PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Slatinka - kostel Panny Marie Bolestné (Mariastern) - Zaniklý poutní kostel Mariánská hvězda ve Slatince u Brna

Přispěl: Jan Tomášek

Uctívání Panny Marie má na Moravě podle starobylé pověsti tradici již od dob Cyrila a Metoděje – kteří přinesli sebou ikonu Panny Marie a dali ji k uctívání Moravanům. V brněnském okolí je celá řada mariánských poutních míst – např. Rajhrad, Tuřany, Sloup, Křtiny, Vranov i samotné Brno.

Mariánský kult se v českých zemích rozvíjel nejvíce v době barokní. Vznikala poutní místa, která se podle zbožné tradice vázala na prostor zázračného vyslyšení – kde byla často vystavěna z vděčnosti boží muka, případně kaplička nebo i kostel.

Právě taková byla situace v polích za dědinou Slatina – kde byla neznámo kdy vystavěna muka. Toto místo bylo z tradic zázračného vyslyšení často vyhledáváno a např. v roce 1708 tu měla dosáhnout zázračného uzdravení Anna Maria Pelikánka – mlynářka z Panského mlýna při městě Brně.

Roku 1716 byl dán souhlas, aby slatinská kaplička byla přestavěna na kostel. Rytíř Jan Kryštof z Freienfelsu zde začal stavět roku 1732 velmi pěkný kostelík, který měl kopuli a tři oltáře. Jeho stavba byla dokončena roku 1734.

U kostelíka pak bylo postaveno několik stavení a hospoda pro nocleh a občerstvení poutníků. Tato vesnička byla nazývána Mariastern – Mariánská hvězda a ještě dnes - jako Slatinka - nepřekročila třicet domácích čísel.

Kostelík sám byl zasvěcen Panně Marii Bolestné. Název poutního místa Mariastern pravděpodobně upomíná na vliv jeptišek - cisterciaček z Předklášteří u Tišnova. Stejnému řádu patřil a dodnes patří starobylý klášter Mariastern u Budyšína v Lužici (který jako jeden z mála přežil Lutherovu reformaci).

Na využití kostelíku se však podepsala odlehlost tohoto místa (poblíž bydlelo jen šest rodin) a mše se konaly pouze sporadicky na vyslovené přání. Když byl navíc kostel vykraden – navrhlo zemské gubernium biskupovi, aby ho jako nepotřebný nechal zbořit. Potvrzeno císařem bylo toto rozhodnutí naplněno roku 1784 (stejný osud postihl i další podobnou odlehlou svatyni, situovanou u Líšně – známou jako „Kostelíček“).

O mariánské poutní tradici ve Slatince lze říci, že zcela nezanikla, nýbrž byla přenesena spolu se zdejší soškou Panny Marie do Modřic u Brna. Tato poutní tradice byla posílena zejména, co došlo k uzdravení jednoho zahradníka z Nových sadů u Brna.

Modřická pouť měla i svoje jméno v nefalšované brněnštině – totiž „Kokšlfest“ Tento název je odvozen od poutnického jídla – tedy kohoutků na másle – podávaného v modřických hospodách při této příležitosti spolu s vínem z místních starobylých vinic.

Dnes už poutě do Modřic nejsou zdaleka tak okázalé, ale soška Panny Marie byla nedávno renovována a lze ji stále spatřit v Modřickém kostele.

(JT podle Ladislava Šebestíka)



Vloženo: 23.6.2017



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 42 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist