PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Kladerubský mlýn (Kladerubský mlýn) - O mlýně.

Přispěl: Zdeněk Pechar

O Kladerubském mlýně a jeho majitelích
Ze záznamů lze vysledovat držitele či nájemce mlýna.
Bartoloměj Švejda, r. 1599, Martin Švejda, syn Jana, r.1637. Bartoň Švejda, syn Martina, do r. 1650. Jakub, syn fojta Vitkovského, do r. 1667. Jan Závišický, do r. 1675. Daniel Dossa, od 11.12.1675 – kup za 340 zl. Daniel Dossa Kratochvíl, mlynář někdejšího mlýna Špičského, mlýn drží do r.1680. Jan Závišický drží mlýn do r. 1699. Libosvárští do r. 1753. V držení mlýna na dva roky byl, než odešel na Komárovský mlýn Josef Gogola. Martin Strnadel, další držitel mlýna, byl z Frenštátu. Strnadel zemřel 16.4.1773, vdova Anna se v roce 1775 vdává za Martina Georga Zahradníčka z Poličné. Potomci po Martinovi Strnadlovi odcházejí do Kelče. Z několika dětí zůstává na mlýně Cyril, který se žení na mlýn. V r. 1830 je držitelem mlýna Josef Švarc. V r. 1857, při sčítaní obyvatel, drží mlýn František Demel z Rosálie. Jak se vyprávělo, mlynář Demel byl jednou nalezen utonulý ve slatinkovském potoce, jeho smrt nebyla vyšetřena! Byly jen dohady. V r.1880 drží mlýn mlynářský mistr Rudolf Drexler z Choryně. Jeho manželka Marie Anna, nar.1856, byla jediná dcera Novosadů z č. 40 z Kladerub. Tito mají několik dětí: Rudolf(*1876), František(*1880), Arnošt (*1882), Richard (*1884), Ludmila (*1889). Na mlýně zůstává syn Arnošt, ten si bere za manželku Františku Kopřivovou z Kladerub, jsou bezdětní. V padesátých letech byli v honech na kulaky označeni za vesnické boháče, vyrabováni a následně zavřeni.
Při mlýně bylo hospodářství a pila. Mlýn byl poháněn turbínami, nad mlýnem byl dřevěný stav a odtud strouha – náhon opatřen stavidly. Při nedostatku vody byl k dispozici ještě menší naftový motor. Tu si často pantáta posteskl „To bych byl pantátou, kdybych měl vodu ze slatinkovského potoka.“, který byl o mnoho vodnatější než dnes, kdy je část odváděna do obecního vodovodu. Život služebné Hermíny by vydal na samotný román. Mleči mimo obec měli mletí o něco levnější.
Na zahradě mlýna, který už pomalu chátral, bylo svépomocí JZD a sportovců zbudováno sportovní fotbalové hřiště a postaveny kabiny. Příležitostně se tu konávaly zábavy a hasičské soutěže. Dnes se hřišti říká U Mlýna, třebaže po mlýně není ani památky. Číslo 60, které bylo na mlýně je v obci na novostavbě.
Byl tu ještě syn Rudolf, který byl nejstarší z dětí. Ten si v dospělosti rád zašel do hospody a za zábavou. Jednou, snad toho vypil víc, byl ráno nalezen mrtev pod oknem mlýnice, ze kterého údajně vyskočil.
(Vybráno ze zápisů matrik a vyprávění starých pamětníků.
Přepis z podkladů kronikáře pana Mánka. Kladerubský zpravodaj podzim 2011





Vloženo: 6.3.2015



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 17 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist