Nádraží Praha - Vyšehrad (Nádraží Praha - Vyšehrad) - Nádraží Vyšehrad

Beigetragen: Jan Tomášek

Vlaky, jedoucí z Prahy hlavního nádraží západním směrem, zastaví poprvé na Smíchově. Tato skutečnost má dnes již více než čtyřicetiletou tradici. Oko cestujícího nemusí být ovšem nadáno zrovna bystrozrakem, aby si nepovšimlo cestou něčeho jako nádraží. Zařízení se jmenuje PRAHA VYŠEHRAD a z provozního pohledu se jedná o výhybnu. Pomalu v zapomnění upadá role Vyšehradu jako rušné železniční stanice, odbavující i cestující. Původně fungoval Vyšehrad jako svého druhu nákladiště na pražské spojovací dráze ze Smíchova na Hrabovku. Tato trať byla uvedena do provozu 15. srpna 1872 pouze pro nákladní dopravu. S přepravou osob se tady vlastně ani nepočítalo, konečnou plzeňské tratě měl zůstat Smíchov. Vyšehrad má v rodném listu uvedeno datum 15. září 1872.

Růst železniční sítě v Praze však prvotní koncepci poopravil, a tak Vyšehrad se o 16 roků později, v říjnu 1888, stává skutečným nádražím i pro cestující. Ti mohli využívat střízlivé budovy, jen v nejnutnějším míře pokrývající jejich potřeby. Tato situace byla trnem v oku městu a nenaplňovala radostí ani c. k. státní dráhy. V prvních létech XX. století proto původní tvář vyšehradské stanice nahradila noblesní stavba nádražní budovy nové. Dobové prameny ji hodnotily jako jednu z nejvýstavnějších budov Vyšehradu. Skutečností asi zůstane, že se jednalo o jednu z mála ryze secesních účelových staveb v Praze. Provoz v nové staniční budově zahájily c. k. státní dráhy v roce 1905. Název VYŠEHRAD změnil až protektorát, který vlastně všem pražským nádražím přidal přídomek Praha. Od 4. května 1942 fungovalo tedy nádraží PRAHA – VYŠEHRAD. A fungovalo spolehlivě až do 29. května 1960. Od tohoto dne, kdy jím prošli poslední cestující, pravidelné osobní dopravě neslouží.

(Pavel Schreier – o zapomenutých tvářích železniční Prahy)


Eingegeben: 20.10.2016