Kladerubský mlýn (Kladerubský mlýn) - O mlýně.
Beigetragen:
Zdeněk PecharO Kladerubském mlýně a jeho majitelích
Ze záznamů lze vysledovat dritele či nájemce mlýna.
Bartoloměj vejda, r. 1599, Martin vejda, syn Jana, r.1637. Bartoň vejda, syn Martina, do r. 1650. Jakub, syn fojta Vitkovského, do r. 1667. Jan Záviický, do r. 1675. Daniel Dossa, od 11.12.1675 kup za 340 zl. Daniel Dossa Kratochvíl, mlynář někdejího mlýna pičského, mlýn drí do r.1680. Jan Záviický drí mlýn do r. 1699. Libosvártí do r. 1753. V drení mlýna na dva roky byl, ne odeel na Komárovský mlýn Josef Gogola. Martin Strnadel, dalí dritel mlýna, byl z Frentátu. Strnadel zemřel 16.4.1773, vdova Anna se v roce 1775 vdává za Martina Georga Zahradníčka z Poličné. Potomci po Martinovi Strnadlovi odcházejí do Kelče. Z několika dětí zůstává na mlýně Cyril, který se ení na mlýn. V r. 1830 je dritelem mlýna Josef varc. V r. 1857, při sčítaní obyvatel, drí mlýn Frantiek Demel z Rosálie. Jak se vyprávělo, mlynář Demel byl jednou nalezen utonulý ve slatinkovském potoce, jeho smrt nebyla vyetřena! Byly jen dohady. V r.1880 drí mlýn mlynářský mistr Rudolf Drexler z Choryně. Jeho manelka Marie Anna, nar.1856, byla jediná dcera Novosadů z č. 40 z Kladerub. Tito mají několik dětí: Rudolf(*1876), Frantiek(*1880), Arnot (*1882), Richard (*1884), Ludmila (*1889). Na mlýně zůstává syn Arnot, ten si bere za manelku Frantiku Kopřivovou z Kladerub, jsou bezdětní. V padesátých letech byli v honech na kulaky označeni za vesnické boháče, vyrabováni a následně zavřeni.
Při mlýně bylo hospodářství a pila. Mlýn byl poháněn turbínami, nad mlýnem byl dřevěný stav a odtud strouha náhon opatřen stavidly. Při nedostatku vody byl k dispozici jetě mení naftový motor. Tu si často pantáta posteskl To bych byl pantátou, kdybych měl vodu ze slatinkovského potoka., který byl o mnoho vodnatějí ne dnes, kdy je část odváděna do obecního vodovodu. ivot sluebné Hermíny by vydal na samotný román. Mleči mimo obec měli mletí o něco levnějí.
Na zahradě mlýna, který u pomalu chátral, bylo svépomocí JZD a sportovců zbudováno sportovní fotbalové hřitě a postaveny kabiny. Příleitostně se tu konávaly zábavy a hasičské soutěe. Dnes se hřiti říká U Mlýna, třebae po mlýně není ani památky. Číslo 60, které bylo na mlýně je v obci na novostavbě.
Byl tu jetě syn Rudolf, který byl nejstarí z dětí. Ten si v dospělosti rád zael do hospody a za zábavou. Jednou, snad toho vypil víc, byl ráno nalezen mrtev pod oknem mlýnice, ze kterého údajně vyskočil.
(Vybráno ze zápisů matrik a vyprávění starých pamětníků.
Přepis z podkladů kronikáře pana Mánka. Kladerubský zpravodaj podzim 2011
Eingegeben: 6.3.2015