PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Na Slatinách (Na Slatinách) - Na Slatinách

Přispěl: Markéta Janečková

První domek prvorepublikové chudinské kolonie Na Slatinách byl postaven v roce 1924. V roce 1927 už jich bylo přes 300 a v době velké hospodářské krize dosáhl jejich počet cca 400 domů, ale i přes přidělovaná čísla popisná není známo, kolik jich doopravdy bylo. Jednalo se o dřevěné i zděné domky s dvorky a zahrádkami, bez vody, elektřiny a kanalizace. Domky byly postaveny z použitých cihel z bouraček, prken, trámů, železničních pražců, dehtové lepenky a různých papundeklů. Byly zde i domky vybudované z vyřazených železničních vagonů. V roce 1934 magistrát zavedl na území kolonie vodu. Vodu tehdy mohli obyvatelé čerpat zdarma z hydrantů. Později byla zavedena i elektřina, ale tu měli pouze movitější obyvatelé kolonie, protože byla drahá. Elektřinu do svých příbytků obyvatelé začali zavádět až za protektorátu, když nemohli sehnat petrolej do lamp. Slatina žila svým životem. Měla čtyři hospody, pět koloniálů, konzum, trafiku, mandl, řeznictví, dva holiče, kapli, dokonce i kino. Vyhrávaly zde gramofony a harmoniky. Kolonie dodávala pracovní sílu pro vršovickou průmyslovou zónu. V době největšího rozkvětu měli slatinští i fotbalový klub a kroužek divadelních ochotníků. Divadlo se hrávalo v hospodě zvané U Blebtů. Kolonií protéká Slatinský potok. Do roku 1947 se několikrát v roce rozvodnil a zatopil přilehlé domky. Po úpravě jeho vyústění do Botiče se následky povodní zmenšily. Oficiálním hřbitovem pro Slatiny je hřbitov na Bohdalci, na němž je pohřbena většina původních obyvatel Slatin.
V souvislosti s počínající panelovou výstavbou v Praze začala v 60. letech zanikat. Za přidělení bytu se musel majitel domku zavázat, že celý domek zbourá a materiál odveze. Později přiděloval ONV Praha 10 zdejší parcely na stavbu plechových garáží (tři na jedné parcele), případně na zahrádky. Od 70. let byly lidem, kteří zde mají hlášený trvalý pobyt, nabízeny náhradní byty. Této nabídky však využili jen někteří obyvatelé. V současné době kolonie Slatiny slouží z části stále jako nouzová kolonie a z části jako zahrádkářská kolonie. Voda a elektřina je do této oblasti již zavedena, plyn a kanalizace nikoliv. Veškeré splašky tečou do septiků. Hydranty, u kterých se lidé dříve scházeli, byly odstraněny na začátku 90. let, protože si sem Pražané na účet města jezdili zadarmo mýt svá auta. Ze široké palety různých hospod, obchůdků a služeb v době první republiky nezbylo nic. Uprostřed kolonie je udržovaný památník padlým ve 2. světové válce. Uličky v hlavní části kolonie nejsou pojmenované, celá oblast má souhrnný název Na Slatinách.
V lokalitě platí stavební uzávěra. Cílem obyvatelů Slatin je, aby majitelé mohli opravit a zrekonstruovat své domy, zrušení stavební uzávěry, zavedení kanalizace a přiblížení Slatin městské hromadné dopravě.
Byl zpracován návrh urbanistické studie lokality Bohdalec - Slatiny - brownfield Strašnice. Architekti z 90 procent počítají na Slatinách s bytovou zástavbou. Celá lokalita by se tak mohla jednou proměnit v třicetitisícové město. Kolonii, která ve velké míře zůstala zachována do dnešních dnů, hrozí zánik.


Vloženo: 10.12.2017



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 90 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist