Josefsthal (Josefovo Údolí) - Josefovo údolí
Beigetragen:
Jiří KripnerJosefovo údolí (Josephsthal) bylo pojmenované zřejmě po císaři Josefu II. Zakladatelem provozů byl v r. 1788 nájemce sklárny v Nové Kníecí Huti Jan Křtitel Dannhofer (Dannhof). Proti výstavbě nových brusíren ostře protestoval sklářský podnikatel Frantiek Koller, který v r. 1787 dokončil na nedaleké Střebli výstavbu stejného zařízení. Guberniální úřad proto s povolením výstavby Dannhoferových provozů otálel a do 4. 12. 1788, kdy stavbu konečně povolil. V r. 1802 zakoupil podniky v Josefově údolí za 7 000 zlatých Jan Jiří Dannhofer, bratranec původního majitele. Nehospodařil vak dobře a r. 1826 musel zadluený podnik prodat věřitelům. Dalím majitelem brusírny a letírny v Josefově údolí se stal Emanuel Brechler, který je získal za 6 200 zlatých. Provoz, nazývaný lidově Brächtlschleif, musel ale i on v r. 1834 pro dluhy prodat dalímu z věřitelů. Tím nebyl nikdo jiný ne známý sklářský magnát Ondřej Ziegler. V r. 1837 postoupil Ziegler provoz majiteli waldheimského panství. Při prodeji panství r. 1884 získává podnik v Josefově údolí i ostatní lejfy Albert Dub, od něho je v r. 1890 kupuje firma Kupfer a Glaser. Kolem r. 1908 přechází Josefovo údolí na firmu Naschauer & Pollak. V r. 1938 je majetek idovských firem vyvlastněn a lejfy zastaveny. Od té doby byl průmyslový objekt v Josefově údolí vyuíván jako byty.
Osobité kouzlo Josefova údolí na nás dýchne ze starých fotografií, na nich je zobrazen panský dům zámeček s mansardovou střechou a zvoničkou. Pod ním na náhonu leela patrová budova čtvercového půdorysu, která v přízemí obsahovala brusírnu a v patře letírnu skleněných tabulí s prostorem k pokládání zrcadel. Na starí fotografii stojí jetě budova, v ní byl umístěn mlýn a pila. Podnik doplňovaly dalí drobné stavby, např. truhlárna na výrobu zrcadlových rámů, chlévy a kolny.
Stejně jako ostatní vsi a samoty byly také budovy v Josefově údolí nesmyslně zbořeny při buldozerování tzv. zakázaného hraničního pásma v 50. letech 20. století. Zříceniny staré brusírny, napojené na koryto vyschlého náhonu, jsou dosud dobře patrné. Rozeznatelný je prostor staré strojovny i achta, v ní se otáčelo vodní kolo. V r. 1838 byl lejf jetě dřevěný, kamenná stavba byla vybudována kolem poloviny 19. století. Ze zřícenin nedaleko lejfu byla před nedávnem vykopána suterénní část objektu, sloená ze tří klenutých komor. Naproti tomu panský dům, vybudovaný na stráni nad náhonem, zmizel bez výraznějích pozůstatků. Zachovalo se jen základové zdivo a polozasutý sklep.
Od poloviny 90. let 20. stol. se v blízkosti bývalého lejfu tyčí několik indiánských stanů. Jejich obyvatelé se věnují experimentálnímu pobytu v přírodě a pod vedením p. Smre zříceniny v Josefově údolí upravují.
Dokumentaci pro výstavbu budov v samotném Josefově údolí se prozatím nalézt nepodařilo. Byly ale objeveny plány, podle nich měl být v údolí pod Josefsthalem vybudován dalí lejf. Projetk si u stavibele Josefa Erlera z Tachova objednala opět firma Kupfer a Glaser. Dokumentace byla vypracována v r. 1891, jen pár měsíců poté, co firma Josefsthal koupila. Náhon, který měl ke lejfu vést, i vlastní lejf leely na území, které je na plánu označeno červenou linií. Firma zřejmě tehdy musela celý pozemek odkoupit od obce Česká Ves, na jejím katastru se Josefsthal i nový lejf nacházely. K výstavbě lejfu nakonec nedolo. Není označen na historických mapách a nepodařilo se nalézt ani jeho pozůstatky v terénu. Na dokumentaci je zachycen jako patrová budova se dvěma vodními koly o rozměrech 21x10,60 m. Přízemí obsahovalo strojovnu a obytnou místnost, patro vlastní leticí zařízení.
Zdroj: Zdeněk Procházka - Sklářství v Českém lese na Domalicku a Tachovsku
Eingegeben: 19.1.2018