PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Jedlovec (Tannzapfen) - Jedlovec (U šišky) - Tannzapfen

Přispěl: Milan Gruber Bouška

Jedlovec (U šišky) - Tannzapfen
Jedlovec je mezi zaniklými osadami určitou raritou. Neexistoval totiž de jure, přestože tvořil zcela samostatnou sídelní jednotku a jeho vzdálenost od Bílé Vody byla dobré dva kilometry. Malá osada ležící při cestě ze Slezska přes Růženec do Kladska dostala jméno podle hostince „U jedlové šišky“ („Zum Tannzapfen“). Cesta přes Růženecké sedlo byla od středověku jednou z několika obchodních stezek spojujících kladskou kotlinu se Slezskem. V 18.století byla navíc hojně využívána poutníky z Kladska do Bílé Vody. Ta byla totiž v této době významným poutním místem a kulturním centrem. První písemná zmínka o hostinci „U jedlové šišky“ pochází z roku 1787. V roce 1806 již měla osada několik domů. Hostinec původně sídlil v domě čp. 54 a teprve v 19. století se přestěhoval do větší a výstavnější panské myslivny. Tu na hostinec zařídil August Pradel. Později vedl podnik Reinold Schmidt, jenž měl v držení i další známou výletní restauraci „Zur Gucke“ (Na vyhlídce), která ležela přímo na státní hranici nad pruským městečkem Reichenstein (dnes Złoty Stok v Polsku). Oba však byli pouhými nájemci objektu. Až v roce 1929 koupil hostinec Alfred Schroth a vedl podnik až do odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. V osadě v době prvorepublikového Československa stálo vedle hostince ještě dalších sedm stavení. Většina místních obyvatel pracovala v lese a obživu získávala i z chudých políček v okolí. Až ve 20. století začaly být některé objekty využívány i k sezónní rekreaci. Za druhé světové války byl v domě patřícímu panství Bílá Voda s popisným číslem 56 zřízen tábor pro skupinu válečných zajatců, kteří pracovali v okolních lesích. Z poválečného spisu SNB Bílá Voda lze vyčíst, že šlo o zajatce polské, francouzské a ruské. Průměrně mělo zde být 35 zajatců a podle tehdejšího hlášení zde nikdo nezemřel. Tragický byl i osud obyvatel sousedního domu čp.55. Po vzniku Československa zde bydlel Josef Pohl se svou ženou Marií. Pracoval jako lesní dělník, byl však zabit padajícím stromem. Vdova Pohlová se později znovu provdala za Alfreda Hauka. I ten jí však zemřel. Tentokrát pro změnu na bojištích druhé světové války. Po válce byli němečtí obyvatelé odsunuti a výstavný hostinec zprvu provozoval pan Vaněk. Osadě se začalo říkat Jedlovec. V této době ještě u parketu v hospodě „U jedlové šišky“ vyhrával původní orchestrion a v lipovém parku za domem stály kolotoče a houpačky pro děti. Bohužel to ale byla již byla labutí píseň vyhlášeného rekreačního místa s proslulými tancovačkami. Neprodyšně uzavřené hranice s Polskem a odlehlost místa znamenaly, že živnost skomírala a hostinský Vaněk zanedlouho odešel. Do opuštěných domů v osadě se po válce nenastěhovali ani další obyvatelé. Stavení byla zakrátko vyrabována a posléze rozhodnutím MNV prodána zájemcům z Bílé Vody jako stavební materiál. Tak byly domy postupně zlikvidovány, stejně jako rozsáhlé ovocné sady. Na co nestačily stavebníků, dokončila později armáda. Na loukách kolem Jedlovce se v padesátých letech pásly krávy a v bývalém lipovém parku jim novodobí družstevníci zřídili přístřešek. Ale ani ten už dnes nestojí a jen rumiska připomínají místa bývalých obydlí.
zdroj: http://www.zanikleobcejesenicka.cz

Vloženo: 8.2.2015



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 67 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist