Josefsthal (Josefovo Údolí) - Josefovo údolí

Beigetragen: Jiøí Kripner

Josefovo údolí (Josephsthal) bylo pojmenované zøejmì po císaøi Josefu II. Zakladatelem provozù byl v r. 1788 nájemce sklárny v Nové Knížecí Huti Jan Køtitel Dannhofer (Dannhof). Proti výstavbì nových brusíren ostøe protestoval skláøský podnikatel František Koller, který v r. 1787 dokonèil na nedaleké Støebli výstavbu stejného zaøízení. Guberniální úøad proto s povolením výstavby Dannhoferových provozù otálel až do 4. 12. 1788, kdy stavbu koneènì povolil. V r. 1802 zakoupil podniky v Josefovì údolí za 7 000 zlatých Jan Jiøí Dannhofer, bratranec pùvodního majitele. Nehospodaøil však dobøe a r. 1826 musel zadlužený podnik prodat vìøitelùm. Dalším majitelem brusírny a leštírny v Josefovì údolí se stal Emanuel Brechler, který je získal za 6 200 zlatých. Provoz, nazývaný lidovì Brächtlschleif, musel ale i on v r. 1834 pro dluhy prodat dalšímu z vìøitelù. Tím nebyl nikdo jiný než známý skláøský magnát Ondøej Ziegler. V r. 1837 postoupil Ziegler provoz majiteli waldheimského panství. Pøi prodeji panství r. 1884 získává podnik v Josefovì údolí i ostatní šlejfy Albert Dub, od nìhož je v r. 1890 kupuje firma Kupfer a Glaser. Kolem r. 1908 pøechází Josefovo údolí na firmu Naschauer & Pollak. V r. 1938 je majetek židovských firem vyvlastnìn a šlejfy zastaveny. Od té doby byl prùmyslový objekt v Josefovì údolí využíván jako byty.

Osobité kouzlo Josefova údolí na nás dýchne ze starých fotografií, na nichž je zobrazen panský dùm – zámeèek s mansardovou støechou a zvonièkou. Pod ním na náhonu ležela patrová budova ètvercového pùdorysu, která v pøízemí obsahovala brusírnu a v patøe leštírnu sklenìných tabulí s prostorem k pokládání zrcadel. Na starší fotografii stojí ještì budova, v níž byl umístìn mlýn a pila. Podnik doplòovaly další drobné stavby, napø. truhlárna na výrobu zrcadlových rámù, chlévy a kolny.

Stejnì jako ostatní vsi a samoty byly také budovy v Josefovì údolí nesmyslnì zboøeny pøi buldozerování tzv. zakázaného hranièního pásma v 50. letech 20. století. Zøíceniny staré brusírny, napojené na koryto vyschlého náhonu, jsou dosud dobøe patrné. Rozeznatelný je prostor staré strojovny i šachta, v níž se otáèelo vodní kolo. V r. 1838 byl šlejf ještì døevìný, kamenná stavba byla vybudována kolem poloviny 19. století. Ze zøícenin nedaleko šlejfu byla pøed nedávnem vykopána suterénní èást objektu, složená ze tøí klenutých komor. Naproti tomu panský dùm, vybudovaný na stráni nad náhonem, zmizel bez výraznìjších pozùstatkù. Zachovalo se jen základové zdivo a polozasutý sklep.

Od poloviny 90. let 20. stol. se v blízkosti bývalého šlejfu tyèí nìkolik indiánských stanù. Jejich obyvatelé se vìnují experimentálnímu pobytu v pøírodì a pod vedením p. Smrže zøíceniny v Josefovì údolí upravují.


Dokumentaci pro výstavbu budov v samotném Josefovì údolí se prozatím nalézt nepodaøilo. Byly ale objeveny plány, podle nichž mìl být v údolí pod Josefsthalem vybudován další šlejf. Projetk si u stavibele Josefa Erlera z Tachova objednala opìt firma Kupfer a Glaser. Dokumentace byla vypracována v r. 1891, jen pár mìsícù poté, co firma Josefsthal koupila. Náhon, který mìl ke šlejfu vést, i vlastní šlejf ležely na území, které je na plánu oznaèeno èervenou linií. Firma zøejmì tehdy musela celý pozemek odkoupit od obce Èeská Ves, na jejímž katastru se Josefsthal i nový šlejf nacházely. K výstavbì šlejfu nakonec nedošlo. Není oznaèen na historických mapách a nepodaøilo se nalézt ani jeho pozùstatky v terénu. Na dokumentaci je zachycen jako patrová budova se dvìma vodními koly o rozmìrech 21x10,60 m. Pøízemí obsahovalo strojovnu a obytnou místnost, patro vlastní lešticí zaøízení.

Zdroj: Zdenìk Procházka - Skláøství v Èeském lese na Domažlicku a Tachovsku

Eingegeben: 19.1.2018