PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Kuks - zámek (Kukus - schloss) - Levý a pravý břeh Labe v Kuksu

Přispěl: Jan Tomášek

V roce 1662 zakoupil generál císařské jízdy Jan Špork ve východních Čechách jistou nevelkou osadu, v jejíž blízkosti byly nalezeny minerální prameny. Po něm panství zdědil jeho syn František, muž vzdělaný a v mnoha ohledech osvícený. Ten poslal r. 1695 vzorky pramenů do Prahy na univerzitu s žádostí o rozbor. Výsledek byl povzbudivý a to byl počátek mohutné stavební činnosti, která na začátku 18. století dala vzniknout monumentálnímu baroknímu areálu Kuks.

O tom, že šlo o mimořádný, zcela vyjímečný a velkolepý architektonický komplex je možno se přesvědčit i dnes, i když se jedná již o pouhé torzo. Před třemi sty lety zde byl vybudován zámek, lázně, špitál, závodiště vymezené dvěma obelisky, dále dům filosofů s knihovnou, hostince, několik domů pro hosty, stavení pro služebnictvo, hospodářské budovy a další objekty…

Všechny stavby byly podřízeny jednotnému architektonickému záměru, jenž vycházel z několika základních pravidel – přísnou symetričností počínaje a vyvážeností všech linií konče.

Labe dělilo komplex na část světskou a církevní , které spojoval kamenný most. Levý břeh se pyšnil dvoupatrovou zámeckou budovou, pravý břeh přitahoval pozornost zejména špitálem s kostelem a hraběcí hrobkou. Zámek i lázně prosluly komfortem a luxusním zařízením, ovšem byl to především areál špitálu na protějším břehu s ojedinělou sochařskou výzdobou, který se vepsal do dějin výtvarného umění a proměnil Kuks v opravdový unikát.

Čas bývá neúprosný. Objekty na levém břehu postupně zchátraly a zanikly – v roce 1901 došlo i k demolici zámku. Špitál na pravém břehu zůstal. Původně byl určený pro vysloužilé vojáky, invalidy a zestárlé poddané. V tehdejších dobách šlo v našich končinách o nebývalou sociální vymoženost.

Z osobností, které se podílel na budování tohoto barokního areálu je třeba zmínit alespoň italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho a zejména pak rakouského sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Sluší se představit i vlastního stavebníka. Barokní kavalír, jansenista, extravagantní vrtošivec, cizácký parvenu a notorický sudič, osamělý hlasatel osvícených myšlenek – takový byl František Antonín Špork. Říšský hrabě s erbem ještě nedoschlých barev a nejpopulárnější postava barokních Čech, do jejichž kultury vstoupil především jako stavebník a iniciátor řady uměleckých, především sochařských děl.

(podle Magdaleny Wagnerové)


Vloženo: 24.6.2017



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 71 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist