Petrovice (Peterschlag) - Střípky z historie Petrovic.

Přispěl: Alexandr Debnar

Středoškolský profesor Vojtěch Novotný - Kolenský mezi válkami uveřejnil v ročníku X. školního časopisu Zlatá stezka, vydávaného řadu let učiteli ve Vodňanech několik historických postřehů k historii zemské stezky zvané Zlatá a mimojiné osady Petrovice a krajiny kolem ní. Na s. 89 uvedeného ročníku časopisu v seriálu o Zlaté stezce uvedl, že vesnice u hradu Husi byly zakládány v období mezi roky 1300 a 1340. Předtím byly v této krajině pralesy, což autor odvozuje mimojiné od názvů osad Plešivec (ves na holém vrchu), Třemšín (ves podle hojného výskytu keřů střemchy), apod. Zde také mimojiné uvádí, že Prachaticko koupili v r. 1501 Rožmberkové.
Na str. 134 (roč. X.) téhož článku uvádí datování vsi Petrovice pod různými názvy podle starých urbářů vimperského panství takto:
- 1359 - Petrova Lhota,
- 1456 - Petrovice,
- 1503 - Petrovice,
- 1528 - Petrschlag.
Z uvedeného vyplývá, že Petrovice jako Lhota byly založeny nedlouho před výskytem názvu Petrova Lhota, vyjadřujícího vznik osady žďářením pralesa během kolonizačeního úsilí. Zakladatelem či lokátorem byl blíže nejmenovaný Petr, zřejmě českého původu, zřejmě zástupce místní drobné šlechty. Petrova Lhota vznikla pravděpodobně ve 13. stoetí, za vlády krále Přřemysla Otakara I., případně v první čtvrtině 14. století za vlády dalších českých panovníků. Osada byla založena některým z drobných feudálů v okrajové části katastru již existující vesnice s feudálním osídlením. Je jako další jiné Lhoty dílem vrcholné kolonizace a byla též osazena domácím obyvatelstvem. Protože zakládání bylo spojené s velmi obtížnými kultivačními pracemi a náleží do poslední fáze osídlovacího procesu na méně hodnotné, nebo lesní půdě, kterou museli vymýtit a za tyto práce byli obyvatelé osvobozeni na přesně stanovený počet let od dávek, daní a poplatků. Jednalo se o tzv. "lhóty", polehčení, od čehož vzniklé osady dostávaly jména. Tímto způsobem využívala drobná šlechta racionálněji dosud nevyužitou půdu na okrajích katastru a tím zvyšovala i své důchody. Ve Lhotách neexistovala feudální sídla, ani centra farní správy.
Změna do podoby německého pojmenování zřejmě nastala až po přechodu vlastnictví osady do rukou rodu Rožmberků a Schwarzenberků.

Vloženo: 10.9.2015