraniční pásmo a neprostupná železná opona. Arnoštova leštírna, nad kterou v době největší slávy stála prý dokonce patrová budova, byla bagry zbořena.

www.kudyznudy.cz

Vloženo: 19.1.2018



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 11 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist