Města, obce, osady, samoty a objekty zaniklé nebo částečně zaniklé (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)

Kirchenbirk (Kostelní Bříza) - Památky

Beigetragen: Miroslav Landa

Mezi nejvýznamnější památky Kostelní Břízy patří bezesporu pozdně barokní kostel svatého Petra a Pavla. Tato dominanta obce má poměrně pohnutou historii. První zmínka pochází z roku 1410, kdy byl na místě dnešního kostela pravděpodobně ještě dřevěný malý kostelík. O hodnověrnosti značného stáří kostela svědčí i letopočet 1483, vyrytý na kostelním zvonu. V 16. století byl poprvé přestavěn, nejrozsáhlejší rekonstrukcí ovšem prošel v roce 1802, kdy ho do dnešní podoby nechal přestavět svobodný pán Karel Lebrecht ze Špíglu.
Kostel je z historického hlediska ceněn také díky jedinečnému souboru kamenných reliéfů, vsazených do zdiva jeho lodi a věže. Na reliéfních deskách jsou zobrazeny erby šlechtických rodů spojených s Kostelní Břízou, které jsou kamennou učebnicí dějin, nevyčíslitelné hodnoty. Většina jich pochází ze 16. století a dosahuje značné řemeslnickoumělecké úrovně.
Nejsmutnější období zažil kostel po II. světové válce, kdy sloužil státním statkům Rudolec jako sýpka na obilí a sklad hnojiv.
V roce 1980 porušilo jeho statiku zemětřesení.
V roce 1990 jej Březová, jejímž majetkem kostel byl, prodala soukromé stavební společnosti, která jej měla opravit. Z tohoto záměru ovšem v porevoluční době sešlo, a tak ve snaze zachránit tuto památku, odkoupila Březová kostel zpátky a v roce 2002 ho darovala Nadaci pro děti. S finančním přispěním města Březová začaly již v následujícím roce záchranné práce, z nichž je hotová I. etapa projektu (zajištění statiky + oprava krovů a střechy).
Nadace pro děti chce po dokončení oprav zřídit v kostele muzeum zaniklých obcí Slavkovského lesa.
V těsném soudedství kostela stojí nádherný dům s hrázděným patrem nazývaný Zartnerův hostinec. Svému účelu slouží dodnes a za pozornost rozhodně stojí také jeho interiér, především pak nádherný sál. Také ten však až do své rekonstrukce v "Akci Z" sloužil jako opravna zemědělských strojů !!
Dům byl vystavěn v roce 1767, v barokním stylu a je patrně nejdochovalejší ukázkou lidového stavitelství s užitím hrázděné architektury v celém Slavkovském lese.
Od roku 1997 je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek.
Jméno hostinci dala rodina Zartnerů, potomků věhlasného lidového muzikanta Antona Zartnera (1836 - 1921), který hrál na housle v oblíbené dudácké kapele z Bystřiny. Ta si na živobytí vydělávala hraním v lázeňských městech a její hlavní atrakcí byl právě houslový virtuos Zartner. Ten proslul hraním na housle s rukama za zády, díky čemuž si vysloužil žertovnou přezdívku "Arschgeiger des Kaiserwaldes". Svou produkcí údajně tak nadchl jistého ruského velkoknížete v Karlových Varech, že od něj dostal neuvěřitelných 700 zlatých.
Po roce 1945 je dům, bůhvíproč nazýván "Panský dům".
Vrchnost obývala nedaleký zámek, obklopený nádherným parkem, ceněným pro skladbu dřevin a množství vzácných stromů. Patrně nejvzácnějším exemplářem parku byl starý Sekvojovec obrovský (Sequoia Gigantea), jenž patřil mezi několik málo exemplářů v Čechách a rostl v nejvyšší nadmořské výšce. Vzácný strom byl chráněn památkovým úřadem a proto se o něm dochovaly některé známé skutečnosti. Místní kronikář zapsal do kroniky o silné bouři z noci 21. 8. 1975, kdy do stromu uhodil blesk, sloupl asi 2 metry kůry a odhalil starou jizvu, která ukázala, že stejné místo bylo zasaženo již kdysi v minulosti. V roce 1976 se na místní raritu přijela podívat početná skupina ochránců přírody z Karl Marx Stadtu, která si však vzácný strom mohla prohlédnout pouze z dálky, protože park byl zarostlý neproniknutelným křovím. Osudným se pro exotický strom stala krutá zima 1978 - 1979, kdy podle RNDr Michálka velikán umrzl.
Park je zejména na podzim pěkně zbarven mohutnými červenolistými buky, na jaře zase kvetoucími starými rododendrony, zajímavé jsou i roubované smuteční břízy, jedlý kaštan, Tsuga Canadensis a také mohutné javory, tisy a jilmy. Není příliš rozlehlý, ale svojí hodnotou představuje kulturní památku. Jeho současný stav ovšem kopíruje tak trochu stav zámku. Je zarostlý náletovými dřevinami a všudypřítomným bolševníkem.
Kromě již zmíněných dřevin v parku, se v Kostelní Bříze vyskytují další vzácné, státem chráněné stromy. Jsou to 4 lípy velkolisté "U Vondrů" staré 300 let, průměr kmene 273 - 731 cm, dub letní, stáří 250 let, kmen 636 cm, dva javory klen staré 200 let, kmeny 335 a 397 cm a další lípa velkolistá u kostela, stáří 300 let a kmen 560 cm.
Další památkou, dnes již vlastně zaniklou, byl místní zámek. Raně barokní stavbu nechal postavit rytíř Johann Wenzel Turba v roce 1767, podle jiných informací však byl pouze přestavěn původní objekt, který zde stál již v 15. století. V padesátých letech 20. století působila v prostorách zámku Vojenská zemědělská učňovská škola, která měla dodávat odborníky do všech Vojenských statků ČSR. Ve dvou třídách ji navštěvovalo kolem 60 chlapců a děvčat. Učni se aktivně podíleli na kulturním životě vesnice a také celý zámek, včetně parku udržovali v dobrém stavu až do roku 1956, kdy byla škola přemístěna do středních Čech. V následujících letech však zámek pustl a park zarůstal až do své současné neutěšené podoby.
V letech 1985 - 1986 se probořila mansardová střecha a ze zámku zbyly jen ruiny.
V současnosti (2007) zámek vlastní ruský majitel Lukman Lukmanov (jednatel polikliniky v Sokolově), který ho koupil se záměrem vystavět zde své sídlo. Tenhle ruský podnikatel má zájem i o koupi přilehlého parku, s čímž samozřejmě nesouhlasí obyvatelé obce. Uvidíme jestli jim jejich nesouhlas bude něco platný.
V únoru 2007 byl zámek v Kostelní Bříze na návrh Lukmanova vyškrtnut ze seznamu kulturních památek. Pochybením památkářů Městského úřadu v Sokolově, kteří za podivných okolností dali k tomuto kroku ministerstva svůj souhlas, tak přišel region o další památku.
Lukman Lukmanov chce po demolici na místě zámku postavit "krásný dům ve vesnickozámeckém stylu"
Převzato z - http://slavkovskyles.sweb.cz/pages/kostelnibriza.html

Eingegeben: 3.11.2015