Aussiger Schiffswerft (Ústecké loděnice) - Loděnice
Beigetragen:
Milan Gruber BoukaS postupným narůstáním objemu labské přepravy rostla i potřeba stále větího počtu člunů. Podél Labe vznikla celá řada malých loděnic, které se specializovaly na stavbu či přestavbu dřevěných člunů. Stavebním materiálem byly jednak malé čluny, které byly stavěny v jihočeských loděnicích pro plavební poměry na Vltavě a v Ústí n. L. a dalích místech na dolním Labi pak přestavovány na větí, tzv. zille či cíly a labské čluny, které se pouívaly při plavbě po Labi do Německa.
Nové čluny se pak stavěly ze splaveného dřeva vory, větinou té pocházejících z oblasti umavy. Kmeny se v loděnicích rozřezávaly nejprve ručně, později se zaváděly parní pily. Čluny byly poměrně malé - délka asi 24-28 m, íře 3-4 m, výka kolem 75 cm - a jejich konstrukce byla velmi jednoduchá. Nebyly určeny pro delí pouívání, ale naprostá větina těchto člunů byla hned po první plavbě prodána v Německu, a to buď na palivové dříví nebo slouily pro plavbu na tamnějích vnitrozemských kanálech. Potřeba nových člunů byla proto veliká a tomu odpovídal i počet loděnic.
Pro ilustraci je mono uvést, e jen ústecké loděnice postavily v roce 1847 přes 270 člunů, které od nich převáně odebrali místní obchodníci s uhlím či ovocem (např. V. Klepsch jich v jediném roce odkoupil 50). Tyto loděnice vak pracovaly větinou pouze v zimě, kdy zaměstnávaly zemědělce z okolí, přičem počet zaměstnanců se pohyboval mezi 20-30 lidmi. Větina těchto loděnic vak zanikla v průběhu 80. a 90. let, kdy se začínají stavět velké čluny nejprve se smíenou konstrukcí (elezné dno) a od 90. let celokovové. Stavba těchto člunů byla vak náročná jak na technické vybavení, tak i na dostatek finančních prostředků na nákup stavebních dílců.
A tak se v Ústí n. L. z přiblině 10 loděnic udrela jediná: Wenzel Heinrich, která existuje dodnes. Její počátky sahají k roku 1834 a byla umístěna v Praské ul. V roce 1889 vak byla přemístěna na dnení stanovitě v Novosedlicích (Střekov), do prostor zaniklé Struppeho loděnice (zal. 1881). Později byla přeměněna na akciovou společnost, která spravovala i druhou na Ústecku existující loděnici, A. Thieleho ve Valtířově, přičem loděnice dostala nové jméno: Aussiger Schiffswerft (Ústecká loděnice), které si podrela a do současnosti. Ale i ona počátkem 20. stol. na čas podlehla konkurenci moderních velkých loděnic v Německu a místo lodí vyráběla dřevěné zboí (hračky, nástroje pro domácnost ap.). Její nový rozkvět nastal a po vzniku ČSR, kdy byla zmodernizována a přela na stavbu motorových vlečných remorkérů. V loděnici nalo zaměstnání a 150 osob.
zdroj: http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/
Eingegeben: 12.8.2017 
