Belvedere (Belvedér) - Karel Albrecht druhý český zimní král
Beigetragen:
Jan TomáekVedle známého Fridricha Falckého, jen se stal hlavou českého království z vůle vzbouřených stavů v létě 1619, aby po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 potupně uprchl, znají české dějiny jetě jednoho nositele víceméně posměného titulu "zimní král". Byl jím bavorský kurfiřt Karel Albrecht. Také v jeho případě znamenalo uchopení české koruny příli velké sousto a z pokusu přervat navdy svazek Čech s habsburskou dynastií byla nakonec jen kratičká epizoda.
Roku 1740 se po zemřelém Karlu VI. chopila na základě tzv. pragmatické sankce vlády v dědičných zemích habsburského domu, tedy i v království českém, Marie Terezie. Do této vysoké hry, ve které nebylo v sázce nic meního ne sama existence habsburské říe, vstoupil coby spojenec Francie bavorský Karel Albrecht, jen vznesl nárok přímo na český trůn. Tento nárok, opřený o údajné dědické právo jeho manelky z habsburského rodu Marie Amálie, byl sice právně velmi chatrný, byl vak podepřen tradičním rakouským protivníkem Francií.
Ku Praze přitrhlo bavorsko-francouzsko-saské vojsko 24. listopadu 1741. Posádka obránců města, čítající vehovudy 2500 muů, byla ji mezitím připravena vzdorovat a příchozí uvítaly mj. zazděné městské brány. Francouzské jednotky vak pod vedením hraběte Mořice Saského překonaly za pouití ebříků hradby a v pět ráno ji bylo celé město v rukou dobyvatelů.
Hned ráno po svém vítězství se Karel Albrecht odebral na Bílou horu, aby, jak si poznamenal do deníku, se zúčastnil oslavné me v místech, kde jeho předek kurfiřt Maxmilián slavil vítězství nad "Fridrichem, zvaným zimní král". Následovalo slavnostní Tedeum v katedrále sv. Víta. 7. prosince 1741 se dokonce Karel Albrecht prohlásit dědičným českým králem jako Karel III. Ačkoliv řádná korunovace nemohla být provedena, korunovační klenoty byly před dobytím Prahy odvezeny, sezval novopečený král na 19. prosince vechny zemské stavy do Prahy ke sloení přísahy věrnosti. V lednu 1742 byl za podpory francouzských vojsk zvolen Římským císařem jako Karel VII.
Saskému kurfiřtovi byla za podporu císařské volby Karla Albrechta nabídnuta Morava, je měla být zároveň povýena na království, a Dolní Rakousky. Rakouská armáda armáda se vak přes zimu konsolidovala, navíc Habsburská monarchie uzavřela separátní mír s dalím svým nepřítelem toti Pruskem kterému postoupila téměř celé Slezsko. Habsburská monarchie postavila za podpory uherské lechty velké vojsko se skvělou uherskou jízdou a přela do protiůtoku.
Francouzská vojska na kvap opoutěla Prahu. Při tomto ústupu vzal za své i letenský zámeček Belvedér, kde byli Francouzi ubytovaní. V rámci ústupu tento letohrádek Francouzi toti vyhodili do povětří. Rakuané postupovali a do bavorského Mnichova. Karel Albrecht zde přenechal vládu svému synovi a zůstal mu v podstatě prázdný titul císaře Svaté říe římské.
Avak po roce roku 1743 Prusko znovu obnovuje válku a císaři Karlu VII svítá naděje na znovunabytí moci alespoň v Bavorsku. Ten ironií osudu umírá právě 20. ledna 1745, kdy jeho jednotky opět vstupují do Mnichova. Vdova Marie Amálie, dcera Josefa I., potom se svou sestřenicí Marií Terezií uzavřela mír a její syn a následník Maxmilián III. Josef se vzdal nároků na císařskou korunu. Novým římským panovníkem se stal manel Marie Terezie Frantiek I. těpán Lotrinský.
(zdroj - internet + encyklopedie Dějiny světa)
Eingegeben: 9.7.2017