PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Nádraží Praha - Těšnov (Nordwestbahnhof) - Těšnovské výročí - jiný pohled

Přispěl: Jan Tomášek

O tomto nádraží toho bylo napsáno už nemálo. Především o jeho začátcích. Ještě více ovšem o jeho neblahém konci. Ten se stal už jistou národní železniční legendou. A jak už bývá osudem legend, s přibývajícími léty (a tím i ubývajícím počtem pamětníků) jejich účinek sílí. Snad v těchto dnech, kdy nás od fyzické likvidace budov v Praze na Těšnově dělí již 15 roků, nezaškodí na „Denisku“ vzpomenout trochu jinak. Bez účelových a nedůstojných příkras, bez oparu nostalgie: na nádraží v jeho prosté, všední podobě.

Nejvíce je mezi námi těch, kteří tuhle stanici pamatují jako Praha Těšnov. Ona totiž jako každé správné pražské nádraží měla ve své historii názvů hned několik. Každá doba ji připodobňovala obrazu svému. Pamětník socialistických časů teď vzpomene na léty již trochu poznamenaný komplex, který vzdor dávce omšelosti stále dosvědčoval svoje nesporné architektonické půvaby. Ve vzpomínce vytane jak široké schodiště, vedoucí z chodníku k masivním dřevěným vratům, tak prostorná hala s pokladnami a její trochu už zašlá výzdoba. Prostě městské nádraží v trochu zhuštěné podobě.

Vzpomenout je však třeba i na kolejiště: tři kusé koleje v oblouku, úzká nástupiště, žádné podchody. Tohle jaksi s monumentální architekturou nekorespondovalo. Spíše tady cestující zažil dokonalou časoprostorovou proměnu - pseudorenesanci s římským triumfálním obloukem vystřídala náhle malá venkovská stanička kdesi hodně daleko od hlavního města.

Ovšem od „šturcových“ staniček někde pod horami tuhle železniční stanici něco výrazně odlišovalo. Tím něčím byla dopravní výkonnost. A ta stála na provozním zázemí. Ne kilometry vzdálené odstavné nádraží, ne stísněná skupina skladištních kolejí. Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) vybavila svoji pražskou konečnou vším potřebným k úspěšnému sehrání role prosperujícího nádraží městského centra. Stručně řečeno, inženýr Wilhelm Hellwag, architekt Karl Schlimp spolu se svými kolegy odvedil na rozhraní Karlína a pražského Nového Města dobrou a užitečnou práci.

Architektonicky nesporně; Schlimpovy budovy byly považovány za jedno z nejkrásnějších středoevropských nádraží. Vedle slov chvály vystopujeme však v dobovém tisku i podivné zmínky o důvodech, které vedly k tak velkoryse pojaté nádražní architektuře. Společnost ÖNWB byla totiž ze strany českých politických kruhů vytrvale napadána, že svou hlavní tratí z Nymburka k „říšské hranici u Děčína“ s napojením na královské saské železnice opomenula Prahu jakožto královské hlavní město.

Koncese, udělená dne 25. června 1870 na 90 roků, skutečně trať do Prahy klasifikuje jako odbočku. Kormidelníci ÖNWB byli jistě vzdáleni snaze znepřátelit si české a hlavně pražské špičky. Není proto důvodu nevěřit tomu, co český tisk ventiloval jen mezi řádky, totiž že ÖNWB zavřela ústa svým českým kritikům právě tou parádní architekturou na Těšnově.

Vraťme se z oblasti dohadů, byť sebezajímavějších, do roviny konkrétní. Vlaky odtud jezdily do Wichstadtl-Lichtenau, což je dnešní Lichkov, dále končily v Hradci Králové a další mířily přes Nymburk, Jihlavu a Znojmo do Vídně, a poslední pak na Trutnov.

S nástupem třicátých let mizí z Těšnova (to se jmenuje pro změnu Denisovo na počest francouzského slovanofila Ernesta Denise) rychlíky. Jinak zůstává skladba jízdního řádu zhruba shodná i v době, kdy se náš stát jmenoval protektorát Čechy a Morava. Z Vltavského nádraží (tak se teď „Deniska“ oficiálně jmenuje spolu s německým překladem Prag Moldau Bahnhof) odjíždí i osobní vlak přes Jihlavu do Brna, do Kyšperka (dnes Letohrad) či do Jablonného nad Orlicí.

Přicházejí léta poválečná, poslední čtvrtstoletí reálné existence nádraží na Těšnově. Tato éra je spojena s nejvyššími dopravními výkony nejmenšího nádraží pražského městského centra.V těchto létech dokazovaly tři koleje na Těšnově nepopiratelné výhody hlavového uspořádání nádraží, doplněného dobře fungujícím přednádražím.

Dokazovaly, leč přesvědčit jim nebylo dopřáno. Zelenou dostalo naplnění ideje „dálnice centrem města“ a Hellwagovo a Schlimpovo nádraží stálo v cestě. Dne 1. července 1972 posloužilo naposledy. Je možná trochu ironií osudu, že tzv. II. severojižní magistrála, která ukončila jeho žití, vede takřka ve stejné trase s původními městskými hradbami. A jejich konci dopomohlo právě těšnovské nádraží, postavené na jejich troskách.

Praha tedy přišla v létě 1972 nejen o nádraží, ale i o trať do Vysočan, která již pro osobní dopravu nebyla využívána. Nepřišla však o komplex Schlimpovy architektury na Těšnově. Z kolejiště si stavební firmy udělaly stavební dvůr, časem mizela zařízení (ocelový maninský most, vlečka do Rustonky apod.), ba i trať. Na Těšnově však stále sousoší Austrie, ochraňující Orbu a Průmysl, shlíželo jak špatné svědomí z centrální budovy nádraží na okolní ruch. Vidělo zboření severního traktu budovy, která musela ustoupit stavbě dálnice. Dočkalo se zakonzervovacích prací v listopadu 1983 a ujištění, že v březnu 1985 začne komplexní rekonstrukce.

Ta však už nezačala. V sobotu, 16. března 1985, v osm hodin ráno, učinilo 400 kilogramů trhaviny konec zbytku toho, co zbývalo z nádraží Praha Těšnov.

Ano, toho, co zbývalo. Konec těšnovského nádraží přišel, jak víme, dávno před březnovým odstřelem v pětaosmdesátém. Bude možno se donekonečna přít o to, zda Schlimpova architektura byla či nebyla schopna přizpůsobit se nějak naprosto změněným okolním podmínkám. Legenda o zlém, vysoce postaveném soudruhovi, který prostě poručil nebohou budovu strhnout, protože se blížila spartakiáda a místo se mu zdálo neupravené, je možná hezká na poslech. Kolik má reálného podkladu, je věc jiná.

Destrukce bývalého nádraží rakouské severozápadní dráhy na Těšnově byla jistě vším, jen ne kulturním činem. Jenže daleko méně kulturní bylo skvostnou architekturu nechat chátrat celých třináct roků. A tady bychom asi nalezli viníků podstatně více než jednoho hodnostáře. Jenže to už by nebyla legenda...

(Pavel Schreier – zkráceno, upraveno)


Vloženo: 19.10.2016



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 19 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist