Města, obce, osady, samoty a objekty zaniklé nebo částečně zaniklé (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)

Přádelna - Bruntál (Přádelna - Bruntál) - Z historie města: Úplný konec úspěšné bruntálské firmy na zpracování lnu

Beigetragen: Miloslav Horník

Přádelna Moravolen měla světový věhlas
V dubnu 2004 byla definitivně ukončena výroba v někdejším národním podniku Moravolen Bruntál. Dnes, ve druhé polovině roku 2006 zde již nestojí ani někdejší továrna, která musela ustoupit nové výstavbě supermarketu.
Připomeňme si několika slovy a fakty historii tohoto průmyslového podniku a jejich prostřednictvím i textilní tradici, která tímto aktem definitivně v Bruntále skončila.
Název průmyslové město - získal Bruntál počátkem 19. století, kdy zdejší domácí zpracovatelé lnu, kteří se zde objevují počátkem 16. století, počali nabízet svoje výrobky na trzích v Brně. Tam zboží tehdy donášeli na zádech a pěšky. První obchody byly úspěšné a další
zboží bylo dováženo již koňskými potahy. Cesta do Brna, která trvala tři dny, skýtala tkalcovským mistrům nejen různou zábavu, ale na trhu i větší přehled o vyráběném zboží.
Dobrým odbytem bruntálského zboží na trhu toto odvětví vzkvétalo, zvláště poté, co v roce 1826 přivezl ze svých vandrovních cest tkalcovský mistr Florián SCHNEIDER první žakarový stav. Podle tohoto prototypu, zhotovil bruntálský stolař Jan RAAB další stav, který
ihned zakoupili majetnější tkalci. Výroba se nejen zkvalitnila, ale i zvýšila, a bylo možno dobývat další trhy ve Vídni, Pešti, a Prusku. Na trzích ve Vídni si zboží povšimli zástupci amerických firem, další smlouvy měly být sjednány již přímo v Bruntále.
Úspěch na americkém trhu
Celý Bruntál pracoval výhradně pro Ameriku, ačkoliv se toto podnikání stalo později bruntálským tkalcům osudným v tom, že v Americe byly postaveny mechanické kalcovny, byla zvýšena cla, čímž byla omezena poptávka v Bruntále, kde i nadále přetrvávala zastaralá
ruční výroba. Další pohromou byla skutečnost, že nebyly vazby na domácí trh. Vzhledem k tomu, že zde nebyla železniční doprava a výstavba silnic byla rovněž v počátcích, byla doprava příze, které bylo potřeba velké množství, velice obtížnou.
Nastalou krizi, která trvala několik roků, zdolala až výstavba mechanických tkalcoven.
Nejen pro usnadnění zásobování přízí, ale i exportu hotových výrobků byla v Bruntále založena první mechanická přádelna akciovou společností s názvem "Mechanická prádelna lnu a konopí v Bruntále" v roce 1865, která brzo přešla do vlastnictví firmy František a
Antonín Heinzové. Tato společnost v roce 1877 změnila majitele, když byla zakoupena firmou C. B. Schneider se sídlem v Bílku (dnes na území Polska).
V roce 1906 se opět měnil majitel, kterým se stal obchodník Václav Florián Olbrich, starosta města Bruntál.
Firma W. F. Olbrich byla založena v Bruntále 3.11.1877 jako obchod se smíšeným zbožím a majitel koupí firmy od Heinzů získal nejen tovární objekt i se zařízením, ale i pozemky, dva obytné domy, sklad a dvě stodoly. Za vše zaplatil 100.000 zlatých, když hned složil
22.000 zlatých. Zbytek částky splácel vždy ve čtvrtletních splátkách.
Olbrichové podnikají
Tak se v Bruntále ,, objevila" nová firma s názvem ,,Bruntálská přádelna lnu W. F. Olbrich"se sídlem v Bruntále. Na tomto místě předesílám, že název ,,Olbrich" se pro poválečnou továrnu mezi zaměstnanci natolik vžil, že jsme se s ním mohli setkat do dnešních dnů.
Firma byla první firmou jednotlivce, jehož prvním krokem bylo provedení nákladné reorganizace zastaralého provozu a výstavba nových provozů. Po takto provedené reorganizaci zde pracovalo asi na pěti tisících vřetenech průměrně dvě stě dělníků.
Ke dni 1. ledna 1911 přistoupili jako společníci Alfréd a Waltr Olbrichové a tak byla založena veřejná obchodní společnost W.F. Olbrich v Bruntále.
Tento stav trval do roku 1930, aby v roce 1932 zvýšily své podíly ve firmě další Olbrichové. Stejná situace nastala v roce 1936 a 1942.
V roce 1938 se zde vyráběla lněná a míchaná příze (len a celulóza) v měsíčním množství 700 - 800 kop. Po celou dobu války nebyl provoz omezen válečným stavem a výroba v tomto množství byla do konce II. světové války.
Další osud tohoto majetku byl částečně spojen se jménem Karla Hermana Franka, který byl u majitelů častým hostem a za jeho pomoci firma Olbrich majetek firmy G. Marburg a synové, tkalcovna v Bruntále a Moravském Berouně.
Firma byla G. Marburgem založena v roce 1870, jako ruční tkalcovna a v následujících letech byla významným bruntálským podnikem, který v roce 1890 čítal již 600 ručních stavů. Mechanický provoz byl zaveden v roce 1892 a v roce 1913 zde bylo již 448 mechanických
stavů. Vyrábělo se zde lněné damaškové zboží, lněné a pololněné a bavlněné zboží, ubrusy s třásněmi, froté zboží, žakarové zboží všeho druhu, lůžkoviny. Firma měla vlastní konfekci a vyšívala vlastní zboží, které vyvážela do Holandska, Německa, Belgie, Itálie, Dánska, Anglie, Francie, Kanady a do jižní Ameriky.
V době hospodářské krize (1929 - 1933) byl provoz silně omezen a ztížil se i přepychový život financovat stát. Stalo se částkou 4,5 milionu korun a dozor nad podnikem vykonával ,,Pozemkový fond v Brně".
V roce 1938 vlastnila firma sice 461 tkalcovských strojů, ale v provozu bylo pouze 80 - 120. Definitivně byl závod otevřen v roce 1942. Poté zde byla výroba polních telefonů.
Národní správa byla na firmu W. F. Olbrich stanovena výměrem Zemského národního výboru Brno, expozitura Moravská Ostrava 30. srpna 1945 a národními správci byli stanoveni František Říhovský, Rudolf Kocián a Josef Šlesinger.
Do národního podniku Moravolen se sídlem v Šumperku byla zařazena jako konfiskát 1. ledna 1947.
Konec lněné výroby
V následujících letech až do zrušení výroby, byl podnik Moravolen Bruntál jedním z pilířů bruntálského průmyslu, kde pracovaly stovky a bez nadsázky možno říci i tisíce zdejších obyvatel města a okolí.
Je holou skutečností, že tento závod byl posledním závodem tohoto druhu v Bruntále, když již postupně byly zrušeny závody Machold a Plischke. Likvidací tohoto posledního závodu skončila definitivně i lněná výroba v našem městě, která Bruntál v minulosti tak významně
proslavila.

Josef Cepek,
kronikář města Bruntál

Výše zkopírovaný článek je součásti souboru *pdf domov14-2006 na straně 11, Náš domov - noviny města Bruntálu číslo 14 • ročník XVII • 13. září 2006 • www.mubruntal.cz.
Zde je úplné znění.

Eingegeben: 22.2.2015